1Til korlederen: En sang af David.2Mon I fyrster ved, hvad der er ret og rigtigt? Mon I behandler folk retfærdigt?3Nej, I har kun ondskab i tanke, I giver volden frit løb i landet.4I har været onde fra fødslen af, fra barnsben har I været fulde af løgn.5I udspyr slangegift og vil ikke lytte til Gud. I ligner en døv kobra,6der ikke kan høre slangetæmmeren, lige meget hvor højt han spiller.7Knus kæberne på de grusomme løver, Herre. Bræk alle deres skarpe tænder, Gud.8Lad dem forsvinde som vand i ørkenen, lad dem visne som græs i tørtiden.9Lad dem blive til slim som sneglen, lad dem ende som dødfødte fostre, der aldrig får lyset at se.10Gud vil feje de onde af vejen, hurtigere end brændet kan få gryden i kog.*11De gudfrygtige glæder sig, når retten sejrer. De får lov at vade i de gudløses blod.12Da skal folk udbryde: „Ja, de gudfrygtige bliver belønnet til sidst. Der er en Gud, som sørger for retfærdighed på jorden.”
Český ekumenický překlad
OPRAVDU SVOU NĚMOTOU HLÁSÁTE SPRAVEDLNOST?
1 Pro předního zpěváka, jako: „Nevyhlazuj!“ Davidův, pamětní zápis. 2 Opravdu svou němotou hlásáte spravedlnost? Lidé, soudíte dle práva? 3 V zemi jednáte, jak podlé srdce velí, razíte si cestu násilím svých rukou. 4 Svévolníci, ti se odrodili hned v matčině lůně, z mateřského života se lháři dali bludnou cestou. 5 Mají jedu jako hadi, jsou jak hluchá zmije, když si zacpe uši, 6 aby neslyšela kouzelnický šepot zaklínače zkušeného v zaklínání. 7 Bože, vylámej jim zuby v ústech, vyraz tesáky těch lvíčat, Hospodine! 8 Ať se rozplynou jak tratící se vody, ať se tomu, kdo napne luk, ztupí šípy. 9 Ať se ztratí jako slizký plž, jako potracený plod, který neuzřel slunce. 10 Dříve než co pochopí, už trním pod hrnci vám budou, smete je vichr, ať svěží či zprahlé. 11 Radovat se bude spravedlivý, až uzří tu pomstu, omyje si nohy v krvi svévolníka. 12 A lidé si řeknou: „Spravedlivý ovoce se dočkal. Ano, Bůh to je, kdo na zemi soud koná.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.