Apostelgeschichte 17 | Slovo na cestu

Pavel káže v Tesalonice

1 Vydali se přes Amfipolis a Apollonii, až přišli do Tesa loniky, kde byla židovská synagoga. 2 Pavel, jak už to měl ve zvyku, zahájil svou misijní činnost mezi židy. Tři soboty po sobě k nim promlouval 3 a snažil se jim dokázat z Bible, že slíbený Mesiáš musel projít utrpením, zemřít a vstát z mrtvých. „Ten Mesiáš je Ježíš a o něm jsem vám přišel povědět,“ říkal Pavel. 4 Někteří z nich tomu uvěřili a ty Pavel a Silas dále vyučovali. Získali pro Krista i mnoho bývalých pohanů, mezi nimi také řadu žen z významných rodin. 5 To vzbudilo závist židů, kteří v Ježíše neuvěřili. Najali si lidi z městské spodiny a ti vyvolali pouliční výtržnost. Přitáhli k Jásonovu domu, kde Pavel a Silas bydleli, a chtěli je lynčovat. 6 Nezastihli je však, a tak dovlekli Jásona s několika věřícími na radnici. Tam židé žalovali na křesťany: 7 „Tihle lidé organizují vzpoury v celé říši. Ruší císařovy zákony a snaží se nastolit za krále jakéhosi Ježíše. Teď dorazili až k nám a tento muž jim poskytl svůj dům.“ 8 Městští úředníci dostali strach, 9 ale nakonec propustili Jásona a jeho přátele, když zaplatili kauci.

Bedliví čtenáři Písma v Beroji

10 Křesťanští bratři hned v noci tajně vyvedli Pavla a Silase z města a vypravili je na cestu do Beroje. Také tam začali činnost v židovské synagoze. 11 Berojští židé byli otevřenější a naslouchali ochotně zprávám o Ježíšovi; každý den se scházeli a studovali Písmo a ověřovali si, zda se Pavlova zvěst shoduje s předpověďmi izraelských proroků. 12 Mnoho jich uvěřilo a opět se k nim připojili pohané, muži i ženy, někteří i z urozených vrstev. 13 To se ovšem doneslo k židům v Tesalonice. Vypravili se do Beroje a snažili se i tam Pavlovu práci překazit. 14 Berojští křesťané raději hned dovedli Pavla do nejbližšího přístavu a někteří ho doprovodili po moři až do Atén. Silas a Timoteus zůstali zatím v Beroji. Pavel jim však vzkázal po svých průvodcích, aby se za ním co nejdříve vypravili.

