Matthäus 12 | English Standard Version

Jesus Is Lord of the Sabbath

1 At that time Jesus went through the grainfields on the Sabbath. His disciples were hungry, and they began to pluck heads of grain and to eat. 2 But when the Pharisees saw it, they said to him, “Look, your disciples are doing what is not lawful to do on the Sabbath.” 3 He said to them, “Have you not read what David did when he was hungry, and those who were with him: 4 how he entered the house of God and ate the bread of the Presence, which it was not lawful for him to eat nor for those who were with him, but only for the priests? 5 Or have you not read in the Law how on the Sabbath the priests in the temple profane the Sabbath and are guiltless? 6 I tell you, something greater than the temple is here. 7 And if you had known what this means, ‘I desire mercy, and not sacrifice,’ you would not have condemned the guiltless. 8 For the Son of Man is lord of the Sabbath.”

A Man with a Withered Hand

9 He went on from there and entered their synagogue. 10 And a man was there with a withered hand. And they asked him, “Is it lawful to heal on the Sabbath?”—so that they might accuse him. 11 He said to them, “Which one of you who has a sheep, if it falls into a pit on the Sabbath, will not take hold of it and lift it out? 12 Of how much more value is a man than a sheep! So it is lawful to do good on the Sabbath.” 13 Then he said to the man, “Stretch out your hand.” And the man stretched it out, and it was restored, healthy like the other. 14 But the Pharisees went out and conspired against him, how to destroy him.

God’s Chosen Servant

15 Jesus, aware of this, withdrew from there. And many followed him, and he healed them all 16 and ordered them not to make him known. 17 This was to fulfill what was spoken by the prophet Isaiah: 18 “Behold, my servant whom I have chosen, my beloved with whom my soul is well pleased. I will put my Spirit upon him, and he will proclaim justice to the Gentiles. 19 He will not quarrel or cry aloud, nor will anyone hear his voice in the streets; 20 a bruised reed he will not break, and a smoldering wick he will not quench, until he brings justice to victory; 21 and in his name the Gentiles will hope.”

Blasphemy Against the Holy Spirit

22 Then a demon-oppressed man who was blind and mute was brought to him, and he healed him, so that the man spoke and saw. 23 And all the people were amazed, and said, “Can this be the Son of David?” 24 But when the Pharisees heard it, they said, “It is only by Beelzebul, the prince of demons, that this man casts out demons.” 25 Knowing their thoughts, he said to them, “Every kingdom divided against itself is laid waste, and no city or house divided against itself will stand. 26 And if Satan casts out Satan, he is divided against himself. How then will his kingdom stand? 27 And if I cast out demons by Beelzebul, by whom do your sons cast them out? Therefore they will be your judges. 28 But if it is by the Spirit of God that I cast out demons, then the kingdom of God has come upon you. 29 Or how can someone enter a strong man’s house and plunder his goods, unless he first binds the strong man? Then indeed he may plunder his house. 30 Whoever is not with me is against me, and whoever does not gather with me scatters. 31 Therefore I tell you, every sin and blasphemy will be forgiven people, but the blasphemy against the Spirit will not be forgiven. 32 And whoever speaks a word against the Son of Man will be forgiven, but whoever speaks against the Holy Spirit will not be forgiven, either in this age or in the age to come.

A Tree Is Known by Its Fruit

33 “Either make the tree good and its fruit good, or make the tree bad and its fruit bad, for the tree is known by its fruit. 34 You brood of vipers! How can you speak good, when you are evil? For out of the abundance of the heart the mouth speaks. 35 The good person out of his good treasure brings forth good, and the evil person out of his evil treasure brings forth evil. 36 I tell you, on the day of judgment people will give account for every careless word they speak, 37 for by your words you will be justified, and by your words you will be condemned.”

The Sign of Jonah

38 Then some of the scribes and Pharisees answered him, saying, “Teacher, we wish to see a sign from you.” 39 But he answered them, “An evil and adulterous generation seeks for a sign, but no sign will be given to it except the sign of the prophet Jonah. 40 For just as Jonah was three days and three nights in the belly of the great fish, so will the Son of Man be three days and three nights in the heart of the earth. 41 The men of Nineveh will rise up at the judgment with this generation and condemn it, for they repented at the preaching of Jonah, and behold, something greater than Jonah is here. 42 The queen of the South will rise up at the judgment with this generation and condemn it, for she came from the ends of the earth to hear the wisdom of Solomon, and behold, something greater than Solomon is here.

Return of an Unclean Spirit

43 “When the unclean spirit has gone out of a person, it passes through waterless places seeking rest, but finds none. 44 Then it says, ‘I will return to my house from which I came.’ And when it comes, it finds the house empty, swept, and put in order. 45 Then it goes and brings with it seven other spirits more evil than itself, and they enter and dwell there, and the last state of that person is worse than the first. So also will it be with this evil generation.”

Jesus’ Mother and Brothers

46 While he was still speaking to the people, behold, his mother and his brothers* stood outside, asking to speak to him.* 48 But he replied to the man who told him, “Who is my mother, and who are my brothers?” 49 And stretching out his hand toward his disciples, he said, “Here are my mother and my brothers! 50 For whoever does the will of my Father in heaven is my brother and sister and mother.”

Bible Kralická

1 V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti. 2 Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční. 3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli? 4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím? 5 Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu? 6 Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám. 7 Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných. 8 Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního. 9 A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich. 10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali. 11 On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí? 12 A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti. 13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá. 14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili. 15 A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky. 16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali, 17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: 18 Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude. 19 Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho. 20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství. 21 A ve jménu jeho národové doufati budou. 22 Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl. 23 I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův? 24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským. 25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane. 26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho? 27 A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou. 28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží. 29 Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl? 30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť. 31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem. 32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím. 33 A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán. 34 Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví. 35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. 36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný. 37 Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen. 38 Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti. 39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka. 40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci. 41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto. 42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun. 43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí: 44 Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený. 45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení. 46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti. 47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti. 48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji? 49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji. 50 Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.

Matthäus 12 | English Standard Version Bible Kralická