2.Korinther 11 | Bible, překlad 21. století English Standard Version

2.Korinther 11 | Bible, překlad 21. století

Žárlím na vás

1 Kéž byste ode mě snesli trochu pošetilosti – mějte se mnou prosím strpení. 2 Žárlím na vás Boží žárlivostí, neboť jsem vás zasnoubil jedinému muži – Kristu, k němuž vás chci přivést jako neposkvrněnou pannu. 3 Bojím se ale, abyste se v mysli nenechali svést od upřímné a čisté oddanosti Kristu, tak jako se kdysi hadovou vychytralostí nechala oklamat Eva. 4 Když totiž někdo přijde kázat jiného Ježíše, než kterého jsme kázali, nebo když se vám nabízí jiný duch, než kterého jste dostali, nebo jiné evangelium než to, které jste přijali, rádi to snášíte! 5 Myslím, že si s těmi veleapoštoly v ničem nezadám. 6 Nemám sice výřečnost, ale zato mám poznání, jak jste se při každé příležitosti mohli vždycky přesvědčit. 7 Anebo jsem spáchal něco zlého, když jsem vám zvěstoval Boží evangelium zadarmo? Ponižoval jsem se, abyste se vy dostali výš. 8 Jiné církve jsem odíral – bral jsem od nich výplatu, abych mohl sloužit vám. 9 Když jsem se u vás ocitl v nouzi, nebyl jsem nikomu na obtíž; co jsem potřeboval, mi přinesli bratři z Makedonie. Za všech okolností jsem se střežil a budu se střežit i nadále, abych pro vás nebyl břemenem. 10 Jakože je při mně pravda Kristova, o tuto svou chloubu se v celém Řecku* nedám připravit. 11 Proč? Protože vás nemiluji? Bůh ví, že ano. 12 V tom, co dělám, budu pokračovat i nadále, abych vzal vítr z plachet těm, kteří se nám pod nějakou záminkou chtějí ve své chloubě podobat. 13 Takoví rádoby apoštolové jsou ve skutečnosti podvodníci, kteří se vydávají za apoštoly Kristovy. 14 A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! 15 Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží.

Mluvím jako blázen

16 Opakuji, ať mě nikdo nemá za blázna. A i kdyby, přijměte mě aspoň jako blázna, abych se i já trochu pochlubil. 17 Pokud jde o chlubení, nemluvím teď z Pánova pověření, ale jako blázen. 18 Když se mnozí chlubí tak tělesně, pochlubím se i já. 19 Vy, takoví mudrci, si přece na blázny potrpíte! 20 Klidně snášíte, když vám někdo poroučí, když vás někdo vyjídá, okrádá, ponižuje, fackuje! 21 Zahanbeně přiznávám, že já na něco takového sílu nemám. Čím se však někdo tak troufale chlubí – teď mluvím jako blázen – na to si troufám i já. 22 Jsou to Hebrejové? Já také! Jsou to Izraelité? Já také! Jsou símě Abrahamovo? Já také! 23 Jsou Kristovi služebníci? Teď mluvím jako pomatenec: Já více! Pracoval jsem mnohem víc, ve vězení jsem byl častěji, nesčetněkrát jsem byl bit, znovu a znovu na prahu smrti. 24 Pětkrát jsem od Židů dostal devětatřicet ran. 25 Třikrát jsem byl bit holemi, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem ztroskotal, noc a den jsem vydržel na širém moři. 26 Stále na cestách, ohrožován řekami, ohrožován lupiči, ohrožován svými rodáky, ohrožován pohany, ohrožován ve městě, ohrožován na poušti, ohrožován na moři, ohrožován mezi falešnými bratry. 27 Tolik dřiny a vyčerpání, tolik bezesných nocí! Vím, co je hlad, žízeň a časté půsty, vím, co je chlad a nahota. 28 Kromě toho všeho na mě denně doléhá ještě starost o všechny církve. 29 Když je někdo slabý, neslábnu snad s ním? Když někdo hřeší, nesžírám se snad? 30 Když už se musím chlubit, pochlubím se svými slabostmi. 31 Bůh a Otec Pána Ježíše ať je požehnaný navěky – on ví, že nelžu! 32 Když jsem byl v Damašku, místodržitel pověřený králem Aretou dal hlídat město, aby mě zajal. 33 Oknem v hradbě mě ale spustili dolů v koši, a tak jsem mu utekl.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

