Apostelgeschichte 16 | Slovo na cestu

V Lystře se k Pavlovi a Silasov připojuje Timoteus

1 Dorazili do Derbe a pak do Lystry. Tam žil mladý věřící muž jménem Timoteus, syn křesťanské Židovky a pohanského otce. 2 Křesťané v Lystře a Ikoniu si ho velice pochvalovali. 3 Také Pavel si ho oblíbil a vybral za svého dalšího průvodce. Protože v těchto oblastech měli stále co činit s židovskými usedlíky, kteří Timotea znali a považovali ho podle otce za pohana, Pavel mu raději doporučil obřízku. 4 Putovali pak společně do dalších měst a seznamovali je s dopisem apoštolů a vedoucích jeruzalémské církve. 5 Maloasijské sbory se upevňovaly ve víře a také tam stále přibývali noví křesťané.

Pavlovo vidění jej směruje do Evropy

6 Tak procestovali Frygii a obrátili se nazpět do Galacie, protože neměli vnitřní jistotu, že mají pokračovat dále na západ do provincie Asie. Pak chtěli na pobřeží Černého moře do Bytinie, ale cítili, že ani tam je Kristus neposílá. 8 Obrátili se tedy znovu k západu, bez zdržování prošli Mysií, až dorazili do Troady. 9 V noci měl Pavel sen. Stál před ním muž v makedonském kroji a prosil ho: „Přeplav se do Makedonie a pomoz nám!“ 10 My všichni jsme uvěřili, že tento sen byl Božím příkazem, abychom šířili zvěst o spáse také v Evropě, a hned jsme se začali připravovat na cestu. 11 Z troadského přístavu jsme se plavili na ostrov Samotraké a na evropskou pevninu jsme vystoupili v makedonské Neapoli. 12 Po souši jsme pokračovali do Filip, nejvýznamnějšího města severní Makedonie, obydleného hlavně římskými kolonisty. Tam jsme se usadili na několik dní.

Lydia ve Filipách – první křesťanka v Evropě

13 Protože ve městě nebyla synagoga, vyšli jsme v sobotu za bránu na břeh řeky. Předpokládali jsme totiž, že by se tam mohli scházet místní židé a bohabojní pohané k modlitbám. Byla tam opravdu skupina žen, a tak jsme se posadili a mluvili k nim. 14 Mezi posluchačkami byla také Lydie, obchodnice s purpurovými sukny, pohanka, která uvěřila v Boha. Kristovo slovo ji zaujalo a ona dychtivě naslouchala Pavlovu kázání. 15 Přijala s celou svou rodinou křest a přiměla nás, abychom se stali hosty v jejich domě.

