Sprüche 18 | Bibelen på hverdagsdansk

1 De, der isolerer sig, søger deres eget, de opponerer mod al sund fornuft. 2 En tåbe prøver ikke på at forstå andre, han har nok i at lufte sin egen mening. 3 Ondskab går hånd i hånd med foragt, skam følges med vanære. 4 Visdom forfrisker som en rislende kilde, styrkende ord er som koldt, frisk vand. 5 Det er afskyeligt at holde hånden over den skyldige og at lade den uskyldige blive dømt i stedet. 6 Tåbernes ord bringer dem let i klammeri, deres tale inviterer til slagsmål. 7 Tåbernes ord bringer dem til fald, deres tale kan koste dem livet. 8 Sladder sluges med hud og hår og lagrer sig dybt i sindet. 9 At være doven og forsømme sit arbejde er lige så slemt som at øve hærværk. 10 Herren er som et stærkt fæstningstårn, den retskafne løber derind og er i sikkerhed. 11 Den riges velstand er hans falske tryghed, han tror sig beskyttet bag en mægtig mur. 12 Hovmod fører til fald, ydmyghed bringer ære. 13 At give et svar uden først at lytte er både tåbeligt og skændigt. 14 Et menneskes livsmod giver styrke under sygdom, men når mismod sætter ind, er håbet ude. 15 Den forstandige er på jagt efter kundskab, den kloge er på udkig efter visdom. 16 At give en gave kan åbne mange døre og bane vej til magtfulde personer. 17 Den, der forsvarer sin sag, synes at have ret, i hvert fald indtil krydsforhøret begynder. 18 Når to stærke modstandere er kørt fast i en strid, kan en lodkastning give en løsning. 19 Når slægtninge bliver uvenner, rejses en mur imellem dem. 20 Gode ord giver mad i huset, de rette ord giver fremgang i livet. 21 Tungen er nøglen til et godt eller dårligt liv, man må leve med konsekvensen af sine ord. 22 Lykkelig den mand, som finder sig en god kone, det er et udtryk for Herrens velsignelse. 23 Den fattige er nødt til at anmode høfligt, den rige har råd til at være uforskammet. 24 Man kan have mange venner og alligevel blive svigtet, og dog kan en ven være mere trofast end en slægtning.

Český ekumenický překlad

1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry. 2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce. 3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou. 4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti. 5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého. 6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku. 7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši. 8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob. 9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce. 10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu. 11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba. 12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. 13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj. 14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese? 15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává. 16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům. 17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce. 18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce. 19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce. 20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů. 21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů. 22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení. 23 Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě. 24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.

Sprüche 18 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad