1“Woe to the shepherds who destroy and scatter the sheep of my pasture!” declares the Lord.2Therefore thus says the Lord, the God of Israel, concerning the shepherds who care for my people: “You have scattered my flock and have driven them away, and you have not attended to them. Behold, I will attend to you for your evil deeds, declares the Lord.3Then I will gather the remnant of my flock out of all the countries where I have driven them, and I will bring them back to their fold, and they shall be fruitful and multiply.4I will set shepherds over them who will care for them, and they shall fear no more, nor be dismayed, neither shall any be missing, declares the Lord.5“Behold, the days are coming, declares the Lord, when I will raise up for David a righteous Branch, and he shall reign as king and deal wisely, and shall execute justice and righteousness in the land.6In his days Judah will be saved, and Israel will dwell securely. And this is the name by which he will be called: ‘The Lord is our righteousness.’7“Therefore, behold, the days are coming, declares the Lord, when they shall no longer say, ‘As the Lord lives who brought up the people of Israel out of the land of Egypt,’8but ‘As the Lord lives who brought up and led the offspring of the house of Israel out of the north country and out of all the countries where he* had driven them.’ Then they shall dwell in their own land.”
Lying Prophets
9Concerning the prophets: My heart is broken within me; all my bones shake; I am like a drunken man, like a man overcome by wine, because of the Lord and because of his holy words.10For the land is full of adulterers; because of the curse the land mourns, and the pastures of the wilderness are dried up. Their course is evil, and their might is not right.11“Both prophet and priest are ungodly; even in my house I have found their evil, declares the Lord.12Therefore their way shall be to them like slippery paths in the darkness, into which they shall be driven and fall, for I will bring disaster upon them in the year of their punishment, declares the Lord.13In the prophets of Samaria I saw an unsavory thing: they prophesied by Baal and led my people Israel astray.14But in the prophets of Jerusalem I have seen a horrible thing: they commit adultery and walk in lies; they strengthen the hands of evildoers, so that no one turns from his evil; all of them have become like Sodom to me, and its inhabitants like Gomorrah.”15Therefore thus says the Lord of hosts concerning the prophets: “Behold, I will feed them with bitter food and give them poisoned water to drink, for from the prophets of Jerusalem ungodliness has gone out into all the land.”16Thus says the Lord of hosts: “Do not listen to the words of the prophets who prophesy to you, filling you with vain hopes. They speak visions of their own minds, not from the mouth of the Lord.17They say continually to those who despise the word of the Lord, ‘It shall be well with you’; and to everyone who stubbornly follows his own heart, they say, ‘No disaster shall come upon you.’”18For who among them has stood in the council of the Lord to see and to hear his word, or who has paid attention to his word and listened?19Behold, the storm of the Lord! Wrath has gone forth, a whirling tempest; it will burst upon the head of the wicked.20The anger of the Lord will not turn back until he has executed and accomplished the intents of his heart. In the latter days you will understand it clearly.21“I did not send the prophets, yet they ran; I did not speak to them, yet they prophesied.22But if they had stood in my council, then they would have proclaimed my words to my people, and they would have turned them from their evil way, and from the evil of their deeds.23“Am I a God at hand, declares the Lord, and not a God far away?24Can a man hide himself in secret places so that I cannot see him? declares the Lord. Do I not fill heaven and earth? declares the Lord.25I have heard what the prophets have said who prophesy lies in my name, saying, ‘I have dreamed, I have dreamed!’26How long shall there be lies in the heart of the prophets who prophesy lies, and who prophesy the deceit of their own heart,27who think to make my people forget my name by their dreams that they tell one another, even as their fathers forgot my name for Baal?28Let the prophet who has a dream tell the dream, but let him who has my word speak my word faithfully. What has straw in common with wheat? declares the Lord.29Is not my word like fire, declares the Lord, and like a hammer that breaks the rock in pieces?30Therefore, behold, I am against the prophets, declares the Lord, who steal my words from one another.31Behold, I am against the prophets, declares the Lord, who use their tongues and declare, ‘declares the Lord.’32Behold, I am against those who prophesy lying dreams, declares the Lord, and who tell them and lead my people astray by their lies and their recklessness, when I did not send them or charge them. So they do not profit this people at all, declares the Lord.33“When one of this people, or a prophet or a priest asks you, ‘What is the burden of the Lord?’ you shall say to them, ‘You are the burden,* and I will cast you off, declares the Lord.’34And as for the prophet, priest, or one of the people who says, ‘The burden of the Lord,’ I will punish that man and his household.35Thus shall you say, every one to his neighbor and every one to his brother, ‘What has the Lord answered?’ or ‘What has the Lord spoken?’36But ‘the burden of the Lord’ you shall mention no more, for the burden is every man’s own word, and you pervert the words of the living God, the Lord of hosts, our God.37Thus you shall say to the prophet, ‘What has the Lord answered you?’ or ‘What has the Lord spoken?’38But if you say, ‘The burden of the Lord,’ thus says the Lord, ‘Because you have said these words, “The burden of the Lord,” when I sent to you, saying, “You shall not say, ‘The burden of the Lord,’”39therefore, behold, I will surely lift you up* and cast you away from my presence, you and the city that I gave to you and your fathers.40And I will bring upon you everlasting reproach and perpetual shame, which shall not be forgotten.’”
Bible Kralická
1Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé, dí Hospodin.2Protož takto praví Hospodin Bůh Izraelský o pastýřích, kteříž pasou lid můj: Vy rozptylujete ovce mé, anobrž rozháníte je, a nenavštěvujete jich; aj, já navštívím vás pro nešlechetnost předsevzetí vašich, dí Hospodin.3Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal, a přivedu je zase do ovčinců jejich, kdežto ploditi a množiti se budou.4Nadto ustanovím nad nimi pastýře, kteříž by je pásli, aby se nebály více, ani strachovaly, ani hynuly, dí Hospodin.5Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.6Za dnů jeho spasen bude Juda, a Izrael bydliti bude bezpečně, a toť jest jméno jeho, kterýmž ho nazývati bude: Hospodin spravedlnost naše.7Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin,v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,8Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl a kterýž zprovodil símě domu Izraelského z země půlnoční i ze všech zemí, do nichž jsem byl je rozehnal, když se osadí v zemi své.9Příčinou proroků potříno jest srdce mé ve mně, pohnuly se všecky kosti mé; jsem jako člověk opilý, a jako muž, kteréhož rozešlo víno, pro Hospodina a pro slova svatosti jeho.10Nebo cizoložníků plná jest tato země, a příčinou křivých přísah kvílí země, usvadla pastviska na poušti; jest zajisté utiskování těchto nešlechetné, a moc jejich nepravá.11Nebo jakož prorok, tak kněz pokrytství páchají. Také v domě svém nacházím nešlechetnost jejich, dí Hospodin.12Pročež budou míti cestu svou podobnou plzkosti v mrákotě, na níž postrčeni budou a padnou, když uvedu na ně bídu v čas navštívení jejich, dí Hospodin.13Při prorocích zajisté Samařských viděl jsem nesmyslnost; prorokovali skrze Bále, a svodili lid můj Izraelský.14Ale při prorocích Jeruzalémských vidím hroznou věc, že cizoložíce a se lží se obcházejíce, posilňují také rukou nešlechetníků, aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své. Mám všecky za podobné Sodomě, a obyvatele jeho za podobné Gomoře.15Protož takto praví Hospodin zástupů o prorocích těchto: Aj, já nakrmím je pelynkem, a napojím je vodami jedovatými; nebo od proroků Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi.16Takto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejtež slov těch proroků, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vidění srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových.17Ustavičně říkají těm, kteříž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají: Nepřijdeť na vás nic zlého.18Nebo kdož jest stál v radě Hospodinově, a viděl neb slyšel slovo jeho? Kdo pozoroval slova jeho, neb vyslechl je?19Aj, vichřice Hospodinova s prchlivostí vyjde, a to vichřice trvající; nad hlavou nešlechetných trvati bude.20Neodvrátíť se hněv Hospodinův, dokudž neučiní a nevykoná úmyslu srdce svého. A tehdáž porozumíte tomu cele,21Žeť jsem neposílal těch proroků, ale sami běželi, že jsem nemluvil k nim, a však oni prorokovali.22Nebo byť byli stáli v radě mé, jistě že by byli ohlašovali slova má lidu mému, a byliť by je odvraceli od cesty jejich zlé, a od nešlechetnosti předsevzetí jejich.23Zdaliž jsem já Bůh jen z blízka? dí Hospodin. A nejsem Bůh i z daleka?24Zdaž se ukryje kdo v skrýších, abych já ho neshlédl? dí Hospodin. Zdaliž nebe i země já nenaplňuji? dí Hospodin.25Slýchávámť, co říkají ti proroci, kteříž prorokují lež ve jménu mém, říkajíce: Měl jsem sen, měl jsem sen.26I dokudž to bude? Zdaliž v srdci těch proroků, kteříž prorokují, není lež? Anobrž jsou proroci lsti srdce svého,27Kteříž obmýšlejí to, jak by vyrazili z paměti lidu mému jméno mé sny svými, kteréž vypravují jeden každý bližnímu svému, jako se zapomněli otcové jejich na jméno mé za příčinou Bále.28Prorok, kterýž má sen, nechť vypravuje sen, ale kterýž má slovo mé, nechť mluví slovo mé právě. Co jest té plevě do pšenice? dí Hospodin.29Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?30Protož aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž ukrádají slova má jeden každý před bližním svým.31Aj já, dí Hospodin, proti těm prorokům, kteříž chlubně mluví, říkajíce: Praví Hospodin.32Aj já, dí Hospodin, proti těm, kteříž prorokují sny lživé, a vypravujíce je, svodí lid můj lžmi svými a žvavostí svou, ješto jsem já jich neposlal, aniž jsem jim přikázal. Pročež naprosto nic neprospívají lidu tomuto, dí Hospodin.33Protož, když by se tázal tebe lid tento, neb některý prorok neb kněz, řka: Jaké jest břímě Hospodinovo? tedy rci jim: Jaké břímě? I to: Opustím vás, dí Hospodin.34Nebo proroka a kněze toho i lid ten, kterýž by řekl: Břímě Hospodinovo, jistě trestati budu muže toho i dům jeho.35Ale takto říkejte jeden každý bližnímu svému a jeden každý bratru svému: Co odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?36Břemene pak Hospodinova nepřipomínejte více, sic by břemenem bylo jednomu každému slovo jeho, když byste převraceli slova Boha živého, Hospodina zástupů, Boha našeho.37Takto říkati budeš proroku: Coť odpověděl Hospodin? aneb: Co mluvil Hospodin?38Ale poněvadž říkáte: Břímě Hospodinovo, tedy takto praví Hospodin: Poněvadž říkáte slovo to: Břímě Hospodinovo, ješto jsem posílal k vám, říkaje: Neříkejte: Břímě Hospodinovo,39Protož aj, já jistě zapomenu se na vás do konce, a zavrhu vás i to město, kteréž jsem byl dal vám i otcům vašim, od tváři své,40A uvedu na vás pohanění věčné i potupu věčnou, kteráž nepřijde v zapomenutí.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.