English Standard Version

Paul and the False Apostles

1 I wish you would bear with me in a little foolishness. Do bear with me! 2 For I feel a divine jealousy for you, since I betrothed you to one husband, to present you as a pure virgin to Christ. 3 But I am afraid that as the serpent deceived Eve by his cunning, your thoughts will be led astray from a sincere and pure devotion to Christ. 4 For if someone comes and proclaims another Jesus than the one we proclaimed, or if you receive a different spirit from the one you received, or if you accept a different gospel from the one you accepted, you put up with it readily enough. 5 Indeed, I consider that I am not in the least inferior to these super-apostles. 6 Even if I am unskilled in speaking, I am not so in knowledge; indeed, in every way we have made this plain to you in all things. 7 Or did I commit a sin in humbling myself so that you might be exalted, because I preached God’s gospel to you free of charge? 8 I robbed other churches by accepting support from them in order to serve you. 9 And when I was with you and was in need, I did not burden anyone, for the brothers who came from Macedonia supplied my need. So I refrained and will refrain from burdening you in any way. 10 As the truth of Christ is in me, this boasting of mine will not be silenced in the regions of Achaia. 11 And why? Because I do not love you? God knows I do! 12 And what I am doing I will continue to do, in order to undermine the claim of those who would like to claim that in their boasted mission they work on the same terms as we do. 13 For such men are false apostles, deceitful workmen, disguising themselves as apostles of Christ. 14 And no wonder, for even Satan disguises himself as an angel of light. 15 So it is no surprise if his servants, also, disguise themselves as servants of righteousness. Their end will correspond to their deeds.

Paul’s Sufferings as an Apostle

16 I repeat, let no one think me foolish. But even if you do, accept me as a fool, so that I too may boast a little. 17 What I am saying with this boastful confidence, I say not as the Lord would* but as a fool. 18 Since many boast according to the flesh, I too will boast. 19 For you gladly bear with fools, being wise yourselves! 20 For you bear it if someone makes slaves of you, or devours you, or takes advantage of you, or puts on airs, or strikes you in the face. 21 To my shame, I must say, we were too weak for that! But whatever anyone else dares to boast of—I am speaking as a fool—I also dare to boast of that. 22 Are they Hebrews? So am I. Are they Israelites? So am I. Are they offspring of Abraham? So am I. 23 Are they servants of Christ? I am a better one—I am talking like a madman—with far greater labors, far more imprisonments, with countless beatings, and often near death. 24 Five times I received at the hands of the Jews the forty lashes less one. 25 Three times I was beaten with rods. Once I was stoned. Three times I was shipwrecked; a night and a day I was adrift at sea; 26 on frequent journeys, in danger from rivers, danger from robbers, danger from my own people, danger from Gentiles, danger in the city, danger in the wilderness, danger at sea, danger from false brothers; 27 in toil and hardship, through many a sleepless night, in hunger and thirst, often without food,* in cold and exposure. 28 And, apart from other things, there is the daily pressure on me of my anxiety for all the churches. 29 Who is weak, and I am not weak? Who is made to fall, and I am not indignant? 30 If I must boast, I will boast of the things that show my weakness. 31 The God and Father of the Lord Jesus, he who is blessed forever, knows that I am not lying. 32 At Damascus, the governor under King Aretas was guarding the city of Damascus in order to seize me, 33 but I was let down in a basket through a window in the wall and escaped his hands.