Bůh pomohl vězňům a vězňové žalářníkovi: Žalářník ve Filipách se obrátil

16 Když jsme zase jednou šli na místo modliteb, potkala nás mladá otrokyně, která měla věštecké nadání. Její majitelé na tom pořádně vydělávali. 17 Připojila se hned k nám a hlasitě vyvolávala: „Vidíte ty lidi? To jsou sluhové nejvyššího Boha a říkají nám, jak najít záchranu!“ 18 Tak to dělala den za dnem. Pavel to těžce nesl a jednoho dne jí přikázal: „Ve jménu Ježíše Krista, okamžitě přestaň!“ Dívka se probrala ze svého vytržení a úplně tu schopnost ztratila. 19 To ovšem rozzlobilo její pány, kteří přišli o zdroj značných příjmů. 20 Přivlekli Pavla a Silase na radnici před soudce a vznesli proti nim vážné obvinění: „To jsou židé, kteří pobuřují v našem římském městě a snaží se tu šířit svoje náboženství.“ 22 Srocený lid se také připojil k tomu obvinění a úředníci tedy dali Pavla a Silase zmrskat pruty po nahém těle. 23 Po krutém bičování je předali vězeňskému strážci do přísné vazby. 24 Ten je vsadil do nejhlubší kobky a nohy jim sevřel kládou. 25 Pavel a Silas se ještě o půlnoci hlasitě modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy, až se to rozléhalo celou věznicí. 26 Tu se zatřásla země, základy vězení byly porušeny, dveře vyvaleny a okovy se uvolnily. 27 Žalářník se probudil a viděl, co se stalo. Tasil svůj meč a chtěl se jím probodnout, protože se domníval, že vězňové utekli, a on za ně ručil svým životem. 28 Pavel na něj zavolal: „Nezabíjej se, vždyť nikdo neutekl!“ 29 Správce žaláře popadl pochodeň, seběhl do jejich kobky a vrhl se před nimi na kolena. 30 Pak je vyvedl ven a ptal se: „Vy jste jistě bohové; co mám dělat, abych byl zachráněn?“ 31 Řekli mu: „Bůh je Ježíš Kristus, v něho uvěř a budeš zachráněn s celou rodinou.“ 32 A vyprávěli jemu a všem obyvatelům jeho domácnosti o Kristu. 33 Žalářník je pečlivě ošetřil a ještě v noci se dal s celou svojí rodinou i otroky pokřtít. 34 Pak zasedli ke stolu a bylo tam veselo, vždyť uvěřili v živého Boha! 35 Ráno k němu poslali úředníci vojáka se vzkazem, aby apoštoly propustil. 36 Žalářník měl radost, že mohou klidně odejít, 37 ale Pavel si postavil hlavu: „To tedy ne! Nás, římské občany, dají bez výslechu veřejně zmrskat, vsadit do žaláře, a teď by se nás chtěli v tichosti zbavit? Ať pěkně sami přijdou a propustí nás.“ 38 Voják to vyřídil. Městští úředníci se polekali té skutečnosti, že Pavel a Silas jsou občany Římské říše. 39 Přišli tedy s omluvami, ale prosili je, aby opustili Filipy. 40 A tak apoštolové ještě navštívili křesťanku Lydii, kde se setkali s věřícími, potěšili se navzájem a odešli z města.

Nádej pre kazdého

Timotej sa stáva Pavlovým spolupracovníkom

1 Pavol a Sílas navštívili najprv mesto Derbe a odtiaľ sa dostali do Lystry. Tam stretli mladého veriaceho Timoteja. Jeho matka bola Židovka, ktorá uverila v Krista, ale otec bol Grék. 2 Bratia v Lystre aj v Ikoniu sa o ňom veľmi pochvalne vyjadrovali. 3 Jeho si Pavol vybral za svojho sprievodcu. Z ohľadu na tamojších Židov, ktorí vedeli, že jeho otec je Grék, mu Pavol odporúčal, aby sa radšej dal obrezať. 4 Vo všetkých mestách, ktorými prechádzali, zoznamovali kresťanov s ustanoveniami, ktoré prijali apoštoli a starší jeruzalemského zboru. 5 A tak sa zbory upevňovali vo viere a zo dňa na deň v nich pribúdali noví kresťania.

Cesta do Európy cez Troadu

6 Po svojom pobyte v Lystre prešli cez provinciu Frýgiu naspäť do Galácie. 7 Svätý Duch im totiž povedal, aby tentoraz nešli do provincie Ázia. 8 A keď došli do Mýzie a chceli cestovať ďalej na sever do provincie Bitýnia, cítili, že ich tam Duch Ježišov neposiela. 9 Prešli teda Mýziou a došli k moru do Troady. 10 Tam mal Pavol v noci sen. Stál pred ním akýsi Macedónec a prosil ho: „Príď do Macedónska a pomôž nám!“ 11 Po tomto Pavlovom videní sme sa bez váhania začali pripravovať na cestu do Macedónska, lebo sme usúdili, že Boh nás posiela, aby sme tam hlásali radostnú zvesť.

Filipy – prvý kresťanský zbor v Európe

12 Z Troady sme sa teda plavili rovno na ostrov Samotráke, na druhý deň do Neapola a po súši sme pokračovali do Filíp, najvýznamnejšieho mesta východného Macedónska, obývaného najmä rímskymi kolonistami. Tam sme strávili niekoľko dní. 13 Pretože v meste nebola synagóga, vybrali sme sa v sobotu za bránu na breh rieky, lebo sme vedeli, že sa tam schádzajú miestni Židia a bohabojní pohania modliť. Skutočne sme tam našli skupinku žien. Prisadli sme si k nim a hovorili sme im o Kristovi. 14 Medzi poslucháčkami bola aj Lýdia, obchodníčka s purpurovými látkami z mesta Tyatira, ktorá verila v jediného Boha. Pán jej otvoril srdce a dychtivo počúvala všetko, čo Pavol hovoril. 15 Dala sa pokrstiť aj s celou svojou rodinou a pozvala nás do svojho domu s prosbou: „Ak ste presvedčení, že som uverila v Pána, buďte hosťami v mojom dome.“ A dovtedy naliehala, kým sme neprijali jej pozvanie.

