Sprüche 26 | Bibelen på hverdagsdansk

1 At en tåbe bliver æret er lige så upassende som regn i tørtiden eller sne om sommeren. 2 En svale sætter sig ikke på din skulder, og en ufortjent forbandelse rammer dig ikke. 3 En hest kan styres med bidsel og et æsel med pisk, en tåbe lærer kun ved at få tæsk. 4 Giver du en tåbe igen med samme mønt, kommer du selv til at ligne en tåbe. 5 Giver du en fornuftig forklaring til en tåbe, kan han måske indse sin tåbelighed. 6 Det er skørt at sende en besked med en tåbe, det er værre end ingenting, det giver bagslag. 7 Hvis en tåbe prøver at bruge et ordsprog, er det som en lam, der prøver at gå. 8 At hædre en tåbe er lige så tosset som at binde stenen fast til slyngen. 9 En tåbe, der stiver sig af med ordsprog, er som en drukkenbolt, der støtter sig til en tjørnekæp. 10 Den arbejdsgiver, der hyrer den første den bedste, er som en skytte, der skyder på må og få. 11 En tåbe, der fremturer i sin tåbelighed, er som en hund, der slikker sit eget bræk i sig. 12 En tåbe, der er ærlig, er bedre faren end den, der fejlagtigt tror, han er klog. 13 Den dovne siger: „Jeg kan ikke gå på arbejde, for jeg risikerer at blive ædt af en løve!” 14 Den dovne vender og drejer sig i sengen, som døren drejer sig på sine hængsler. 15 Den dovne stikker fingrene i frugtfadet, men gider ikke føre hånden til munden. 16 Den dovne er klogere i sine egne øjne end syv vise og fornuftige mennesker. 17 En forbipasserende, der blander sig i et skænderi, er som en, der rykker en vild hund i øret. 18 Den, der bedrager sin ven og bagefter påstår, at det var for sjov, er som en sindssyg, der leger med et dødbringende våben. 20 Uden brændsel går ilden ud, uden bagtalelse dør striden ud. 21 En kværulant får en strid til at blusse op, som når man bærer brænde til bålet. 22 Sladder sluges med hud og hår og lagrer sig dybt i sindet. 23 Som skinnende glasur på en grim lerkrukke er smukke ord, der dækker over falske motiver. 24 En ondskabsfuld person kan tale smigrende ord, men er fyldt med had indvendigt. 25 Tro ikke på de venlige ord, for hans hjerte er fuldt af onde planer. 26 Skønt han snedigt skjuler sit had, bliver det før eller senere klart for enhver. 27 Den, der graver en grav for andre, falder selv i den, den, der ruller en stor sten mod andre, knuses selv under den. 28 Den, der lyver, viser sit had, ondsindet smiger gør megen fortræd.

Český ekumenický překlad

1 Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva. 2 Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne. 3 Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl. 4 Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. 5 Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý. 6 Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi. 7 Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků. 8 Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi. 9 Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků. 10 Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky. 11 Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost. 12 Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on. 13 Lenoch říká: „Na cestě je lvíče, v ulicích je lev.“ 14 Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži. 15 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům. 16 Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících. 17 Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká. 18 Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely, 19 tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: „Já jsem jen žertoval.“ 20 Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár. 21 Uhlí do výhně, dříví na oheň – tím je svárlivý muž pro vzplanutí sporu. 22 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. 23 Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce. 24 Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest. 25 Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost; 26 nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena. 27 Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí. 28 Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.

Sprüche 26 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad