Psalm 119 | Einheitsübersetzung 2016

Lebenslanger Wandel in der Weisung des Herrn

1 (Alef) Selig, deren Weg ohne Tadel ist, die gehen nach der Weisung des HERRN. 2 Selig, die seine Zeugnisse bewahren, ihn suchen mit ganzem Herzen, 3 die kein Unrecht tun und auf seinen Wegen gehn. 4 Du hast deine Befehle gegeben, damit man sie genau beachtet. 5 Wären doch meine Schritte fest darauf gerichtet, deine Gesetze zu beachten. 6 Dann werde ich nicht zuschanden, wenn ich auf all deine Gebote schaue. 7 Mit lauterem Herzen will ich dir danken, wenn ich deine gerechten Entscheide lerne. 8 Deinen Gesetzen will ich folgen. Verlass mich nicht! Niemals! 9 (Bet) Wie geht ein junger Mann seinen Pfad ohne Tadel? Wenn er dein Wort beachtet. 10 Ich suche dich mit ganzem Herzen. Lass mich nicht abirren von deinen Geboten! 11 Ich barg deinen Spruch in meinem Herzen, damit ich gegen dich nicht sündige. 12 Gepriesen seist du, HERR! Lehre mich deine Gesetze! 13 Mit meinen Lippen verkünde ich alle Entscheide deines Munds. 14 Am Weg deiner Zeugnisse habe ich Freude, wie an jeglichem Reichtum. 15 Ich will nachsinnen über deine Befehle und schauen auf deine Pfade. 16 Ich ergötze mich an deinen Gesetzen, dein Wort will ich nicht vergessen. 17 (Gimel) Handle an deinem Knecht, so werde ich leben. Ich will dein Wort beachten. 18 Öffne mir die Augen, dass ich schaue die Wunder deiner Weisung! 19 Ich bin nur Gast auf Erden. Verbirg mir nicht deine Gebote! 20 Meine Seele verzehrt sich vor Verlangen nach deinen Entscheiden allezeit. 21 Du drohst den Stolzen. Verflucht sei, wer abirrt von deinen Geboten! 22 Nimm von mir Schmach und Verachtung! Denn deine Zeugnisse bewahre ich. 23 Sitzen auch Fürsten zusammen und verhandeln gegen mich, dein Knecht sinnt nach über deine Gesetze. 24 Deine Zeugnisse sind mein Ergötzen, sie sind meine Berater. 25 (Dalet) Im Staub klebt meine Seele. Nach deinem Wort belebe mich! 26 Meine Wege hab ich dir erzählt und du gabst mir Antwort. Lehre mich deine Gesetze! 27 Den Weg deiner Befehle lass mich begreifen, ich will nachsinnen über deine Wunder! 28 Meine Seele zerfließt vor Kummer. Richte mich auf nach deinem Wort! 29 Halte mich fern vom Weg der Lüge, begnade mich mit deiner Weisung! 30 Ich wähle den Weg der Treue, deine Entscheide stelle ich mir vor Augen. 31 An deinen Zeugnissen halte ich mich fest. Lass mich nicht zuschanden werden, HERR! 32 Ich will laufen den Weg deiner Gebote, denn mein Herz machst du weit. 33 (He) Weise mir, HERR, den Weg deiner Gesetze! Ich will ihn bewahren bis ans Ende. 34 Gib mir Einsicht, damit ich deine Weisung bewahre, ich will sie beachten mit ganzem Herzen! 35 Führe mich auf dem Pfad deiner Gebote, denn an ihm hab ich Gefallen! 36 Neige mein Herz zu deinen Zeugnissen und nicht zur Habgier! 37 Wende meine Augen davon ab, nach Nichtigem zu schauen, auf deinen Wegen belebe mich! 38 Erfülle deinen Spruch an deinem Knecht, dass man dich fürchte! 39 Wende ab von mir die Schande, vor der ich erschrecke! Denn gut sind deine Entscheide. 40 Siehe, nach deinen Befehlen hab ich Verlangen. Durch deine Gerechtigkeit belebe mich! 41 (Waw) Es komme zu mir, HERR, deine Liebe, nach deinem Spruch die Rettung durch dich. 42 Ich will Antwort geben dem, der mich schmäht, denn auf dein Wort vertraue ich. 43 Entziehe niemals meinem Mund das Wort der Treue, denn auf deine Entscheide warte ich! 44 Ich will deine Weisung beständig beachten, auf immer und ewig. 45 Ich schreite hinaus ins Weite, denn deine Befehle suche ich. 46 Ich will von deinen Zeugnissen reden vor Königen und ich werde mich nicht vor ihnen schämen. 47 Ich ergötze mich an deinen Geboten, die ich liebe. 48 Ich erhebe meine Hände zu deinen Geboten, die ich liebe, ich will nachsinnen über deine Gesetze. 49 (Sajin) Gedenke des Wortes an deinen Knecht, durch das du mir Hoffnung gabst! 50 Das ist mein Trost in meinem Elend: Dein Spruch hat mich belebt. 51 Frech verhöhnten mich die Stolzen, ich aber wich nicht ab von deiner Weisung. 52 Ich gedachte deiner Entscheide von Urzeit an, HERR, so fand ich Trost. 53 Zorn packte mich wegen der Frevler, die deine Weisung verlassen. 54 Zum Lobgesang wurden mir deine Gesetze im Haus, in dem ich fremd war. 55 In der Nacht gedachte ich, HERR, deines Namens; ich will beachten deine Weisung. 56 Dies wurde mir zuteil, denn ich bewahrte deine Befehle. 57 (Chet) Mein Anteil ist es, HERR, das habe ich versprochen, deine Worte zu beachten. 58 Ich warb um deine Gunst mit ganzem Herzen: Begnade mich gemäß deinem Spruch! 59 Ich überdachte meine Wege, ich lenkte meine Schritte zu deinen Zeugnissen zurück. 60 Ich eilte und säumte nicht, deine Gebote zu beachten. 61 Die Stricke der Frevler umfingen mich, doch ich vergaß nicht deine Weisung. 62 In der Mitte der Nacht stehe ich auf, dir zu danken wegen der Entscheide deiner Gerechtigkeit. 63 Verbunden bin ich allen, die dich fürchten, die deine Befehle beachten. 64 Von deiner Liebe, HERR, ist erfüllt die Erde. Lehre mich deine Gesetze! 65 (Tet) Gutes hast du deinem Knecht erwiesen, o HERR, nach deinem Wort. 66 Gutes zu verstehen und zu erkennen, lehre mich, denn ich glaube deinen Geboten!* 67 Ehe ich gedemütigt wurde, ging ich in die Irre, nun aber will ich deinen Spruch beachten. 68 Gut bist du und tust Gutes. Lehre mich deine Gesetze! 69 Stolze beschmutzten mich mit Lüge, ich aber bewahre mit ganzem Herzen deine Befehle. 70 Fühllos wie Fett ist ihr Herz, ich aber ergötze mich an deiner Weisung. 71 Dass ich gedemütigt wurde, ist für mich gut, damit ich deine Gesetze lerne. 72 Gut ist für mich die Weisung deines Munds, mehr als große Mengen von Gold und Silber. 73 (Jod) Deine Hände haben mich gemacht und bereitet. Gib mir Einsicht, damit ich deine Gebote lerne! 