Sprüche 16 | Einheitsübersetzung 2016

1 Der Mensch entwirft die Pläne im Herzen, / doch vom HERRN kommt die Antwort auf der Zunge. 2 Jeder meint, sein Verhalten sei fehlerlos, / doch der HERR prüft die Geister. 3 Befiehl dem HERRN dein Tun an, / so werden deine Pläne gelingen. 4 Alles hat der HERR für seinen Zweck erschaffen, / so auch den Frevler für den Tag des Unheils. 5 Ein Gräuel ist dem HERRN jeder Hochmütige; / er bleibt gewiss nicht ungestraft. 6 Durch Liebe und Treue wird Schuld gesühnt, / durch Furcht des HERRN weicht man dem Bösen aus. 7 Gefallen dem HERRN die Wege eines Menschen, / so versöhnt er auch seine Feinde mit ihm. 8 Besser wenig mit Gerechtigkeit / als viel Besitz mit Unrecht. 9 Des Menschen Herz plant seinen Weg, / doch der HERR lenkt seinen Schritt. 10 Gottesentscheid kommt von den Lippen des Königs, / sein Mund verfehlt sich nicht, wenn er ein Urteil fällt. 11 Rechte Waage und Waagschalen sind Sache des HERRN, / sein Werk sind alle Gewichtssteine im Beutel. 12 Frevlerisches Tun ist Königen ein Gräuel; / denn ein Thron steht fest durch Gerechtigkeit. 13 Gerechte Lippen gefallen Königen, / wer aufrichtig redet, den liebt man. 14 Des Königs Grimm gleicht Todesboten; / aber ein Weiser kann ihn besänftigen. 15 Im leuchtenden Gesicht des Königs liegt Leben, / sein Wohlwollen gleicht der Regenwolke im Frühjahr. 16 Weisheit erwerben - wie viel besser als Gold!, / Einsicht erwerben - vortrefflicher als Silber. 17 Böses zu meiden ist der Pfad der Rechtschaffenen; / wer auf seinen Weg achtet, bewahrt sein Leben. 18 Hoffart kommt vor dem Sturz / und Hochmut kommt vor dem Fall. 19 Besser bescheiden sein mit Demütigen, / als Beute teilen mit Stolzen. 20 Wer auf das Wort achtet, findet Glück; / selig, wer auf den HERRN vertraut. 21 Wer ein weises Herz hat, den nennt man verständig, / gefällige Rede fördert die Belehrung. 22 Ein Lebensquell ist Verstand für den, der ihn besitzt, / die Strafe der Toren ist die Torheit selbst. 23 Das Herz des Weisen macht seinen Mund klug, / es mehrt auf seinen Lippen die Belehrung. 24 Freundliche Worte sind eine Honigwabe, / süß für den Gaumen, heilsam für den Leib. 25 Manch einem scheint sein Weg der rechte, / aber am Ende sind es Wege des Todes. 26 Der Hunger des Arbeiters arbeitet für ihn; / denn sein Mund treibt ihn an. 27 Ein Taugenichts gräbt nach Unheil, / auf seinen Lippen ist es wie sengendes Feuer. 28 Ein tückischer Mensch erregt Streit, / ein Verleumder entzweit Freunde. 29 Der Gewalttätige verführt seinen Nächsten, / er bringt ihn auf einen Weg, der nicht gut ist. 30 Wer mit den Augen zwinkert, sinnt auf Tücke; / wer die Lippen verzieht, hat das Böse schon vollbracht. 31 Graues Haar ist eine prächtige Krone, / auf dem Weg der Gerechtigkeit findet man sie. 32 Besser ein Langmütiger als ein Kriegsheld, / besser, wer sich selbst beherrscht, als wer eine Stadt erobert. 33 Im Bausch des Gewandes schüttelt man das Los, / doch jede Entscheidung kommt vom HERRN.

Bible, překlad 21. století

1 Člověk si může lámat hlavu, vhodnou odpověď však dává Hospodin. 2 Člověk má všechny své cesty za čisté, jeho pohnutky však zkoumá Hospodin. 3 Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní. 4 Hospodin učinil vše pro svůj záměr, také i darebáka pro zlý den. 5 Hospodinu je každý nadutec ohavností, trestu neujde, buď si jist. 6 Láskou a věrností se usmiřuje vina, úctou k Hospodinu se vyhneš zlu. 7 Když se Hospodinu líbí něčí cesty, i jeho nepřátele s ním usmíří. 8 Lepší je málo se spravedlností než ohromné zisky s bezprávím. 9 Člověk přemítá v srdci o své cestě, jeho kroky však řídí Hospodin. 10 Prorocký výrok patří na rty krále, při soudu nesmí jeho ústa pochybit. 11 Hospodin má poctivé míry i váhy, všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil. 12 Páchat zlo je pro krále ohavností – vždyť je to spravedlnost, co drží trůn! 13 Spravedlivé rty se králům líbí, milují ty, kdo mluví upřímně. 14 Králova zloba je posel smrti, moudrý člověk ji ale utiší. 15 Úsměv na tváři krále znamená život, jeho přízeň – dešťový oblak na jaře! 16 Získat moudrost je nad ryzí zlato, nad stříbro nejčistší je získat rozumnost. 17 Cesta upřímných vede pryč od zla; kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání. 18 Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. 19 Lepší je sdílet porobu s pokornými nežli se s pyšnými dělit o kořist. 20 Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený! 21 Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností, výřečné rty přesvědčivosti dodají. 22 Pramen života má ten, kdo má rozum, vlastní hloupost je trestem hlupáků. 23 Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa, jeho rtům dodá přesvědčivosti. 24 Laskavá slova jsou jako plástev medu, jak balzám na duši, celému tělu lék. 25 Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti. 26 Člověk nádeničí, protože musí, jeho vlastní hlad ho pohání. 27 Ve špíně se hrabe ničema, na jeho rtech jako by oheň plál. 28 Zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele. 29 Násilníci i svoje druhy klamou, aby je zlákali na cestu nedobrou. 30 Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti, kdo svírá rty, osnuje špinavost. 31 Korunou krásy jsou šediny – kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží. 32 Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat. 33 Člověk si může házet losem na klín, všechno však rozhoduje Hospodin.

Sprüche 16 | Einheitsübersetzung 2016 Bible, překlad 21. století