Psalm 73 | Menge Bibel

Drittes Buch (Psalm 73-89)

1 Ein Psalm von Asaph. Dennoch ist Gott voll Güte gegen den Frommen, der Herr gegen alle, die reinen Herzens sind. 2 Doch ich – fast wär’ ich gestrauchelt mit meinen Füßen, nichts fehlte, so wären meine Schritte ausgeglitten; 3 denn ich ereiferte mich über die Großsprecher, wenn ich sehen mußte der Gottlosen Wohlergehn. 4 Denn bis zu ihrem Tode leiden sie keine Schmerzen, und wohlgenährt ist ihr Leib; 5 Unglück trifft sie nicht wie andere Sterbliche, und sie werden nicht geplagt wie sonst die Menschen. 6 Drum ist auch Hochmut ihr Halsgeschmeide, und Gewalttat ist das Kleid, das sie umhüllt. 7 Aus strotzendem Antlitz tritt ihr Auge hervor, die Gebilde ihres Herzens wallen über. 8 Sie höhnen und reden in Bosheit (nur) von Gewalttat, führen Reden von oben herab; 9 gegen den Himmel richten sie ihren Mund, und ihre Zunge ergeht sich frei auf Erden. 10 Darum wendet das Volk sich ihnen zu und schlürft das Wasser (ihrer Lehren) in vollen Zügen; 11 sie sagen: »Wie sollte Gott es wissen, und wie sollte der Höchste Kenntnis davon haben?« 12 Seht, so treiben’s die Gottlosen, und, immer in Sicherheit lebend, häufen sie Reichtum an. 13 Ach, ganz umsonst hab’ ich rein mein Herz erhalten und in Unschuld meine Hände gewaschen; 14 ich ward ja doch vom Unglück allzeit geplagt, und alle Morgen war meine Züchtigung da. 15 Doch hätt’ ich gesagt*: »Ich will auch so reden!«, so hätt’ ich treulos verleugnet deiner Söhne* Geschlecht. 16 So sann ich denn nach, um dies zu begreifen, doch es war zu schwer für mein Verständnis, 17 bis ich eindrang in die Heiligtümer Gottes und achtgab auf der Gottlosen Endgeschick. 18 Fürwahr, auf schlüpfrigen Boden stellst du sie, läßt sie fallen, daß sie in Trümmer zergehn. 19 Wie werden sie doch im Nu vernichtet, weggerafft, und nehmen ein Ende mit Schrecken! 20 Wie ein Traumbild gleich nach dem Erwachen verfliegt, so läßt du, o Allherr, beim Wachwerden ihr Bild verschwinden. 21 Wenn mein Herz sich nun noch verbitterte und ich in meinem Innern empört mich fühlte, 22 so wär’ ich ein ganzer Tor und bar der Einsicht, benähme mich wie ein vernunftloses Tier gegen dich. 23 Doch nein, ich bleibe stets mit dir verbunden, du hältst mich fest bei meiner rechten Hand; 24 du leitest mich nach deinem Ratschluß und nimmst mich endlich auf in die Herrlichkeit. 25 Wen hätt’ ich sonst noch im Himmel? Und außer dir erfreut mich nichts auf Erden. 26 Mag Leib und Seele mir verschmachten, bleibt Gott doch allzeit meines Herzens Fels und mein Teil. 27 Denn gewiß: wer von dir sich lossagt, der kommt um; du vernichtest alle, die treulos von dir abfallen. 28 Mir aber ist Gottes Nähe beglückend: ich setze mein Vertrauen auf Gott den HERRN, um alle deine Werke* zu verkünden.

Bible, překlad 21. století

Třetí kniha

1 Žalm Asafův. Ano, Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo čisté srdce chovají! 2 Mé nohy ale skoro uklouzly, mé kroky málem zbloudily. 3 Začal jsem totiž závidět pyšným vida blahobyt ničemných: 4 Žádnou bolestí se netrápí, tělo mají vypasené, bez vady. 5 Lidské strádání sami neznají, běžnými bídami nejsou stiženi. 6 Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv, jak šatem se halí vlastní krutostí. 7 Oči se jim zalévají tučností, mají víc, než si lze představit. 8 Smějí se, když mluví o neštěstí, ve své povýšenosti hrozí násilím. 9 Svými ústy po nebi lapají, jazykem smýkají po zemi. 10 Jeho lid se proto hrne za nimi, řeči o hojnosti lačně hltají, 11 když jim říkají: „Copak Bůh něco ví? Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“ 12 Nuže, takto se mají ničemní – ve stálém pohodlí kupí bohatství! 13 Já ale chovám své srdce v čistotě; ruce si myji v nevinnosti – zbytečně! 14 Stíhán jsem ranami celý den, ráno mě čeká další trest. 15 Kdybych však mluvil tímto způsobem, k tvým dětem bych se choval nevěrně! 16 Chtěl jsem to tedy pochopit rozumem, poznal jsem ale, jak je to nesnadné. 17 Až když jsem vešel do Boží svatyně, jejich osudu jsem začal rozumět: 18 Na kluzké cesty jsi je postavil, vydals je napospas hrozné záhubě! 19 V jediném okamžiku budou zahubeni, hrůzy dočista zničí je! 20 Jako sen po probuzení, Pane, zaženeš jejich přelud, až procitneš! 21 Když moje srdce hořkost naplnila, v útrobách když mě bolest bodala, 22 nechápavý jsem byl, nic jsem neznal, jak tupé zvíře jsem ti musel připadat! 23 Vždycky jsem ale s tebou byl, vždyť jsi mě držel za mou pravici. 24 Ty mě povedeš svými záměry a nakonec mě přijmeš do slávy. 25 Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi! 26 I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky! 27 Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí, skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní. 28 Mně je však nejlépe v Boží blízkosti; v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš – o všech tvých skutcích proto vyprávím!

Psalm 73 | Menge Bibel Bible, překlad 21. století

Drittes Buch (Psalm 73-89)

Třetí kniha