74 Die dich fürchten, werden mich sehen und sich freuen, denn ich warte auf dein Wort. 75 Ich habe erkannt, HERR, dass deine Entscheide gerecht sind und dass es Treue ist, wenn du mich beugst. 76 Tröste mich in deiner Liebe, nach dem Spruch für deinen Knecht! 77 Dein Erbarmen komme über mich, sodass ich lebe, denn deine Weisung ist mein Ergötzen. 78 Zuschanden werden sollen die Stolzen, die mich mit Lüge bedrücken. Ich aber, ich sinne nach über deine Befehle. 79 Zuwenden sollen sich zu mir, die dich fürchten, die deine Zeugnisse kennen. 80 Untadelig werde mein Herz durch deine Gesetze, so werde ich nicht zuschanden. 81 (Kaf) Meine Seele verzehrt sich nach der Rettung durch dich, ich warte auf dein Wort. 82 Meine Augen verzehren sich nach deinem Spruch, sie sagen: Wann wirst du mich trösten? 83 Ich bin wie ein Schlauch, der im Rauch hängt, doch deine Gesetze habe ich nicht vergessen. 84 Wie viele Tage noch bleiben deinem Knecht? Wann vollziehst du das Gericht an meinen Verfolgern? 85 Stolze graben mir Gruben, sie, die nicht leben nach deiner Weisung. 86 Alle deine Gebote sind Treue. Mit Lüge verfolgen sie mich. Komm mir zu Hilfe! 87 Fast hätten sie mich von der Erde getilgt, doch ich verlasse nicht deine Befehle. 88 Gemäß deiner Liebe belebe mich, ich will beachten das Zeugnis deines Munds. 89 (Lamed) O HERR, in Ewigkeit steht aufrecht dein Wort am Himmel. 90 Von Geschlecht zu Geschlecht währt deine Treue; du hast die Erde gegründet, sie bleibt bestehen. 91 Nach deinen Entscheiden bestehen sie bis heute, denn das All steht dir zu Diensten. 92 Wäre nicht deine Weisung mein Ergötzen, ich wäre zugrunde gegangen in meinem Elend. 93 Nie will ich deine Befehle vergessen; denn durch sie belebst du mich. 94 Dein bin ich, errette mich! Ich suche deine Befehle. 95 Frevler lauern mir auf, um mich zu vernichten, doch in deine Zeugnisse habe ich Einsicht. 96 Ich sah, dass alles Vollkommene Grenzen hat, doch dein Gebot ist von unendlicher Weite. 97 (Mem) Wie sehr liebe ich deine Weisung, den ganzen Tag bestimmt sie mein Sinnen. 98 Dein Gebot macht mich weiser als meine Feinde, denn es ist mein auf ewig. 99 Ich wurde klüger als alle meine Lehrer, denn deine Zeugnisse bestimmen mein Sinnen. 100 Mehr Einsicht habe ich gewonnen als die Alten, denn deine Befehle bewahrte ich. 101 Von jedem bösen Pfad hielt ich meine Füße zurück, damit ich dein Wort beachte. 102 Ich wich nicht ab von deinen Entscheiden, du selbst hast mich unterwiesen. 103 Wie süß ist dein Spruch meinem Gaumen, meinem Mund ist er süßer als Honig. 104 Aus deinen Befehlen gewinne ich Einsicht, darum hasse ich alle Pfade der Lüge. 105 (Nun) Dein Wort ist meinem Fuß eine Leuchte, ein Licht für meine Pfade. 106 Ich tat einen Schwur und ich will ihn halten, zu beachten die Entscheide deiner Gerechtigkeit. 107 Ich bin ganz tief erniedrigt, HERR, nach deinem Wort belebe mich! 108 HERR, nimm gnädig an das Lobopfer meines Munds und lehre mich deine Entscheide! 