Sprüche 17 | Bibelen på hverdagsdansk

1 Bedre at spise tørt brød i fred end festmad i splid og spektakel. 2 En klog slave får autoritet over sin herres uvorne unger, og han får del i arven, som var han en søn af familien. 3 En smeltning kan afgøre kvaliteten af sølv eller guld, men kun Herren kender et menneskes hjerte. 4 En ballademager tiltrækkes af destruktive planer, og en løgner lytter gerne til svig og bedrag. 5 At foragte de fattige er at håne deres Skaber, den, der er skadefro, vil selv komme i ulykke. 6 Bedsteforældre er stolte af deres børnebørn, ligesom børn er stolte af deres forældre. 7 En tåbe bør holde sig fra store ord, og den ædle bør holde sig fra løgn. 8 Bestikkelse virker som en trylleformular, for den kan åbne et utal af døre. 9 Den, der bærer over med en forurettelse, skaber gode relationer, men at hænge sig i andres fejl kan skille selv de bedste venner. 10 En fornuftig person lærer mere af en enkelt irettesættelse, end en tåbe lærer af 100 afstraffelser. 11 Onde mennesker er altid i oprør, men de vil få en velfortjent straf. 12 Hellere møde en bjørn, hvis unger er taget fra den, end en tåbe, der slår om sig med tåbeligheder. 13 Den, der gengælder godt med ondt, vil blive forfulgt af uheld. 14 At indlede et skænderi er som at åbne for en sluse, du må hellere få lukket igen, før der bliver rigtig krig. 15 At dømme en uskyldig og frikende en skyldig, begge dele vækker afsky hos Herren. 16 Hvad skal en tåbe bruge penge til? Kan man købe visdom, når man er uden forstand? 17 En ven er altid en ven, og slægtninge har man som en hjælp i nøden. 18 Det er dumt at stå inde for en fremmed mands lån og stille garanti for en andens gæld. 19 De, der elsker at skændes, skaber altid problemer, de overvurderer sig selv, og det ender galt. 20 Den, der har falske motiver, klarer sig skidt, og den, der lever i bedrag, falder med et brag. 21 Et tåbeligt barn giver sine forældre sorg, en oprørsk unge giver ingen glæde. 22 Et glad hjerte giver en sund krop, nedtrykthed dræner ens livsmod. 23 Onde mennesker tager imod bestikkelse og kæmper imod al retfærdighed. 24 Den fornuftige har visdom for øje, men tåbens blik fortaber sig i det fjerne. 25 Et tåbeligt barn bringer sin far sorg og gør sin mor skuffet og bitter. 26 Det er forkert, at give de uskyldige bøder og straffe de mennesker, som er ærlige. 27 Den kloge overvejer nøje sine ord, den forstandige holder hovedet koldt. 28 En tåbe, der tier, kan gå for at være fornuftig, den, der holder sin mund, betragtes som forstandig.

Český ekumenický překlad

1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory. 2 Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví. 3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává. 4 Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku. 5 Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. 6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové. 7 Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé. 8 Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch. 9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele. 10 Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran. 11 Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel. 12 Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí. 13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu. 14 Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor. 15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností. 16 K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum! 17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení. 18 Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje. 19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu. 20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla. 21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost. 22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti. 23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva. 24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země. 25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost. 26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít pro přímost. 27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. 28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

Sprüche 17 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad