1Velekněz se ho zeptal: „Je to tak?“2Štěpán odpověděl: „Bratři a otcové, slyšte! Když byl náš otec Abraham ještě v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu, ukázal se mu Bůh slávy3a řekl mu: ‚Odejdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.‘*4Tehdy odešel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. Když pak jeho otec zemřel, Bůh ho odtud přestěhoval do země, v níž teď bydlíte.5Nedal mu v ní za dědictví ani stopu země, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu a jeho semeni po něm.* I když byl ještě bezdětný,6Bůh mu řekl: ‚Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou zotročeni a utiskováni po čtyři sta let.7Národ, jemuž budou otročit, ale budu soudit,‘ řekl Bůh. ‚Potom odejdou a budou mi sloužit na tomto místě.‘*8Tehdy jim vydal smlouvu o obřízce. Když pak Abraham zplodil Izáka, osmého dne ho obřezal a stejně tak Izák Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.9Patriarchové žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním.10Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu před faraonem, egyptským králem, milost a moudrost, takže ho ustanovil správcem Egypta i celého svého domu.11Potom nastal po celém Egyptě i Kanaánu hlad a veliké soužení, takže naši otcové neměli co jíst.12Když Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce.13Když přišli podruhé, Josef se dal svým bratrům poznat, a tak se farao seznámil s Josefovou rodinou.14Josef pak k sobě pozval svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti osob.15Jákob tedy sestoupil do Egypta, kde zemřel on i naši otcové.16Potom byli přeneseni do Šechemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za stříbro od synů Šechemova otce Chamora.17Jak se blížil čas, kdy se mělo naplnit Boží zaslíbení Abrahamovi, náš lid v Egyptě rostl a množil se,18dokud nepovstal jiný král, který už o Josefovi nevěděl.19Choval se k našemu národu lstivě a nutil naše předky odkládat vlastní novorozence, aby nepřežili.20V té době se narodil Mojžíš. Byl překrásný. Tři měsíce ho chovali v rodném domě,21a když ho museli odložit, vzala si ho faraonova dcera a vychovala ho jako vlastního syna.22Mojžíš byl vyučen veškeré moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích.23Když mu bylo čtyřicet let, rozhodl se navštívit své bratry, syny Izraele.24Uviděl, jak jeden z nich trpí bezpráví; zastal se ho, pomstil toho ubožáka a Egypťana zabil.25Myslel si, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze něho přináší spásu, ale oni nerozuměli.26Navštívil je i druhého dne a snažil se usmířit jejich potyčku: ‚Muži, jste bratři! Proč jeden druhému ubližujete?‘27Ten, který ubližoval svému bližnímu, jej však odstrčil: ‚Kdo tě ustanovil naším vůdcem a soudcem?28Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?‘*29Kvůli těm slovům pak Mojžíš utekl a žil jako přistěhovalec v midiánské zemi, kde zplodil dva syny.30Po dalších čtyřiceti letech se mu na poušti u hory Sinaj ukázal anděl v plameni hořícího keře.31Mojžíš se tomu vidění podivil. Když se přiblížil, aby se lépe podíval, zazněl k němu Hospodinův hlas:32‚Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.‘ Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.33Hospodin mu řekl: ‚Zuj si obuv z nohou, protože místo, na němž stojíš, je svatá půda.34Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě; slyšel jsem jejich nářek a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Nyní tedy pojď, pošlu tě do Egypta.‘*35Tohoto Mojžíše, kterého zavrhli, když řekli: ‚Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?‘, toho Bůh poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla ukázal v onom keři.36Tento Mojžíš je vyvedl na svobodu a konal zázraky a znamení v egyptské zemi, na Rudém moři a po čtyřicet let na poušti.37Tento Mojžíš řekl synům Izraele: ‚Bůh vám z vašich bratrů vzbudí Proroka, jako jsem já.‘*38Tento Mojžíš byl ve shromáždění Božího lidu na poušti. Stál mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. To on přijal živá slova, aby je předal nám.39Naši otcové ho ale nechtěli poslouchat. Zavrhli ho a v srdcích se obrátili do Egypta.40Řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, kteří by nás vedli! Kdo ví, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.‘*41Tehdy si udělali tele, přinesli té modle oběti a radovali se z výtvoru svých rukou.42Bůh se od nich odvrátil a nechal je sloužit nebeskému zástupu, jak je psáno v knize proroků: ‚Obětovali jste snad mně své oběti a dary těch čtyřicet let na poušti, dome izraelský?43Vztyčili jste stánek Molocha a hvězdu svého boha Remfana, obrazy, jež jste si udělali, abyste se jim klaněli! Proto vás vystěhuji až za Babylon.‘*44Naši otcové měli na poušti Stánek svědectví, jak nařídil Ten, který řekl Mojžíšovi, aby ho udělal podle vzoru, který viděl.*45Tento stánek převzali naši otcové a s Jozuem jej vnesli na území pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. Tak to bylo až do dnů Davida,46kterého si Bůh oblíbil a který prosil, aby mohl Bohu Jákobovu* zřídit příbytek.47Šalomoun mu potom postavil dům.48Nejvyšší ale nebydlí v chrámech udělaných rukama. Jak říká prorok:49‚Nebe je můj trůn, zemi mám u nohou jako podnožku. Jaký mi chcete stavět dům, praví Hospodin, a jaké místo, kde bych spočinul?50Copak jsem toto vše svou rukou nestvořil?‘*51Jak jste jen tvrdošíjní! Chybí vám obřízka srdce a uší! Stále jen vzdorujete Duchu svatému – jak vaši otcové, tak i vy!52Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kdo předpovídali příchod toho Spravedlivého, a vy jste ho teď zradili a zavraždili.53Přijali jste Zákon z rukou andělů, ale nezachovali jste ho!“
Ježíšův mučedník
54Když to slyšeli, rozzuřili se tak, že na Štěpána začali skřípět zuby.55On však, plný Ducha svatého, upřel pohled k nebi. Uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici56a zvolal: „Hle, vidím otevřené nebe a Syna člověka stojícího po Boží pravici!“57Začali hlasitě křičet, zacpali si uši a svorně se na něj vrhli.58Vyhnali ho ven z města, kde ho kamenovali. Svědkové si tehdy odložili pláště k nohám mladíka jménem Saul.59Zatímco ho kamenovali, Štěpán se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“60Klesl na kolena a hlasitě zvolal: „Nepočítej jim tento hřích, Pane!“ Po těch slovech zesnul.
English Standard Version
Stephen’s Speech
1And the high priest said, “Are these things so?”2And Stephen said: “Brothers and fathers, hear me. The God of glory appeared to our father Abraham when he was in Mesopotamia, before he lived in Haran,3and said to him, ‘Go out from your land and from your kindred and go into the land that I will show you.’4Then he went out from the land of the Chaldeans and lived in Haran. And after his father died, God removed him from there into this land in which you are now living.5Yet he gave him no inheritance in it, not even a foot’s length, but promised to give it to him as a possession and to his offspring after him, though he had no child.6And God spoke to this effect—that his offspring would be sojourners in a land belonging to others, who would enslave them and afflict them four hundred years.7‘But I will judge the nation that they serve,’ said God, ‘and after that they shall come out and worship me in this place.’8And he gave him the covenant of circumcision. And so Abraham became the father of Isaac, and circumcised him on the eighth day, and Isaac became the father of Jacob, and Jacob of the twelve patriarchs.9“And the patriarchs, jealous of Joseph, sold him into Egypt; but God was with him10and rescued him out of all his afflictions and gave him favor and wisdom before Pharaoh, king of Egypt, who made him ruler over Egypt and over all his household.11Now there came a famine throughout all Egypt and Canaan, and great affliction, and our fathers could find no food.12But when Jacob heard that there was grain in Egypt, he sent out our fathers on their first visit.13And on the second visit Joseph made himself known to his brothers, and Joseph’s family became known to Pharaoh.14And Joseph sent and summoned Jacob his father and all his kindred, seventy-five persons in all.15And Jacob went down into Egypt, and he died, he and our fathers,16and they were carried back to Shechem and laid in the tomb that Abraham had bought for a sum of silver from the sons of Hamor in Shechem.17“But as the time of the promise drew near, which God had granted to Abraham, the people increased and multiplied in Egypt18until there arose over Egypt another king who did not know Joseph.19He dealt shrewdly with our race and forced our fathers to expose their infants, so that they would not be kept alive.20At this time Moses was born; and he was beautiful in God’s sight. And he was brought up for three months in his father’s house,21and when he was exposed, Pharaoh’s daughter adopted him and brought him up as her own son.22And Moses was instructed in all the wisdom of the Egyptians, and he was mighty in his words and deeds.23“When he was forty years old, it came into his heart to visit his brothers, the children of Israel.24And seeing one of them being wronged, he defended the oppressed man and avenged him by striking down the Egyptian.25He supposed that his brothers would understand that God was giving them salvation by his hand, but they did not understand.26And on the following day he appeared to them as they were quarreling and tried to reconcile them, saying, ‘Men, you are brothers. Why do you wrong each other?’27But the man who was wronging his neighbor thrust him aside, saying, ‘Who made you a ruler and a judge over us?28Do you want to kill me as you killed the Egyptian yesterday?’29At this retort Moses fled and became an exile in the land of Midian, where he became the father of two sons.30“Now when forty years had passed, an angel appeared to him in the wilderness of Mount Sinai, in a flame of fire in a bush.31When Moses saw it, he was amazed at the sight, and as he drew near to look, there came the voice of the Lord:32‘I am the God of your fathers, the God of Abraham and of Isaac and of Jacob.’ And Moses trembled and did not dare to look.33Then the Lord said to him, ‘Take off the sandals from your feet, for the place where you are standing is holy ground.34I have surely seen the affliction of my people who are in Egypt, and have heard their groaning, and I have come down to deliver them. And now come, I will send you to Egypt.’35“This Moses, whom they rejected, saying, ‘Who made you a ruler and a judge?’—this man God sent as both ruler and redeemer by the hand of the angel who appeared to him in the bush.36This man led them out, performing wonders and signs in Egypt and at the Red Sea and in the wilderness for forty years.37This is the Moses who said to the Israelites, ‘God will raise up for you a prophet like me from your brothers.’38This is the one who was in the congregation in the wilderness with the angel who spoke to him at Mount Sinai, and with our fathers. He received living oracles to give to us.39Our fathers refused to obey him, but thrust him aside, and in their hearts they turned to Egypt,40saying to Aaron, ‘Make for us gods who will go before us. As for this Moses who led us out from the land of Egypt, we do not know what has become of him.’41And they made a calf in those days, and offered a sacrifice to the idol and were rejoicing in the works of their hands.42But God turned away and gave them over to worship the host of heaven, as it is written in the book of the prophets: “‘Did you bring to me slain beasts and sacrifices, during the forty years in the wilderness, O house of Israel?43You took up the tent of Moloch and the star of your god Rephan, the images that you made to worship; and I will send you into exile beyond Babylon.’44“Our fathers had the tent of witness in the wilderness, just as he who spoke to Moses directed him to make it, according to the pattern that he had seen.45Our fathers in turn brought it in with Joshua when they dispossessed the nations that God drove out before our fathers. So it was until the days of David,46who found favor in the sight of God and asked to find a dwelling place for the God of Jacob.*47But it was Solomon who built a house for him.48Yet the Most High does not dwell in houses made by hands, as the prophet says,49“‘Heaven is my throne, and the earth is my footstool. What kind of house will you build for me, says the Lord, or what is the place of my rest?50Did not my hand make all these things?’51“You stiff-necked people, uncircumcised in heart and ears, you always resist the Holy Spirit. As your fathers did, so do you.52Which of the prophets did your fathers not persecute? And they killed those who announced beforehand the coming of the Righteous One, whom you have now betrayed and murdered,53you who received the law as delivered by angels and did not keep it.”
The Stoning of Stephen
54Now when they heard these things they were enraged, and they ground their teeth at him.55But he, full of the Holy Spirit, gazed into heaven and saw the glory of God, and Jesus standing at the right hand of God.56And he said, “Behold, I see the heavens opened, and the Son of Man standing at the right hand of God.”57But they cried out with a loud voice and stopped their ears and rushed together* at him.58Then they cast him out of the city and stoned him. And the witnesses laid down their garments at the feet of a young man named Saul.59And as they were stoning Stephen, he called out, “Lord Jesus, receive my spirit.”60And falling to his knees he cried out with a loud voice, “Lord, do not hold this sin against them.” And when he had said this, he fell asleep.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.