V Aténách Pavel káže neznámého Boha

16 Zatímco na ně čekal, procházel Pavel Aténami. Všechno se v něm bouřilo, když viděl, jak tam lidé horlivě uctívali sochy bohů. 17 Den co den hovořil s židy a bohabojnými Řeky v synagoze, ale vycházel i na náměstí a mluvil ke všem, kdo mu byli ochotni naslouchat. 18 Tak se dostal do hovoru i s aténskými filozofy, epikurejci a stoiky, a vyprávěl jim o Ježíšovi, který vstal z mrtvých. Někteří ho okřikovali: „Neposlouchejte toho žvanila!“ ale druhé to začalo zajímat. Říkali: „To bude nějaké nové náboženství.“ Atéňané i lidé, kteří tam přicházeli studovat, byli totiž velice zvědaví a posedlí touhou povědět nebo uslyšet něco nového a neobvyklého. Vzali Pavla mezi sebe, dovedli ho na řečniště zvané Areopag a požádali ho, aby jim pověděl něco více o tom novém učení plném překvapujících myšlenek. 22 Pavel tedy vystoupil na místo pro řečníky a oslovil shromážděné: „Atéňané, všiml jsem si, že jste opravdu nábožensky založení lidé. 23 Když jsem prohlížel vaše četné chrámy a svatyně, viděl jsem také oltář zasvěcený ‚neznámému bohu‘. Tušíte tedy, že je zde někdo, kdo přerůstá vaše představy a máte ho v úctě. A právě o něm jsem vám přišel povědět! 24 Jediného pravého Boha, který stvořil svět a všechno živé, který ovládá Zemi a celý vesmír, toho nemůžete postavit jako sochu do svých chrámů. 25 On není závislý na tom, zda ho někdo uctívá a přináší mu oběti. Vždyť on sám dává všem život a udržuje i zajišťuje ho vším potřebným. 26 Celé lidstvo vytvořil z jediného člověka, rozsadil nás po celé zemi a vymezil jednotlivým národům prostor i dějinná období. 27 A všichni máme veliký úkol: hledat Boha. A tu po pracném poznávání zjišťujeme, že je nám vlastně nablízku. 28 On nám totiž dává život, pohyb a celé bytí. Pěkně to vyjádřili někteří vaši básníci: jsme jeho děti, Boží rodina. 29 Jak bychom si tedy měli myslet, že božská pocta přísluší nějakému lidskému dílu ze zlata, stříbra nebo mramoru? To je přece výtvor lidského umění a obratnosti. Vidíte, do takového omylu lidstvo zapadlo, 30 ale Bůh je trpělivý a chce nám to prominout. Teď ale vzkazuje všem lidem, že je na čase toho všeho nechat a obrátit se k němu, k pravému Bohu. 31 Blíží se totiž den, kdy nás bude soudit, a všechno závisí na tom, jaký zaujmeme postoj k jedinému muži, kterého Bůh poslal, ke Kristu Ježíši. K němu se Bůh jasně přiznal tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“ 32 Dosud pozorní posluchači teď Pavla přerušili. Vzkříšení z mrtvých bylo na ně příliš. Někteří se mu rovnou vysmáli, druzí se vymluvili: „Pro dnešek to stačí, poslechneme si tě zase příště.“ 34 Ale někteří byli přece jen zaujati, požádali Pavla o bližší vysvětlení a uvěřili. Byl mezi nimi i člen soudního dvora Areopagu Dionysios a žena jménem Damaris.

Nádej pre kazdého

Pavol a Sílas v Tesalonike

1 Pobrali sa cestou, ktorá vedie cez mestá Amfipolis a Apolóniu do Tesaloniky, kde bola židovská synagóga. 2 Pavol ako zvyčajne prišiel kázať Židom, po tri soboty im vysvetľoval proroctvá, 3 ako Mesiáš musel trpieť a vstať z mŕtvych, a dokazoval, že tým Mesiášom je Ježiš. 4 Niektorí zo Židov sa dali presvedčiť a pripojili sa k Pavlovi a Sílasovi. Bolo medzi nimi aj veľa Grékov a nemálo žien z vyšších vrstiev. 5 Ale to prebudilo závisť židovských vodcov. Pomocou povaľačov vyvolali rozruch a pobúrili celé mesto. Obkľúčili Jazonov dom, hľadali v ňom Pavla a Sílasa a chceli ich predviesť pred zhromaždený dav, 6 ale nenašli ich. Preto dovliekli Jazona a niekoľkých veriacich pred mestskú radu a kričali: „Pavol a Sílas, ktorí poburujú celý svet, prišli aj k nám 7 a Jazon ich prijal do svojho domu. Všetci porušujú cisárove nariadenia, lebo tvrdia, že pravým kráľom je Ježiš.“ 8 Tieto slová popudili dav aj členov mestskej rady. 9 Ale keď Jazon aj ostatní zaplatili záruku, prepustili ich.

Nové ťažkosti v Berei

10 Hneď v tú noc vypravili bratia Pavla a Sílasa do Berey. Keď ta prišli, zamierili rovno do židovskej synagógy. 11 Tamojší Židia boli omnoho prístupnejší ako v Tesalonike. Veľmi dychtivo prijímali zvestované slovo, každý deň študovali Písmo a skúmali, či sa Pavlova zvesť zhoduje s predpoveďami prorokov. 12 Mnohí z nich uverili, medzi nimi aj nemálo Grékov, mužov i žien z vyšších vrstiev. 13 No len čo sa Židia v Tesalonike dozvedeli, že Pavol káže v Berei, hneď ta prišli, poburovali a štvali ľudí proti nim. 14 Preto bratia vypravili Pavla na pobrežie a niektorí ho vyprevadili až do Atén. Sílas a Timotej zostali zatiaľ v Berei, 15 ale Pavol im po svojich sprievodcoch odkázal, aby čo najskôr prišli za ním. 16 Kým Pavol v Aténach čakal na Sílasa a Timoteja, bol hlboko znepokojený pri pohľade na množstvo pohanských modiel, obrazov i sôch, s ktorými sa stretával v meste na každom kroku. 17 Deň čo deň sa zhováral so Židmi aj bohabojnými Grékmi v synagóge, ale vychádzal aj na námestia a debatoval so všetkými, čo tam práve boli. 18 Tak sa dostal do rozhovoru aj s aténskymi filozofmi, epikurejcami a stoikmi. Hovoril im o Ježišovi a o tom, že vstal z mŕtvych, no reagovali rozlične. Jedni vraveli: „Nepočúvajte toho táraja!“ Iní zasa: „Chce tu zaviesť akési nové náboženstvo!“ 19 Pozvali ho teda na Areopág, ktorý bol verejným rečníckym fórom. Tam sa ho spýtali: „Smieme sa dozvedieť, aké nové učenie to hlásaš? 20 Hovoríš prekvapujúce veci a radi by sme sa o tom dozvedeli čosi viac.“ 21 Najväčšou záľubou Aténčanov, ako aj v meste žijúcich cudzincov bolo totiž oznamovať i dozvedať sa najnovšie zaujímavosti a správy. 22 Pavol teda vystúpil pred všetkých, ktorí sa zhromaždili na Areopágu, a oslovil ich: „Vážení Aténčania! Potešilo ma, že ste ľudia túžiaci po Bohu. 23 Keď som sa totiž prechádzal po meste a prezeral si vaše posvätné miesta, našiel som aj oltár s nápisom Neznámemu Bohu. A tohto Boha, ktorého uctievate, hoci ho nepoznáte, vám dnes chcem zvestovať. 24 Je to Boh, ktorý stvoril svet aj všetko, čo je na ňom. No jeho, ktorý ovláda zem i vesmír, si nemôžete postaviť ako sochu do svojich chrámov. 25 Nie je závislý od toho, či ho niekto uctieva alebo mu prináša obete. 26 Veď on sám vdýchol všetkému život a dáva aj všetko, čo je pre život potrebné. 27 On stvoril všetkých ľudí na zemi z jedného muža, Adama, a umožnil im bývať na celom zemskom povrchu. On určil, ako dlho a kde majú žiť. To všetko urobil, lebo chcel, aby ho ľudia hľadali, pátrali po ňom a našli ho. Veď je nám tak blízko. 28 On rozhodol o dĺžke ich života. Vďaka nemu žijeme, pohybujeme sa i jestvujeme, tak ako to vyjadrili aj niektorí z vašich básnikov: Sme jeho deti, jeho rodina. 29 Ak teda pochádzame z Boha, je nezmyselné sa domnievať, že sa Boh podobá modle, ktorú človek vytvoril zo zlata, zo striebra, alebo vytesal z kameňa. Veď je to iba výtvor ľudského umenia a zručnosti. 30 Doposiaľ to ľudia nemohli pochopiť a Boh im to odpustil. Ale teraz prikazuje všetkým ľuďom na celom svete, aby sa odvrátili od modiel a uctievali iba jeho. 31 Lebo už sa blíži deň, keď bude spravodlivo súdiť svet prostredníctvom muža, ktorého na to určil. Všetkým ľuďom o tom poskytol dôkaz, keď ho vzkriesil z mŕtvych. 32 Keď poslucháči počuli, že niekto, kto zomrel, vstal z mŕtvych, poniektorí sa začali Pavlovi posmievať a iní mu povedali: „Radi sa o tom dozvieme viac, ale až inokedy.“ 33 Po týchto slovách Pavol odišiel z Areopágu. 34 Ale niektorých jeho reč predsa zaujala a uverili. Bol medzi nimi aj Dionýz, člen mestskej rady, žena, ktorá sa volala Damaris, a niektorí iní.

Apostelgeschichte 17 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého

Pavel káže v Tesalonice

Bedliví čtenáři Písma v Beroji

V Aténách Pavel káže neznámého Boha

Pavol a Sílas v Tesalonike

Nové ťažkosti v Berei