Psalm 109 | Bible Kralická

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše. 2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým. 3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny. 4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval. 5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé. 6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici. 7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu. 8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný. 9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. 10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. 11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. 12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. 13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. 14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. 15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, 16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. 17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. 18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. 19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. 20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. 21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. 22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. 23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. 24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. 25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. 26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, 27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. 28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. 29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. 30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, 31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

Schlachter 2000

1 Dem Vorsänger. Ein Psalm Davids.* O Gott, den ich rühme, schweige nicht! 2 Denn der Mund des Gottlosen und des Betrügers hat sich gegen mich aufgetan; mit lügnerischer Zunge sprechen sie zu mir. 3 Sie umringen mich mit gehässigen Worten und bekämpfen mich ohne Grund. 4 Dafür, dass ich sie liebe, sind sie mir feind; ich aber bete. 5 Sie erweisen mir Böses für Gutes und Hass für Liebe. 6 Setze einen Gottlosen über ihn, und ein Ankläger stehe zu seiner Rechten! 7 Wenn er gerichtet wird, soll er schuldig gesprochen werden, und sein Gebet werde ihm zur Sünde! 8 Seine Tage seien wenige, und sein Amt empfange ein anderer! 9 Seine Kinder sollen Waisen werden und seine Frau eine Witwe! 10 Seine Kinder sollen umherwandern und betteln, nach [Brot] suchen fern von ihren zerstörten Wohnungen! 11 Der Gläubiger nehme ihm alles weg, und Fremde sollen plündern, was er sich erworben hat. 12 Niemand gebe ihm Gnadenfrist, und keiner erbarme sich über seine Waisen! 13 Seine Nachkommen sollen ausgerottet werden, ihr Name erlösche in der nächsten Generation! 14 Der Missetat seiner Väter werde gedacht vor dem HERRN, und die Sünde seiner Mutter werde nicht ausgetilgt! 15 Sie sollen allezeit dem HERRN vor Augen stehen, und ihr Angedenken werde von der Erde vertilgt, 16 weil er nicht daran dachte, Barmherzigkeit zu üben, sondern den Elenden und Armen verfolgte und den Niedergeschlagenen, um ihn zu töten. 17 Da er den Fluch liebte, so komme er über ihn; und da er den Segen nicht begehrte, so sei er fern von ihm! 18 Er zog den Fluch an wie sein Gewand; so dringe er in sein Inneres wie Wasser und wie Öl in seine Gebeine! 19 Er sei ihm wie das Gewand, das er anzieht, und wie der Gurt, mit dem er sich ständig umgürtet! 20 Das sei der Lohn für meine Widersacher vonseiten des HERRN, für die, welche Böses gegen meine Seele reden! 21 Du aber, o HERR, [mein] Herr, handle an mir um deines Namens willen; deine Gnade ist gut; darum errette mich! 22 Denn ich bin elend und arm, und mein Herz ist verwundet in meiner Brust. 23 Wie ein Schatten, wenn er sich neigt, schleiche ich dahin; ich werde verscheucht wie eine Heuschrecke. 24 Meine Knie wanken vom Fasten, mein Fleisch magert gänzlich ab, 25 und ich bin ihnen zum Gespött geworden; wer mich sieht, schüttelt den Kopf. 26 Hilf mir, o HERR, mein Gott! Rette mich nach deiner Gnade, 27 so wird man erkennen, dass dies deine Hand ist, dass du, HERR, dies getan hast. 28 Sie mögen fluchen — du aber segne; erheben sie sich [gegen mich], so sollen sie zuschanden werden; aber dein Knecht soll sich freuen. 29 Meine Ankläger sollen Schmach anziehen und in ihre Schande sich hüllen wie in einen Mantel. 30 Ich will den HERRN laut preisen mit meinem Mund, und inmitten vieler will ich ihn rühmen, 31 weil er dem Armen zur Seite stand, um ihn zu retten vor denen, die ihn verurteilten.

Psalm 109 | Bible Kralická Schlachter 2000