Jesaja 14 | Bible, překlad 21. století

Jaký konec potkal tyrana!

1 Hospodin se totiž slituje nad Jákobem, znovu vyvolí Izrael a dá jim spočinout v jejich vlastní zemi. Přidají se k nim i cizinci a připojí se k domu Jákobovu. 2 Národy se jich ujmou a přivedou je zpět domů a dům Izraele si je v Hospodinově zemi podrobí jako otrokyně a otroky; vezmou do zajetí ty, kdo je zajali, a budou vládnout nad svými tyrany. 3 V den, kdy ti Hospodin dá odpočinout od tvé bolesti, od tvého trápení a těžké poroby, ve které jsi musel otročit, 4 si zazpíváš tento posměšek o babylonském králi: Jaký konec potkal tyrana! Jeho hrůzovláda* skončila! 5 Hospodin rozlámal hůl ničemů, žezlo vladařů, 6 jež zuřivě bilo národy neustálými ranami, jež vztekle vládlo nad lidmi nelítostným soužením! 7 Země užívá klid a mír, veselý jásot všude zní. 8 Cypřiše se z tebe radují i libanonské cedry zpívají: „Co jsi padl, nepovstal žádný, kdo by do nás ťal!“ 9 V pekle kvůli tobě zavládlo vzrušení, aby tě přivítalo, jakmile dorazíš. Už kvůli tobě své mrtvé burcuje, všechny někdejší zemské vladaře; už nutí vstát z jejich trůnů všechny krále národů. 10 Ti všichni hlasem jediným tě takto osloví: „Tak už i ty jsi pozbyl sil – jsi na tom stejně jako my! 11 Tvá pýcha klesla do pekla jako tvá pěkná muzika; tvou postelí je hniloba a červi jsou tvá přikrývka!“ 12 Jak jen jsi to spadl z nebe, ty Zářný,* synu Jitřenky! Poražen jsi byl až na zem – ty, jenž jsi srážel národy! 13 Říkával sis přece v srdci: „Vyšplhám se až k nebi, nad Boží hvězdy svůj trůn vyvýším, na Hoře setkávání se usadím, na svazích severních; 14 vyšplhám se až do oblačných výšin, budu se rovnat s Nejvyšším.“ 15 Teď však až do pekla svržen jsi, do jámy nejhlubší! 16 Ti, kdo tě uvidí, neuvěří svým očím, budou tě zkoumat pohledy: „To je ten muž, který děsil zemi, ten, který třásl říšemi? 17 Ten, kdo pustošil celý svět, kdo jeho města podvracel a vězně domů nepouštěl?“ 18 Králové národů slavně pohřbeni, každý ve své hrobce leží si. 19 Ty jsi však bez hrobu jen tak pohozen jako zavržená ratolest,* tak jako roucho zabitých, mečem zohavených, jako pošlapaná zdechlina mezi kamení v jámě hozená. 20 Nebudeš mít pohřeb jako ostatní, neboť jsi svou zemi pustošil a vraždil jsi svůj vlastní lid. Ať navěky není památky po tom zlém plemeni! 21 Připravte jatka pro jeho syny, ať jsou poraženi za otcovské viny, ať už nevstanou, aby ovládali zemi, ať už po světě svá města nešíří! 22 Povstanu totiž proti nim, praví Hospodin zástupů. Vymýtím jméno Babylonu i jeho pozůstatek, jeho potomka i nástupce, praví Hospodin. 23 Obrátím jej v hnízdiště sýčků a v bahnitou mokřinu; metlou zkázy jej vymetu! praví Hospodin zástupů.

Ortel nad Asýrií

24 Hospodin zástupů přísahá: Co jsem zamýšlel, se stane, co jsem rozhodl, to bude: 25 Ve své zemi rozdrtím Asyřana, na svých horách ho rozdupám. Můj lid bude zbaven jeho jha, jeho břemeno spadne z jejich ramena! 26 Toto je rozhodnutí o celé zemi, ruka vztažená na všechny národy. 27 Hospodin zástupů rozhodl – kdo mu zabrání? Jeho ruka je vztažená – kdo ji odvrátí?

Ortel nad Filištíny

28 V roce, kdy zemřel král Achaz,* zazněl tento ortel: 29 Neradujte se, vy všichni Filištíni, že je zlomena hůl toho, kdo vás bil. Z hadího plemene vzejde bazilišek, jeho plodem bude jedovatý had. 30 Nejchudší z chudých pastvu naleznou, ubozí konečně v bezpečí spočinou, tvůj kořen ale hladem umořím a tvé pozůstatky pobiji. 31 Kvílej, bráno, město, křič! Všichni Filištíni ať se třesou strachy! Od severu se valí vojsko jako dým, nikdo nezaostává za jeho řadami. 32 Co odpovědět poslům pohanů? To, že Hospodin Sion založil – tam jeho ubohý lid najde záštitu.

English Standard Version

The Restoration of Jacob

1 For the Lord will have compassion on Jacob and will again choose Israel, and will set them in their own land, and sojourners will join them and will attach themselves to the house of Jacob. 2 And the peoples will take them and bring them to their place, and the house of Israel will possess them in the Lord’s land as male and female slaves.* They will take captive those who were their captors, and rule over those who oppressed them.

Israel’s Remnant Taunts Babylon

3 When the Lord has given you rest from your pain and turmoil and the hard service with which you were made to serve, 4 you will take up this taunt against the king of Babylon: “How the oppressor has ceased, the insolent fury* ceased! 5 The Lord has broken the staff of the wicked, the scepter of rulers, 6 that struck the peoples in wrath with unceasing blows, that ruled the nations in anger with unrelenting persecution. 7 The whole earth is at rest and quiet; they break forth into singing. 8 The cypresses rejoice at you, the cedars of Lebanon, saying, ‘Since you were laid low, no woodcutter comes up against us.’ 9 Sheol beneath is stirred up to meet you when you come; it rouses the shades to greet you, all who were leaders of the earth; it raises from their thrones all who were kings of the nations. 10 All of them will answer and say to you: ‘You too have become as weak as we! You have become like us!’ 11 Your pomp is brought down to Sheol, the sound of your harps; maggots are laid as a bed beneath you, and worms are your covers. 12 “How you are fallen from heaven, O Day Star, son of Dawn! How you are cut down to the ground, you who laid the nations low! 13 You said in your heart, ‘I will ascend to heaven; above the stars of God I will set my throne on high; I will sit on the mount of assembly in the far reaches of the north;* 14 I will ascend above the heights of the clouds; I will make myself like the Most High.’ 15 But you are brought down to Sheol, to the far reaches of the pit. 16 Those who see you will stare at you and ponder over you: ‘Is this the man who made the earth tremble, who shook kingdoms, 17 who made the world like a desert and overthrew its cities, who did not let his prisoners go home?’ 18 All the kings of the nations lie in glory, each in his own tomb;* 19 but you are cast out, away from your grave, like a loathed branch, clothed with the slain, those pierced by the sword, who go down to the stones of the pit, like a dead body trampled underfoot. 20 You will not be joined with them in burial, because you have destroyed your land, you have slain your people. “May the offspring of evildoers nevermore be named! 21 Prepare slaughter for his sons because of the guilt of their fathers, lest they rise and possess the earth, and fill the face of the world with cities.” 22 “I will rise up against them,” declares the Lord of hosts, “and will cut off from Babylon name and remnant, descendants and posterity,” declares the Lord. 23 “And I will make it a possession of the hedgehog,* and pools of water, and I will sweep it with the broom of destruction,” declares the Lord of hosts.

An Oracle Concerning Assyria

24 The Lord of hosts has sworn: “As I have planned, so shall it be, and as I have purposed, so shall it stand, 25 that I will break the Assyrian in my land, and on my mountains trample him underfoot; and his yoke shall depart from them, and his burden from their shoulder.” 26 This is the purpose that is purposed concerning the whole earth, and this is the hand that is stretched out over all the nations. 27 For the Lord of hosts has purposed, and who will annul it? His hand is stretched out, and who will turn it back?

An Oracle Concerning Philistia

28 In the year that King Ahaz died came this oracle: 29 Rejoice not, O Philistia, all of you, that the rod that struck you is broken, for from the serpent’s root will come forth an adder, and its fruit will be a flying fiery serpent. 30 And the firstborn of the poor will graze, and the needy lie down in safety; but I will kill your root with famine, and your remnant it will slay. 31 Wail, O gate; cry out, O city; melt in fear, O Philistia, all of you! For smoke comes out of the north, and there is no straggler in his ranks. 32 What will one answer the messengers of the nation? “The Lord has founded Zion, and in her the afflicted of his people find refuge.”

Jesaja 14 | Bible, překlad 21. století English Standard Version