Psalm 42 | English Standard Version

Why Are You Cast Down, O My Soul?

1 To the choirmaster. A Maskil* of the Sons of Korah. As a deer pants for flowing streams, so pants my soul for you, O God. 2 My soul thirsts for God, for the living God. When shall I come and appear before God?* 3 My tears have been my food day and night, while they say to me all the day long, “Where is your God?” 4 These things I remember, as I pour out my soul: how I would go with the throng and lead them in procession to the house of God with glad shouts and songs of praise, a multitude keeping festival. 5 Why are you cast down, O my soul, and why are you in turmoil within me? Hope in God; for I shall again praise him, my salvation* 6 and my God. My soul is cast down within me; therefore I remember you from the land of Jordan and of Hermon, from Mount Mizar. 7 Deep calls to deep at the roar of your waterfalls; all your breakers and your waves have gone over me. 8 By day the Lord commands his steadfast love, and at night his song is with me, a prayer to the God of my life. 9 I say to God, my rock: “Why have you forgotten me? Why do I go mourning because of the oppression of the enemy?” 10 As with a deadly wound in my bones, my adversaries taunt me, while they say to me all the day long, “Where is your God?” 11 Why are you cast down, O my soul, and why are you in turmoil within me? Hope in God; for I shall again praise him, my salvation and my God.

Bible Kralická

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující. 2 Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože. 3 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím? 4 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? 5 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících. 6 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho. 7 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar. 8 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila. 9 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého. 10 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi? 11 Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]

Psalm 42 | English Standard Version Bible Kralická

Why Are You Cast Down, O My Soul?