Psalm 142 | Bible Kralická
1Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.2Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.3Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.4Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.5Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.6K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.7Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já. [ (Psalms 142:8) Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš. ]
Schlachter 2000
1Ein Maskil von David, als er in der Höhle war. Ein Gebet.2Ich schreie mit meiner Stimme zum HERRN, ich flehe mit meiner Stimme zum HERRN.3Ich schütte meine Klage vor ihm aus und verkünde meine Not vor ihm.4Wenn mein Geist in mir verzagt ist, so kennst du doch meinen Pfad; auf dem Weg, den ich wandeln soll, haben sie mir heimlich eine Schlinge gelegt.5Ich schaue zur Rechten, siehe, da ist keiner, der mich kennt; jede Zuflucht ist mir abgeschnitten, niemand fragt nach meiner Seele!6Ich schreie, o HERR, zu dir; ich sage: Du bist meine Zuflucht, mein Teil im Land der Lebendigen!7Höre auf mein Wehklagen, denn ich bin sehr schwach; errette mich von meinen Verfolgern, denn sie sind mir zu mächtig!8Führe meine Seele aus dem Kerker, dass ich deinen Namen preise! Die Gerechten werden sich zu mir sammeln, wenn du mir wohlgetan hast.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.