109 Mein Leben ist stets in Gefahr, doch deine Weisung habe ich nicht vergessen.* 110 Frevler haben mir eine Falle gelegt, doch von deinen Befehlen bin ich nicht abgeirrt. 111 Deine Zeugnisse sind auf ewig mein Erbland, denn sie sind das Entzücken meines Herzens. 112 Ich neigte mein Herz deinen Gesetzen zu, sie zu halten auf ewig, bis ans Ende. 113 (Samech) Zwiespältige Menschen hasse ich, doch deine Weisung liebe ich. 114 Du bist mein Schutz und mein Schild, ich warte auf dein Wort. 115 Weicht zurück von mir, ihr Bösen! Ich will die Gebote meines Gottes bewahren. 116 Stütze mich nach deinem Spruch, dass ich lebe! Lass mich nicht zuschanden werden in meiner Hoffnung! 117 Halte mich fest, dann werde ich gerettet, immer will ich schauen auf deine Gesetze. 118 Du verachtest alle, die sich von deinen Gesetzen entfernen, denn ihr trügerisches Tun ist Lüge. 119 Alle Frevler im Land beseitigst du wie Schlacken, darum liebe ich deine Zeugnisse. 120 Der Schrecken vor dir lässt mein Fleisch erschauern und deine Entscheide fürchte ich. 121 (Ajin) Ich tat Recht und Gerechtigkeit, gib mich nicht preis meinen Bedrückern! 122 Tritt ein für das Wohl deines Knechts, damit die Stolzen mich nicht unterdrücken! 123 Meine Augen verzehren sich nach der Rettung durch dich, nach dem Spruch deiner Gerechtigkeit. 124 Handle an deinem Knecht nach deiner Liebe und lehre mich deine Gesetze! 125 Dein Knecht bin ich. Gib mir Einsicht, damit ich deine Zeugnisse erkenne! 126 HERR, es ist Zeit zu handeln. Sie haben deine Weisung gebrochen. 127 Darum liebe ich deine Gebote mehr als Rotgold und Weißgold. 128 Darum halte ich alle deine Befehle für richtig, alle Pfade der Lüge hasse ich. 129 (Pe) Wunderwerke sind deine Zeugnisse, darum bewahrt sie meine Seele. 130 Das Aufschließen deiner Worte erleuchtet, den Unerfahrenen schenkt es Einsicht. 131 Meinen Mund tat ich auf und lechzte, nach deinen Geboten habe ich Verlangen. 132 Wende dich mir zu, sei mir gnädig, gemäß deinem Entscheid für jene, die deinen Namen lieben! 133 Festige meine Schritte durch deinen Spruch! Lass kein Unrecht über mich herrschen! 134 Erlöse mich aus der Unterdrückung durch Menschen und ich will deine Befehle beachten. 135 Lass dein Angesicht leuchten über deinem Knecht und lehre mich deine Gesetze! 136 Wasserbäche strömten aus meinen Augen, weil man deine Weisung nicht beachtet. 137 (Zade) Gerecht bist du, HERR, und gerade sind deine Entscheide. 138 Du hast deine Zeugnisse gegeben in Gerechtigkeit und in großer Treue. 139 Der Eifer für dich verzehrt mich, denn meine Bedränger haben deine Worte vergessen. 140 Dein Spruch ist rein und lauter und dein Knecht hat ihn lieb. 141 Gering bin ich und verachtet, doch deine Befehle habe ich nicht vergessen. 142 Deine Gerechtigkeit ist auf ewig Gerechtigkeit und deine Weisung ist Treue. 143 Bedrängnis und Drangsal haben mich getroffen, doch deine Gebote sind mein Ergötzen. 