Psalm 139 | Menge Bibel

1 Dem Musikmeister, von David ein Psalm. HERR, du erforschest mich und kennst mich; 2 du weißt es, ob ich sitze oder aufstehe, du verstehst, was ich denke, von ferne; 3 ob ich wandre oder ruhe, du prüfst es und bist mit all meinen Wegen vertraut; 4 denn ehe ein Wort auf meiner Zunge liegt, kennst du, o HERR, es schon genau. 5 Du hältst mich von hinten und von vorne umschlossen und hast deine Hand auf mich gelegt. 6 Zu wunderbar ist solches Wissen für mich, zu hoch: ich vermag’s nicht zu begreifen! 7 Wohin soll ich gehn vor deinem Geist und wohin fliehn vor deinem Angesicht? 8 Führe ich auf zum Himmel, so wärst du da, und lagert’ ich mich in der Unterwelt, so wärst du dort; 9 nähme ich Schwingen des Morgenrots zum Flug und ließe mich nieder am äußersten Westmeer, 10 so würde auch dort deine Hand mich führen und deine Rechte mich fassen; 11 und spräch’ ich: »Lauter Finsternis soll mich umhüllen und Nacht sei das Licht um mich her!« – 12 auch die Finsternis würde für dich nicht finster sein, vielmehr die Nacht dir leuchten wie der Tag: Finsternis wäre für dich wie das Licht. 13 Denn du bist’s, der meine Nieren* gebildet, mich gewoben im Schoß meiner Mutter. 14 Ich danke dir, daß ich so überaus wunderbar bereitet bin: wunderbar sind deine Werke, und meine Seele erkennt das wohl. 15 Meine Wesensgestaltung war dir nicht verborgen, als im Dunkeln ich gebildet ward, kunstvoll gewirkt in den Tiefen der Erde. 16 Deine Augen sahen mich schon als formlosen Keim, und in deinem Buch standen eingeschrieben alle Tage, die vorbedacht waren, als noch keiner von ihnen da war. 17 Für mich nun – wie kostbar sind deine Gedanken, o Gott, wie gewaltig sind ihre Summen! 18 Wollt’ ich sie zählen: ihrer sind mehr als des Sandes; wenn ich erwache, bin ich noch immer bei dir. 19 Möchtest du doch die Frevler töten, o Gott! Und ihr Männer* der Blutschuld, weichet von mir! 20 Sie, die von dir mit Arglist* reden, mit Falschheit reden als deine Widersacher. 21 Sollt’ ich nicht hassen, die dich, HERR, hassen, nicht verabscheun, die sich erheben gegen dich? 22 Ja, ich hasse sie mit tödlichem Haß: als Feinde gelten sie mir. 23 Erforsche mich, Gott, und erkenne mein Herz, prüfe mich und erkenne meine Gedanken! 24 Und sieh, ob ich wandle auf trüglichem Wege, und leite mich auf dem ewigen Wege!

Bible, překlad 21. století

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Ty mě, Hospodine, zkoumáš, ty mě znáš. 2 Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas, už zdálky rozumíš mým myšlenkám! 3 Sleduješ, jak chodím i jak uléhám, všemi mými cestami se zabýváš. 4 Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš! 5 Zezadu i zpředu jsi mě obklopil, svou dlaň jsi na mě položil. 6 Takové poznání je nad mé chápání – je příliš hluboké, na to nestačím! 7 Kam bych unikl před Duchem tvým? Před tvojí tváří kam bych se skryl? 8 Kdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty, kdybych si ustlal v podsvětí – i tam jsi! 9 Kdybych si oblékl křídla jitřenky, kdybych se usadil za mořem dalekým, 10 i tam by mě vedla ruka tvá, tvá pravice by mě držela! 11 Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma, až světlo kolem mě noc vystřídá – 12 tobě nebude temná ani tma, noc jako den ti záři dá, tma bude pro tebe světlu podobná! 13 Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal. 14 Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš! 15 Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta, když jsem byl vskrytu formován, když jsem byl hněten v zemských hlubinách! 16 Můj zárodek tvé oči viděly, všechno jsi zapsal do knihy – dny, jež mi byly určeny, než začal první z nich. 17 Jak jsou mi drahé, Bože, tvé myšlenky, je jich tak mnoho, že nejdou vypočíst! 18 Kdybych je počítal, než písku je jich víc; budu zas s tebou, až se probudím! 19 Kéž bys už, Bože, zabil ty ničemy – „Odstupte ode mě, vy vrahouni!“ – 20 Když mluví o tobě, je to rouhání, tvé jméno zneužívají nepřátelé tví! 21 Nemám snad, Hospodine, k tvým sokům nenávist? Nehnusím si ty, kdo na tebe útočí? 22 Naprostou nenávistí nenávidím je, mými nepřáteli stali se! 23 Zkoumej mě, Bože, a poznej srdce mé, poznej mé myšlenky, jen mě vyzkoušej! 24 Zjisti, zda držím se cesty škodlivé, a cestou věčnosti mě veď!

Psalm 139 | Menge Bibel Bible, překlad 21. století