Römer 3 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého

Römer 3 | Slovo na cestu

Bůh zůstává věrný

1 Přece však má židovský národ zvláštní postavení a určité výsady. Jaké? Není jich málo! 2 Předně jim byla svěřena Boží slova. 3 A co když jim někteří neuvěřili – můžete namítnout. A já se ptám: Myslíte, že Bůh jen pro jejich nedůvěru nedostojí svému slovu? 4 Ale kdepak! Právě na tom ukáže, jak dovede být věrný i tehdy, když mu člověk nevěří. Tak to stojí i v Písmu: „Každý uzná, že čestně dodržíš to, co jsi slíbil, a jako vítěz vyjdeš z každého obvinění.“ 5 Někdo však může namítnout: „Jestliže naše špatnost dává vyniknout Boží spravedlnosti, snad by nás Bůh neměl za ni trestat.“ 6 Jaký smysl by potom měl Boží soud? 7 To bychom mohli rovnou nabádat ke zlu, aby se dobro vedle něj tím víc zaskvělo. 8 Někteří lidé to opravdu dělají, ale my ne, i když nás z toho obviňují. Takoví hříšníci budou plným právem odsouzeni. 9 Napsal jsem vám již, že židovský národ má určité přednosti. To však neznamená, že židé jsou před Bohem lepší než ostatní. O všech lidech je v Žalmech napsáno: 10 „Nikdo na světě není spravedlivý, ani jediný. 11 Nikdo není moudrý, nikdo Boha nehledá. 12 Všichni úplně zabloudili, jejich život ztratil smysl. Opuštěná je cesta dobra, nikdo po ní nekráčí. 13 Jejich hrdlo – otevřený hrob; jazyk – nástroj lsti a podvodu; rty – schránky jedu, uštknou tě jako had. 15 K prolití krve je nemusíš pobízet, 16 zkáza a bída jsou jejich průvodci, 17 cestu k pokoji však neznají, 18 ani úctu před Bohem.“ 19 Víme však, že ustanovení zákona jsou závazná pro všechny, kterým byla určena. Každý tu musí uznat, že před Bohem je vinen, 20 neboť sebeupřímnější snahou dodržovat zákon si nikdo před Bohem nedobude postavení bezúhonného; zákon naši vinu pouze blíže určuje a usvědčuje nás z ní.

Spravedlnost před Bohem

21 Dnes však už známe jinou cestu k věčnému životu než spoléhání se na vlastní dodržování Božích zákonů. Už Mojžíš a proroci o ní mluvili, 22 ale teprve Kristem ji Bůh otevřel. On sám, jak odpovídá jeho povaze, rozhodl se dát novou příležitost lidem, kteří svými vinami ztratili podíl na Boží slávě: odevzdat život do všech důsledků Kristu. 24 Jaká to milost, že nic jiného není člověku zapotřebí. Kristus – toť svrchovaný důkaz Boží shovívavosti k nám. 25 Jeho krev prolitá na popravišti je pečetí smíření Boha se světem. Až dosud Bůh trest za naše viny pouze s nekonečnou trpělivostí odkládal; nyní je však vložil na Ježíše Krista, který pro ně zemřel. A tak jsou nám definitivně odpuštěny; odpuštěny všem, kdo tuto Boží nabídku smíření přijali. Tak Bůh z hříšných dělá opět bezúhonné, aniž sám cokoliv slevuje ze své spravedlnosti. 27 Čím se tedy můžeme před Bohem chlubit? Ničím! Skutky? Ty nás nespasí. Jedině víra nás může zachránit. 28 Jsem přesvědčen, že nikoliv úzkostlivé dodržování všech přikázání a předpisů, ale pouze víra nás uschopní obstát před Bohem. 29 Což je tu Bůh jen pro členy církve? Není snad Bohem všech lidí? To se rozumí, že je! 30 Bůh je pouze jeden a bez rozdílu přijímá všechny, kdo se obrátí ke Kristu. 31 Neprohlašujeme snad zákon za bezcenný tím, že stavíme víru tak vysoko? Rozhodně ne! Naopak, platnost zákona se tím jen potvrzuje.

Slovo Na Cestu TM (Czech Living Bible TM) Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Nádej pre kazdého

Pred Bohom nik nie je bez hriechu

1 Je teda nejaká prednosť byť Židom? Dal im Boh nejaké výsady? A má nejaký zmysel rituálne obrezávanie? 2 Áno, v mnohom ohľade má. Židom ako prvým zveril Boh svoje slová. 3 A čo keď im niektorí neuverili – môžete namietnuť. No myslíte si, že Boh len pre ich nedôveru nedodrží svoje slovo? 4 Určite nie! Práve na tom ukáže, aký je verný aj vtedy, keď mu človek neverí. Tak je to aj v Písme: „Každý uzná, že statočne plníš to, čo si sľúbil, a tak víťazne vyjdeš z každého obvinenia.“ 5 Ale niekto môže namietnuť: „Ak na pozadí našej vierolomnosti vynikne Božia spravodlivosť, čo na to povieme? Nie je Boh, po ľudsky povedané, nespravodlivý, keď nás stíha svojím hnevom?“ 6 Určite nie! Aký zmysel by potom mal Boží súd? 7 To by sme mohli priamo nabádať k zlu, aby sa dobro vedľa neho ešte väčšmi zaskvelo. 8 Niektorí ľudia to naozaj tak robia, ale my nie, aj keď nás z toho obviňujú. Takí hriešnici budú plným právom odsúdení. 9 Napísal som vám už, že židovský národ má určité prednosti. Ale to neznamená, že Židia sú pred Bohom lepší ako ostatní. 10 O všetkých ľuďoch je napísané v žalme: 11 Na svete niet spravodlivého, niet ani jedného.Niet rozumného, kto by Boha hľadal. 12 Všetci zblúdili, oddali sa zvrátenosti.Niet nikoho, kto by dobro konal, niet ani jedného. 13 Z hrdla im páchne ako z otvoreného hrobu,jazykom svojím rozširujú lesť, 14 ústa majú plné hadieho jedu,uštipnú, rozsievajú zlobu. 15 Ich nohy sa náhlia preliať krv, 16 kde sa len pohnú,zanechajú spúšť a biedu. 17 Pokoj pred nimi uteká, 18 bázeň Božia spred očí uniká. 19 Vieme však, že ustanovenia zákona sú záväzné pre všetkých, ktorým boli určené. Každý musí uznať, že je vinný pred Bohom, 20 lebo čo ako by sa usiloval dodržiavať zákon, nezíska si tým ospravedlnenie v Božích očiach. Zákon našu vinu iba bližšie určuje a usvedčuje nás z nej.

Ospravedlnenie pred Bohom môžeme získať len vierou

21 Ale teraz nám Boh ukázal inú cestu, ako získať večný život – nie tak, že „budeme dobrí“ a pokúsime sa zachovávať Boží zákon. Už Mojžiš a proroci o nej hovorili, ale až Kristom ju Boh otvoril. 22 Boh nám hovorí, že každý môže byť zbavený viny, ak verí v Krista. Len táto spravodlivosť uňho platí. 23 V jednom sú si všetci ľudia rovní: sú hriešnikmi, ktorí pre svoje viny stratili podiel na Božej sláve. 24 Ale teraz nám Boh vo svojej dobrote daruje to, čo si nik z nás nezaslúžil: vyhlásil nás za nevinných, lebo nás Ježiš vykúpil. 25 Boh poslal svojho Syna, aby sa svojou vlastnou smrťou stal obeťou zmierenia pre tých, ktorí veria. Až doposiaľ Boh trest za naše viny s nekonečnou zhovievavosťou odkladal, teraz ich vložil na Ježiša Krista, ktorý za ne zomrel, a tak dokázal svoju spravodlivosť. 26 Aj dnes ospravedlňuje tých, ktorí v neho veria, a pritom nič nezľavuje zo svojej spravodlivosti. 27 Čím sa teda môžeme pred Bohom chváliť? Ničím! Skutkami? Tie nás nespasia. Zachrániť nás môže iba viera! 28 A tak je isté, že nás v Božích očiach ospravedlňuje viera, a nie dobré skutky, ktoré konáme. 29 Zachraňuje Pán Boh takto iba Židov? Nie je azda Bohom všetkých ľudí? Určite je. 30 Boh je iba jeden a bez rozdielu ospravedlňuje všetkých, ktorí vierou prijmú Krista. 31 Ale nevyhlasujeme zákon za neplatný, ak staviame vieru tak vysoko? Vonkoncom nie! Naopak, platnosť zákona sa tým iba potvrdzuje.