Psalm 30 | Bible Kralická Schlachter 2000

Psalm 30 | Bible Kralická
1 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. 2 Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou. 3 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne. 4 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. 5 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho. 6 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování. 7 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky. 8 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen. 9 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka: 10 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou? 11 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník. 12 I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]

Public Domain

Schlachter 2000
1 Ein Psalm; ein Lied zur Einweihung des Hauses. Von David. 2 Ich will dich erheben, o HERR, denn du hast mich herausgezogen, dass meine Feinde sich nicht freuen durften über mich. 3 HERR, mein Gott, zu dir habe ich geschrien, und du hast mich geheilt. 4 HERR, du hast meine Seele aus dem Totenreich heraufgebracht; du hast mich belebt aus denen, die in die Grube hinabfahren. 5 Lobsingt dem HERRN, ihr seine Getreuen, und preist seinen heiligen Namen! 6 Denn sein Zorn währt einen Augenblick, seine Gnade aber lebenslang; am Abend kehrt das Weinen ein und am Morgen der Jubel. 7 Und ich sprach, als es mir gut ging: »Ich werde ewiglich nicht wanken!« 8 HERR, durch deine Gnade hattest du meinen Berg fest hingestellt; als du aber dein Angesicht verbargst, wurde ich bestürzt. 9 Zu dir, HERR, rief ich; zu dem Herrn flehte ich [um Gnade]: 10 »Wozu ist mein Blut gut, wenn ich in die Grube fahre? Wird dir der Staub danken, wird er deine Treue verkündigen? 11 Höre, o HERR, und sei mir gnädig; HERR, sei du mein Helfer!« 12 Du hast mir meine Klage in einen Reigen verwandelt; du hast mein Trauergewand gelöst und mich mit Freude umgürtet, 13 damit man dir zu Ehren lobsinge und nicht schweige. O HERR, mein Gott, ich will dich ewiglich preisen!