1Zatímco Apollos působil v Korintu, prošel Pavel hornatým středem Malé Asie a dostal se až do Efezu. Seznámil se tam se skupinou asi dvanácti mužů, kteří si říkali „učedníci“.2Pavel chtěl zjistit, čemu vlastně věří, a tak se jich vyptával: „Projevila se na vás moc Božího Ducha, když jste uvěřili?“ Oni odpověděli: „Ne, o něčem takovém jsme ani neslyšeli.“3Pavel jim položil další otázku: „Čí jste tedy následovníci? Pokřtil vás někdo?“ Prohlásili: „Byli jsme pokřtěni po způsobu Jana Křtitele.“4„To je dobře,“ navázal na to Pavel. „Jan křtil ty, kdo vyznávali své hříchy a chtěli jich upřímně zanechat. Snad tedy také víte, že Jan vybízel lidi, aby uvěřili v Ježíše, který vystoupil po něm, a přijali ho jako Vykupitele.“5Ti mužové přijali vše, co jim Pavel vyprávěl, a dali se pokřtít na znamení toho, že uvěřili v Ježíše Krista.6Když jim potom Pavel žehnal, sestoupil na ně Duch svatý a oni začali mluvit v prorockém nadšení.
Pavel káže evangelium v Efezu
8Tři měsíce pak Pavel navštěvoval synagogu, svobodně tam promlouval a snažil se přesvědčit židy, že zaslíbený Boží Král už přišel.9Někteří se však ostře stavěli proti němu, odmítali mu uvěřit a snažili se jeho kázání před ostatními zesměšnit. Nakonec musel Pavel zřídit oddělená shromáždění pro křesťany. Hovořil k nim každodenně v přednáškové síni filozofa Tyrana.10Kázal tam dva roky, takže snad všichni obyvatelé toho kraje, židé i pohané, uslyšeli o Ježíšovi.11Bůh se přiznával k této službě tím, že v Pavlově blízkosti byli lidé mimořádným způsobem uzdravováni.12Dokonce i Pavlovy kapesníky a části oděvu kladli lidé s vírou na nemocné a ti, zvláště duševně choří, tak byli vyléčeni.13Toho se pokoušeli využít někteří židovští zaklínači nemocí. Začali používat novou formulku: „Zaklínám tě ve jménu Ježíše, kterého káže Pavel.“ Nepřineslo jim to však úspěch.14Sedm synů jakéhosi významného židovského kněze Skévy zkoušelo tímto způsobem uzdravit jednoho šílence.15Temný duch z něho promluvil: „Ježíše i Pavla znám, ale kdo jste vy?“16Pak se na ně ten člověk vrhl, strhal z nich šaty, ztloukl je a jen tak tak, že vyvázli živí; všechny je zmohl.17To se rozkřiklo po celém Efezu mezi židy i pohany, takže si už na takové čáry nikdo netroufal a jméno Pána Ježíše bylo vyslovováno s úctou.18Také křesťané přicházeli a veřejně se přiznávali, že se dříve pokoušeli zaklínat.19Mnozí teď přinášeli své knihy o magii a veřejně je pálili. Takového čarodějnického braku bylo spáleno dobře za padesát tisíc stříbrných drachem.20I to byl projev šířícího se vlivu a rostoucí moci Kristovy.
Diana je příčinou vzbouření efezských obchodníků
21Pavel chtěl pokračovat v misijní cestě do Makedonie, do Řecka a pak se mínil vrátit do Jeruzaléma. Říkal: „Po nějakém čase bych se rád vypravil do Říma.“22Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, vyslal do Makedonie napřed, ale sám se ještě zdržel v Asii.23Pak ale vypukl odpor proti křesťanskému učení, tentokrát ze strany pohanů.24Příčinou byly ohrožené zisky efezských řemeslníků, kteří ve velkém vyráběli upomínkové modely chrámu se sochou bohyně Diany a prodávali je poutníkům. Vedl je stříbrotepec Demetrios,25který svolal všechny podnikatele a jejich dělníky a oslovil je:26„Přátelé, všichni dobře víme, jak výnosné je naše řemeslo. A teď, jak jste jistě slyšeli, přijde si nějaký Pavel a nejenom v Efezu, ale i po celé Asii odvrací lidi od naší víry! Že prý bohové vyrobení lidskýma rukama nejsou bohové, ale jen modly.27Tím nejen poškozuje naše obchody, ale vážnost efezského chrámu a samotné Diany tak povážlivě upadá v Asii a snad v celém světě!“28Tím ovšem přivedl shromáždění do varu a ti začali provolávat: „Velká je Diana z Efezu!“ Nepokoje se rychle rozšířily po celém městě, lidé se sbíhali do amfiteátru. Někde chytili Gaja a Aristarcha, Pavlovy makedonské průvodce, a přivlekli je tam.30Pavel chtěl jít a promluvit ke shromážděnému lidu,31ale ostatní křesťané z provinčního úřadu, kteří sympatizovali s Pavlem, mu naléhavě vzkazovali, aby tam nechodil.32V amfiteátru zatím už každý vyvolával něco jiného a většina lidí vůbec nevěděla, proč tam přišli.33Židé dostali strach, aby se hněv davu nevybil na nich, a vyslali tam svého řečníka Alexandra. Chtěl si zjednat ticho a vysvětlit, že s Pavlem nemají nic společného.34Jakmile však lidé poznali, že je to žid, sjednotili se zase na společném heslu: „Velká je Diana z Efezu!“ A tak křičeli skoro dvě hodiny.35Konečně se dostavil tajemník městské rady, podařilo se mu dav utišit a promluvit k nim: „Občané Efezu! To přece ví každý, že právě v našem městě je nejvýznamnější chrám bohyně Diany a že její zdejší socha spadla přímo z nebe.36Kdo by se to odvážil popírat? Přivedli jste k soudu tyto muže. Ale oni přece neznesvětili náš chrám, ani se nerouhali naší bohyni. Prosím vás, uklidněte se a neukvapujte se!38Jestliže si Demetrios a ostatní řemeslníci chtějí na někoho stěžovat, jsou tady od toho veřejné soudy a římské úřady, kde se může konat řádné přelíčení.39A máte-li nějaké požadavky, je třeba je projednat ve schůzi městské rady.40Takhle je nebezpečí, že budeme obviněni z povstání. Vždyť nemáte pro tenhle rozruch žádný rozumný důvod.“41Po těch slovech se lidé rozešli.
Nádej pre kazdého
Pavlova činnosť v Efeze
1Kým bol Apolo v Korinte, prešiel Pavol hornatým vnútrozemím a prišiel do Efezu. Tu sa zoznámil so skupinou mužov, Jánových učeníkov.2Spýtal sa ich: „Keď ste uverili, prijali ste Ducha Svätého?“ Odpovedali mu: „Nie, o Duchu Svätom sme ani len nepočuli.“3Pavol pokračoval: „Čomu ste teda uverili, keď ste sa dali pokrstiť?“ – „Tomu, čo učil Ján,“ odpovedali.4Tu im Pavol vysvetlil: „Ján krstil tých, ktorí oľutovali svoje hriechy a odvrátili sa od nich, ale nabádal ľudí, aby uverili v toho, kto príde po ňom – v Ježiša.5Keď to počuli, dali sa pokrstiť na znamenie, že uverili v Ježiša Krista.6A len čo na nich Pavol položil ruky, zostúpil na nich Duch Svätý a hovorili cudzími jazykmi a prorokovali.7Tých mužov bolo asi dvanásť.8Potom išiel Pavol do synagógy. Tri mesiace tam každú sobotu neohrozene hlásal Božie slovo a získaval ľudí pre kráľovstvo Božie.9Ale keď niektorí neústupne trvali na svojom, ba dokonca verejne hanobili Krista, Pavol od nich odišiel a odviedol so sebou aj kresťanov. Schádzavali sa každý deň v prednáškovej sieni filozofa Tyrana.10Kázal tam dva roky, takže všetci obyvatelia provincie Ázia, Židia aj Gréci, počuli o Ježišovi.11A Boh dal Pavlovi moc konať nezvyčajné zázraky.12Stačilo dokonca, ak ľudia vzali Pavlove vreckovky alebo časti odevu, priložili ich s vierou na chorých a boli uzdravení. Aj mnohých zlých duchov takto vyhnali.13Niektorí židovskí zaklínači, ktorí cestovali z mesta do mesta, pokúsili sa používať pri vyháňaní zlých duchov novú zaklínaciu formulku: „Zaklínam ťa v mene Ježiša, ktorého káže Pavol.“14Tak to robilo sedem synov židovského veľkňaza Skevu. Raz sa pokúsili takto uzdraviť človeka posadnutého démonmi.15Ale démon im odpovedal: „Ježiša aj Pavla poznám, ale kto ste vy?“16Potom sa ten človek vrhol na dvoch z nich, postŕhal z nich šaty a zmlátil tak, že napokon nahí a doráňaní museli utekať z domu.17To sa hneď rozchýrilo po celom Efeze, medzi Židmi aj Grékmi, takže všetkých sa zmocnil posvätný strach a meno Pána Ježiša vyslovovali s veľkou úctou.18Aj kresťania prichádzali a žalovali na seba, že sa predtým venovali zaklínaniu.19Mnohí, ktorí sa zaoberali čiernou mágiou, prinášali svoje knihy a pred všetkými ich pálili. Odhadovalo sa, že mali cenu päťdesiattisíc strieborných.20Aj to bol dôkaz, ako hlboko zasiahla Božia moc celý kraj.21Po týchto udalostiach si Pavol predsavzal, že precestuje Macedónskom a cez Achajsko sa vráti do Jeruzalema. „A potom by som sa rád pozrel aj do Ríma,“ povedal si.22Dvoch svojich pomocníkov, Timoteja a Erasta, poslal napred do Macedónska a sám zostal ešte nejaký čas v Ázii.