144 Gerechtigkeit sind deine Zeugnisse auf ewig. Gib mir Einsicht, damit ich lebe! 145 (Qof) Ich rief zu dir mit ganzem Herzen: HERR, gib mir Antwort! Deine Gesetze will ich bewahren. 146 Ich rief zu dir: Errette mich! Und ich werde deine Zeugnisse beachten. 147 Schon vor dem Morgengrauen kam ich und flehte, auf deine Worte hab ich gewartet. 148 Den Nachtwachen kamen meine Augen zuvor, um nachzusinnen über deinen Spruch. 149 Meine Stimme höre doch, in deiner Liebe, belebe mich, HERR, nach deinen Entscheiden! 150 Nahe gekommen sind heimtückische Verfolger, sie haben sich weit entfernt von deiner Weisung. 151 Doch du bist nahe, HERR, und alle deine Gebote sind Treue. 152 Den Uranfang habe ich erkannt aus deinen Zeugnissen, denn bis in Ewigkeit hast du sie gegründet. 153 (Resch) Sieh doch mein Elend und befreie mich, denn ich habe deine Weisung nicht vergessen! 154 Verschaff mir Recht und löse mich aus, nach deinem Spruch belebe mich! 155 Fern ist den Frevlern die Rettung, denn sie suchen nicht deine Gesetze. 156 HERR, groß ist dein Erbarmen, nach deinen Entscheiden belebe mich! 157 Groß ist die Zahl meiner Verfolger und Bedränger, doch ich bin nicht abgewichen von deinen Zeugnissen. 158 Ich sah die Treulosen und empfand Ekel, weil sie deinen Spruch nicht beachteten. 159 Sieh doch, wie ich deine Befehle liebe. HERR, in deiner Liebe belebe mich! 160 Das Wesen deines Wortes ist Treue, jeder Entscheid deiner Gerechtigkeit hat Bestand auf ewig. 161 (Schin) Fürsten verfolgten mich grundlos, doch mein Herz erbebt nur vor deinem Wort. 162 Entzückt bin ich über deinen Spruch wie einer, der reiche Beute fand. 163 Ich hasse die Lüge, sie ist mir ein Gräuel, doch deine Weisung liebe ich. 164 Siebenmal am Tag singe ich dein Lob wegen der Entscheide deiner Gerechtigkeit. 165 Frieden in Fülle empfangen, die deine Weisung lieben, für sie gibt es keinen Anstoß zum Straucheln. 166 HERR, ich hoffe auf die Rettung durch dich und ich erfülle deine Gebote. 167 Meine Seele beachtete deine Zeugnisse, ich liebe sie innig. 168 Ich beachtete deine Befehle und deine Zeugnisse, denn alle meine Wege liegen offen vor dir. 169 (Taw) HERR, mein Schreien dringe vor dein Angesicht. Gib mir Einsicht nach deinem Wort! 170 Mein Flehen um Gnade komme vor dein Angesicht, nach deinem Spruch befreie mich! 171 Meine Lippen sollen überströmen von Lobpreis, denn du lehrst mich deine Gesetze. 172 Deinen Spruch soll meine Zunge singen, denn alle deine Gebote sind Gerechtigkeit. 173 Deine Hand sei bereit, mir zu helfen; denn deine Befehle habe ich erwählt. 174 HERR, ich habe Verlangen nach der Rettung durch dich und deine Weisung ist mein Ergötzen. 175 Meine Seele lebe, sodass sie dich lobe. Deine Entscheide sollen mir helfen. 176 Ich bin umhergeirrt wie ein verlorenes Schaf. / Suche deinen Knecht! Denn nie habe ich deine Gebote vergessen.

