Sprüche 1 | Bibelen på hverdagsdansk

Værdien af ordsprog

1 Det følgende er ordsprog af Davids søn og Israels konge, Salomon. 2 Formålet med ordsprogene er at vejlede folk og give dem visdom, at hjælpe dem til at skelne mellem rigtigt og forkert. 3 De skal hjælpe folk til at handle klogt, ærligt og ret. 4 De skal give de uerfarne kundskab og de unge indsigt og dømmekraft. 5 Selv de erfarne kan lære noget, og de fornuftige kan blive vejledt. 6 De kan lære at meditere over betydningen af ordsprog og billedtale samt de vises ordspil og gåder. 7 Gudsfrygt fører til visdom. Kun en tåbe foragter visdom og vejledning.

En fars formaninger

8 Hør efter din fars formaning, min søn, og husk på din mors belæring. 9 Værdsæt deres velmente vejledning som et fornemt trofæ, et dyrebart smykke. 10 Giv ikke efter, min søn, men sig nej, når dårlige venner vil lokke dig på afveje. 11 Måske siger de: „Kom, lad os finde et offer, lægge os på lur og dræbe de uskyldige. 12 Før de aner uråd, er de allerede døde, selv de stærke klarer sig ikke imod os. 13 Derefter plyndrer vi dem og bliver rige, tænk på alle de ting, vi kan købe! 14 Kom nu! Du skal nok få din andel. Vi deler naturligvis byttet imellem os!” 15 Gå ikke med dem, min søn! Hold dig langt væk fra den slags venner. 16 De er kun ude på at røve og plyndre og viger ikke tilbage for mord. 17 Hvis en fugl ser en fælde blive sat op, holder den sig væk og går ikke i den. 18 Men sådanne venner er ikke så kloge. De sætter en fælde, men falder selv i den. 19 De, der røver fra andre, berøver sig selv et godt liv.

Visdommen kalder

20 Visdommen råber til folk på gaden, står på torvet og taler til dem, 21 kalder på skaren, som haster forbi, opsøger byens øverste ledere. 22 „I mennesker uden forstand!” råber den, „Hvor længe vil I forblive i uvidenhed? Hvor længe vil spotterne blive ved med at spotte? Hvor længe vil tåberne nægte at blive vejledt? 23 Gid I ville lytte til min vejledning. Så ville jeg dele mine tanker med jer og øse ud af min visdom til jer. 24 Men I ville ikke høre, når jeg kaldte på jer, I afviste min udrakte, hjælpende hånd. 25 I forkastede alle mine gode råd, lyttede ikke til mine formaninger. 26 Derfor vil jeg le, når ulykken rammer jer, håne jer, når I gribes af rædsel, 27 når I rammes som af et lyn fra en klar himmel, når jeres mareridt bliver til virkelighed, når angst og nød truer med at knuse jer. 28 Da vil I råbe om hjælp, men ikke få svar. I vil søge efter mig, men ikke finde mig. 29 I forkastede jo kundskaben og nægtede at vise Herren respekt. 30 I var ligeglade med de råd, jeg gav jer, I valgte at ignorere min vejledning. 31 Derfor må I nu bide i det sure æble, til I får kvalme af jeres egen dumhed. 32 Stædig egenrådighed bliver jeres død, naiv sorgløshed fører jer i ulykke. 33 Men de, der lytter til mig, skal leve i tryghed, de skal bo i fred og uden frygt.”

Český ekumenický překlad

Přísloví Šalomounova - (První sbírka) - Vstupní slovo

1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele, 2 jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti, 3 jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost, 4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem. 5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost 6 porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám. 7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

VÝSTRAHA PŘED SVÉVOLNÍKY

8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. 9 Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle. 10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj! 11 Kdyby tě přemlouvali: „Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu, 12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy, 13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme, 14 spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec“ – 15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky, 16 neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev. 17 Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí. 18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši. 19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.

CHVÁLA MOUDROSTI - — Volání moudrosti

20 Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas. 21 Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran: 22 „Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět? 23 Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova: 24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal, 25 každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání, 26 i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach, 27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň. 28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou, 29 protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili, 30 nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili. 31 Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány. 32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost. 33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“

Sprüche 1 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad