1Now I would remind you, brothers,* of the gospel I preached to you, which you received, in which you stand,2and by which you are being saved, if you hold fast to the word I preached to you—unless you believed in vain.3For I delivered to you as of first importance what I also received: that Christ died for our sins in accordance with the Scriptures,4that he was buried, that he was raised on the third day in accordance with the Scriptures,5and that he appeared to Cephas, then to the twelve.6Then he appeared to more than five hundred brothers at one time, most of whom are still alive, though some have fallen asleep.7Then he appeared to James, then to all the apostles.8Last of all, as to one untimely born, he appeared also to me.9For I am the least of the apostles, unworthy to be called an apostle, because I persecuted the church of God.10But by the grace of God I am what I am, and his grace toward me was not in vain. On the contrary, I worked harder than any of them, though it was not I, but the grace of God that is with me.11Whether then it was I or they, so we preach and so you believed.
The Resurrection of the Dead
12Now if Christ is proclaimed as raised from the dead, how can some of you say that there is no resurrection of the dead?13But if there is no resurrection of the dead, then not even Christ has been raised.14And if Christ has not been raised, then our preaching is in vain and your faith is in vain.15We are even found to be misrepresenting God, because we testified about God that he raised Christ, whom he did not raise if it is true that the dead are not raised.16For if the dead are not raised, not even Christ has been raised.17And if Christ has not been raised, your faith is futile and you are still in your sins.18Then those also who have fallen asleep in Christ have perished.19If in Christ we have hope* in this life only, we are of all people most to be pitied.20But in fact Christ has been raised from the dead, the firstfruits of those who have fallen asleep.21For as by a man came death, by a man has come also the resurrection of the dead.22For as in Adam all die, so also in Christ shall all be made alive.23But each in his own order: Christ the firstfruits, then at his coming those who belong to Christ.24Then comes the end, when he delivers the kingdom to God the Father after destroying every rule and every authority and power.25For he must reign until he has put all his enemies under his feet.26The last enemy to be destroyed is death.27For “God* has put all things in subjection under his feet.” But when it says, “all things are put in subjection,” it is plain that he is excepted who put all things in subjection under him.28When all things are subjected to him, then the Son himself will also be subjected to him who put all things in subjection under him, that God may be all in all.29Otherwise, what do people mean by being baptized on behalf of the dead? If the dead are not raised at all, why are people baptized on their behalf?30Why are we in danger every hour?31I protest, brothers, by my pride in you, which I have in Christ Jesus our Lord, I die every day!32What do I gain if, humanly speaking, I fought with beasts at Ephesus? If the dead are not raised, “Let us eat and drink, for tomorrow we die.”33Do not be deceived: “Bad company ruins good morals.”*34Wake up from your drunken stupor, as is right, and do not go on sinning. For some have no knowledge of God. I say this to your shame.
The Resurrection Body
35But someone will ask, “How are the dead raised? With what kind of body do they come?”36You foolish person! What you sow does not come to life unless it dies.37And what you sow is not the body that is to be, but a bare kernel, perhaps of wheat or of some other grain.38But God gives it a body as he has chosen, and to each kind of seed its own body.39For not all flesh is the same, but there is one kind for humans, another for animals, another for birds, and another for fish.40There are heavenly bodies and earthly bodies, but the glory of the heavenly is of one kind, and the glory of the earthly is of another.41There is one glory of the sun, and another glory of the moon, and another glory of the stars; for star differs from star in glory.42So is it with the resurrection of the dead. What is sown is perishable; what is raised is imperishable.43It is sown in dishonor; it is raised in glory. It is sown in weakness; it is raised in power.44It is sown a natural body; it is raised a spiritual body. If there is a natural body, there is also a spiritual body.45Thus it is written, “The first man Adam became a living being”;* the last Adam became a life-giving spirit.46But it is not the spiritual that is first but the natural, and then the spiritual.47The first man was from the earth, a man of dust; the second man is from heaven.48As was the man of dust, so also are those who are of the dust, and as is the man of heaven, so also are those who are of heaven.49Just as we have borne the image of the man of dust, we shall* also bear the image of the man of heaven.
Mystery and Victory
50I tell you this, brothers: flesh and blood cannot inherit the kingdom of God, nor does the perishable inherit the imperishable.51Behold! I tell you a mystery. We shall not all sleep, but we shall all be changed,52in a moment, in the twinkling of an eye, at the last trumpet. For the trumpet will sound, and the dead will be raised imperishable, and we shall be changed.53For this perishable body must put on the imperishable, and this mortal body must put on immortality.54When the perishable puts on the imperishable, and the mortal puts on immortality, then shall come to pass the saying that is written: “Death is swallowed up in victory.”55“O death, where is your victory? O death, where is your sting?”56The sting of death is sin, and the power of sin is the law.57But thanks be to God, who gives us the victory through our Lord Jesus Christ.58Therefore, my beloved brothers, be steadfast, immovable, always abounding in the work of the Lord, knowing that in the Lord your labor is not in vain.
Bible Kralická
1Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,2Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.3Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,4A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.5A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.6Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.7Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.8Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.9Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.10Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.11Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.12Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?13Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.14A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.15A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.16Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.17A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.18A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.19Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.20Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.21Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.22Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.23Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.24Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.25Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.26Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.27Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.28A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.29Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?30Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?31Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.32Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.33Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.34Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.35Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?36Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.37A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.38Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.39Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.40A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,41Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.42Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;43Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;44Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.45Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.46Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.47První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.48Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.49A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.50Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.51Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.52Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.53Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.54A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.55Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?56Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.57Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.58Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.