Bible, překlad 21. století

Alef

1 * Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! 2 Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají, 3 těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí! 4 Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila. 5 Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony! 6 Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu. 7 Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím.

Bet

8 Tvé zákony chci dodržet – jen prosím neopouštěj mě! 9 Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se! 10 Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě! 11 V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil. 12 Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě! 13 Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil. 14 Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství. 15 O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal.

Gimel

16 Tvé zákony jsou mi rozkoší – tvé slovo neztrácím z paměti! 17 Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil! 18 Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně. 19 Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej! 20 Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech. 21 Okřikuješ pyšné – jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili! 22 Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví! 23 Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.

Dalet

24 Tvá svědectví jsou mi rozkoší – jsou to mí rádci nejbližší! 25 Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě! 26 Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě. 27 Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel. 28 Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě! 29 Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem. 30 Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli. 31 Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben!

He

32 Poběžím cestou tvých příkazů – do srdce dals mi svobodu! 33 Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu. 34 Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen. 35 Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil. 36 Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství. 37 Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě! 38 Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě. 39 Zbav mě potupy, z níž mám strach – jak dobrá jsou nařízení tvá!

Vav

40 Jak toužím po tvých pravidlech – svou spravedlností obživ mě! 41 Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil! 42 Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději. 43 Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny. 44 Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky! 45 Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla. 46 Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi. 47 Tvá přikázání jsou mi rozkoší – vždyť je miluji!

Zajin

48 K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony. 49 Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději. 50 To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky. 51 Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím. 52 V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším. 53 Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli. 54 Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji. 55 Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit.

Chet

56 Tento úkol mi náleží – abych se řídil tvými pravidly! 57 Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem. 58 O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil! 59 Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím. 60 Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy. 61 I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj. 62 O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé. 63 Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel.

Tet

64 Tvé lásky, Hospodine, je plná zem – pouč mě prosím o svých zákonech! 65 Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal. 66 Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým! 67 Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se. 68 Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony. 69 I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly. 70 Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj. 71 Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech.

Jod

72 Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných! 73 Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy. 74 Tví ctitelé se zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí. 75 Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil. 76 Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil. 77 Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší! 78 Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy. 79 Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví.

Kaf

80 Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané – tehdy nebudu nikdy zahanben! 81 Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí. 82 Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“ 83 I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony. 84 Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš? 85 Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí. 86 Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi! 87 Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel.

Lamed

88 Ve své lásce prosím obživ mě – svědectví tvých úst chci dodržet! 89 Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích. 90 Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává. 91 Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti. 92 Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení. 93 Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil! 94 Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla. 95 Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích.

Mem

96 Vidím, že vše dokonalé má své hranice – ve tvém přikázání je však svoboda bez konce! 97 Jak velmi tvůj Zákon miluji – celý den o něm přemýšlím! 98 Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě. 99 Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích. 100 Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel. 101 Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým. 102 Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel. 103 Jak sladce mi chutnají tvé výroky – sladší než med jsou ústům mým!

Nun

104 Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži. 105 Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě. 106 Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím. 107 Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě! 108 Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům. 109 I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj. 110 I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla. 111 Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí.

Samek

112 Rozhodl jsem se plnit tvé zákony – v tom je odplata navěky! 113 Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji. 114 Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí. 115 Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci! 116 Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději! 117 Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl. 118 Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži! 119 Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví.

Ajin

120 Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou – v úžasu hledím na tvůj soud! 121 Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě! 122 Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat. 123 Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil. 124 Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech! 125 Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím. 126 Čas jednat, Hospodine, už je tu – lidé porušují Zákon tvůj! 127 Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší.

Pe

128 Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži! 129 Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat! 130 Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti. 131 S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech! 132 Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé. 133 Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích! 134 Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly. 135 Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony.

Cade

136 Z očí mi slzy proudí potokem – lidé se neřídí tvým Zákonem! 137 Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé. 138 Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá. 139 Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají. 140 Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji! 141 I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla. 142 Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý. 143 Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší.

Kof

144 Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví – dej mi porozumění, abych žil! 145 Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony! 146 Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet! 147 Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí. 148 Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích. 149 Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě! 150 Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují. 151 Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy.

Reš

152 Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky. 153 Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj. 154 Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě! 155 Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony. 156 Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě! 157 Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví. 158 Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky. 159 Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě!

Šin

160 Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé. 161 I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se. 162 Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší. 163 Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji! 164 Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé. 165 Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí! 166 Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy. 167 V duši opatruji tvá svědectví – jak velice je miluji!

Tav

168 Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé. 169 Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi! 170 Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil! 171 Kéž chvála přetéká z mých rtů – vždyť ty mě učíš svým zákonům. 172 Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy. 173 Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla. 174 Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší! 175 Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny. 176 Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě – jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy!

Psalm 119 | Einheitsübersetzung 2016 Bible, překlad 21. století