Nepokoje v Efeze
23Práve v tom čase vypukli v Efeze vážne nepokoje kvôli novému kresťanskému učeniu.24Vyvolal ich zlatník Demeter, ktorý zamestnával mnohých robotníkov a vyrábal malé strieborné imitácie chrámu gréckej bohyne Artemis.25Demeter zvolal svojich zamestnancov aj ostatných, ktorí vyrábali podobné veci, a povedal im: „Priatelia, veľmi dobre viete, že naše remeslo nám veľmi dobre vynáša.26No teraz, ako iste vidíte a počujete, príde si nejaký Pavol a popletie a zvedie ľudí nielen v Efeze, ale aj po celej Ázii. Vraví, že bohovia urobení ľudskými rukami nie sú nijakí bohovia.27Hrozí nám, že nielen prídeme o svoje zisky a že sa naším remeslom začne pohŕdať, ale že aj chrám veľkej bohyne Artemis stratí svoju vážnosť a sama bohyňa, ktorú si ctí celá Ázia, ba aj celý svet, príde o svoju slávu.“28Tieto slová rozzúrili zhromaždených remeselníkov a začali kričať: „Veľká je Artemis Efezanov!“29Pobúrenie postupne zachvátilo celé mesto. Ľudia sa hrnuli do amfiteátra a vliekli so sebou aj Gája a Aristarcha, Pavlových macedónskych sprievodcov.30Pavol chcel predstúpiť pred zhromaždený dav, ale učeníci mu v tom zabránili.31Aj niektorí vysokí úradníci provincie, ktorí mu boli naklonení, ho varovali, aby nešiel medzi rozvášnený dav.32Každý kričal niečo iné, vládol tu náramný zmätok a väčšina nevedela, načo sa vlastne zišli.33Židia postrčili dopredu Alexandra, ktorý mal ľudí presvedčiť, že oni s tým nemajú nič spoločné. Zakýval rukou a chcel povedať niečo na obhajobu.34Ale keď zástup zistil, že je to Žid, znova spustil krik a takmer dve hodiny volali: „Veľká je Artemis Efezanov! Veľká je Artemis Efezanov!“35Konečne došiel predstavený mestskej rady a podarilo sa mu utíšiť dav: „Občania Efezu! Je predsa všeobecne známe, že práve v našom meste je najvýznamnejší chrám bohyne Artemidy a že jej obraz spadol rovno z neba. O tom predsa niet pochybností!36Preto sa neznepokojujte a neurobte nič prenáhlené.37Priviedli ste sem týchto ľudí. Ale oni predsa neznesvätili chrám, ani sa nerúhali našej bohyni.38A ak sa Demeter a ostatní remeselníci chcú na niekoho ponosovať, na to sú verejné súdne zasadnutia a sú tu aj rímske úrady, tam sa to môže prerokovať.39A ak máte nejaké požiadavky, tak sa to môže predložiť mestskej rade.40Ináč hrozí nebezpečenstvo, že budeme obvinení zo vzbury, lebo nemáme čím zdôvodniť toto zhluknutie.“41Po týchto slovách rozpustil zhromaždenie.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.