Pavol a Sílas vo väzení

16 Keď sme raz šli na miesto modlitieb, stretla nás mladá otrokyňa, ktorá mala veštecký dar a predpovedaním budúcnosti prinášala svojim pánom značný zisk. 17 Chodila za Pavlom a za nami a stále volala: „Toto sú služobníci najvyššieho Boha a prišli sem, aby vám povedali, ako môžete byť zachránení.“ 18 To sa opakovalo deň čo deň, až to Pavol nezniesol a prikázal démonovi v nej: „V mene Ježiša Krista ti prikazujem, aby si z nej vyšiel!“ A v tej chvíli ju ten zlý duch opustil. 19 Keď si jej páni uvedomili, že tým prišli o svoj zisk, chytili Pavla a Sílasa a dovliekli ich na námestie pred sudcov: 20 „Títo Židia poburujú naše mesto,“ kričali. 21 „Zavádzajú tu zvyky, ktoré sú proti našim rímskym zákonom.“ 22 Aj poštvaný dav sa obrátil proti nim. Sudcovia dali teda z nich postŕhať šaty a vyšľahať ich po nahom tele prútmi. 23 Keď ich poriadne zbičovali, vrhli ich do väzenia a žalárnikovi prikázali, aby ich prísne strážil. 24 Dal ich do najhlbšej cely a nohy im pre istotu zovrel do klady. 25 Okolo polnoci, keď sa Pavol a Sílas modlili a spevom oslavovali Boha, až sa to rozliehalo po celej väznici, 26 nastalo zrazu veľké zemetrasenie. Celá budova sa otriasala až do základov. Všetky dvere sa pootvárali a väzňom spadli okovy. 27 Keď sa žalárnik prebudil a videl, čo sa stalo, vytasil meč a chcel sa zabiť, lebo si myslel, že väzni utiekli. 28 Ale Pavol nahlas skríkol: „Nerob to! Všetci sme tu!“ 29 Tu žalárnik rozkázal, aby mu priniesli svetlo, vbehol dnu a trasúc sa od strachu, padol pred Pavlom a Sílasom na kolená. 30 Potom ich vyviedol von a spýtal sa: „Páni, čo mám robiť, aby som bol spasený?“ 31 Odpovedali mu: „Uver v Pána Ježiša a budeš spasený ty i všetci v tvojom dome.“ 32 A začali jemu i všetkým v jeho domácnosti zvestovať Božie slovo. 33 Hneď v tú nočnú hodinu sa ich žalárnik ujal, vymyl a ošetril im rany a dal sa pokrstiť aj s celou svojou rodinou. 34 Potom ich zaviedol do svojho domu, pohostil ich a tešil sa on i celá jeho rodina, že mohli uveriť v Boha. 35 Na druhé ráno poslali sudcovia zriadencov s odkazom: „Prepusť tých ľudí!“ 36 Žalárnik oznámil Pavlovi, že sú slobodní a môžu odísť. 37 Ale Pavol odpovedal: „To teda nie! Nás rímskych občanov verejne a bez súdu zbili a zavreli do väzenia. A teraz by sa nás chceli tajne zbaviť? Nech pekne prídu osobne a prepustia nás!“ 38 Zriadenci to oznámili sudcom. Keď počuli, že Pavol a Sílas sú rímski občania, náramne sa preľakli, 39 prišli sa ospravedlniť, vyviedli ich z väzenia a pekne ich požiadali, aby opustili mesto. 40 Pavol a Sílas po prepustení z väzenia navštívili Lýdiu, kde sa stretli s veriacimi. Potešili sa navzájom a odišli z Filíp.

Apostelgeschichte 16 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého