Psalm 62 | Neue evangelistische Übersetzung Bible, překlad 21. století

Psalm 62 | Neue evangelistische Übersetzung

Vertrauen auf Gott

1 Dem Chorleiter. Für Jedutun.* Ein Psalmlied von David. 2 Nur bei Gott wird meine Seele still, / denn meine Hilfe kommt von ihm. 3 Nur er ist mein Fels, meine Rettung, meine sichere Burg, / in der mir kaum etwas geschehen kann. 4 Wie lange stürmt ihr auf den Einen ein, / ihr alle, um ihn niederzustrecken wie eine überhängende Wand, / eine Mauer kurz vor dem Zusammenbruch? 5 Sie wollen ihn unbedingt stürzen. / Dabei schrecken sie vor keiner Lüge zurück. / Ihr Mund spricht Segenswünsche aus, / doch im Herzen verfluchen sie ihn. ♪ 6 Nur bei Gott wird meine Seele still, / meine Hoffnung kommt von ihm. 7 Nur er ist mein Fels, meine Rettung, meine sichere Burg, / in der mir nichts geschehen wird. 8 Bei Gott liegt meine Ehre und mein Heil. / Er ist meine Zuflucht, mein Fels und mein Halt. 9 Vertraut auf ihn zu jeder Zeit, ihr Leute aus meinem Volk! / Schüttet euer Herz vor ihm aus, denn unsere Zuflucht ist Gott! ♪ 10 Die Menschen sind nur Nebeldunst, / Männer ein täuschendes Nichts. / Auf der Waage schnellen sie hoch; / allesamt sind sie leichter als Luft. 11 Vertraut nicht auf Erpressung! / Betrügt euch nicht durch Raub! / Und wenn der Wohlstand wächst, / hängt das Herz nicht daran! 12 Einmal hat Gott geredet, / zwei Dinge sind es, die ich hörte: / bei Gott ist die Macht; 13 und bei dir, Herr, die Güte, / denn du gibst jedem das, was er verdient.
Bible, překlad 21. století
1 Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův. 2 Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana. 3 Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad! 4 Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá? 5 Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla 6 Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje. 7 Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad! 8 V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má. 9 V každý čas na něj, lidé, spoléhejte, před Bohem, naší skrýší, své srdce vylijte! séla 10 Jen pouhé nic jsou přece smrtelníci, lidští tvorové jsou jako přeludy: Budou-li spolu na váhu položeni, lehčí se ukážou než pouhé nic! 11 Nespoléhejte na bezpráví, nedoufejte marně v krádeže, a kdyby vzrůstalo vaše jmění, v srdci mu místo nedejte! 12 Jednou Bůh mluvil, dvakrát jsem to slyšel, že Bohu síla náleží. 13 Tobě náleží také láska, Pane, ty přece každému jeho skutky odplatíš!