Römer 14 | Slovo na cestu

„Slabí“ a „silní“ věřící

1 Lidi, kteří mají příliš úzkostlivou víru, přijímejte mezi sebe, ale ne proto, abyste kritizovali a vyvraceli jejich názory. 2 Jeden je přesvědčený, že je nutno dodržovat celou řadu náboženských zákazů a příkazů, například nejí jídla, která pokládá za nečistá. 3 Jiný naopak věří, že na tom tolik nezáleží, že může jíst všechno. Kdo jí všechno, ať se nedívá spatra na toho, kdo třeba nejí vůbec maso. A kdo nepožívá maso, ať nekritizuje toho, kdo ho jí bez zábran: vždyť také on byl přijat Bohem. 4 Jakým právem chceš odsuzovat toho, jehož pánem nejsi ty, ale Bůh? Je jen Boží záležitostí, zda člověk stojí nebo padá – a i v pádu ho Bůh dokáže zadržet. 5 Někdo zase činí rozdíl mezi dny v týdnu, zatímco pro jiného je den jako den. Důležité je, aby v těchto věcech každý jednal podle svého přesvědčení a s touhou oslavit Boha. 7 Vždyť nikdo z nás nežije ani neumírá jen pro sebe. 9 Proto Kristus zemřel a zase vstal, aby si podmanil vše živé i mrtvé. Tak tedy v životě i ve smrti náležíme jemu. 10 Proč tedy odsuzovat bratra a pohrdat jím? Všichni se přece budeme muset postavit před Boží soud. 11 Vždyť je psáno: „Každé koleno přede mnou poklekne, každý jazyk mě bude velebit.“ 12 Každý sám za sebe bude skládat účty Bohu.

Ohleduplnost – základ pokojného soužití

13 Nechte už tedy vzájemného kritizování; raději se mějte na pozoru, aby váš bratr neklopýtl a nepadl vaší vinou. 14 Vím a jsem o tom plně přesvědčen – tak mi to dal poznat Ježíš, že nic není nečisté samo o sobě. Nečistými se stávají věci jen tomu, kdo je za nečisté považuje. Ale rozhodujícím hlediskem ať je vždy láska. I když nám svědomí v tom či onom nebrání, důležitější je nepohoršit bratra. Co samo o sobě ještě není špatné, může vyvolat špatnou odezvu. 17 V Božím království nejde přece o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost, jak je dává Duch svatý. 18 Kdo v tomto duchu slouží Kristu, líbí se Bohu a váží si ho i lidé. 19 Usilujme tedy především o to, co slouží všem k pokoji a ke vzájemnému duchovnímu prospěchu. 20 Nepoškozujme Boží dílo kvůli podružnostem a vyhýbejme se všemu, co by mohlo oslabit víru bratra. 21 Je lepší odepřít si, co vadí mému bratru, než někoho zranit. 22 Své přesvědčení však nezrazujme; Bůh o něm ví. Budeme šťastni a bez výčitek, když uposlechneme hlas svého svědomí. Neřídit se jím a zapřít své přesvědčení je hřích.

Nádej pre kazdého

Buďte k sebe zhovievaví

1 Prijmite medzi seba každého brata, aj keď jeho viera je ešte slabá, ale nehádajte sa s ním o jeho názoroch. 2 Niekto je presvedčený, že môže jesť všetko, iný zas neje jedlá, ktoré pokladá za nečisté. 3 Ten, kto je všetko, nech sa nedíva zvysoka na toho, kto napríklad neje mäso. A kto nejedáva mäso, nech zasa neodsudzuje toho, kto ho jedáva bez zábran. Veď Boh aj jeho prijal. 4 Akým právom chceš odsudzovať svojho blížneho, veď ty nie si jeho pánom! On nie je zodpovedný tebe, ale Bohu, ktorý je dosť silný, aby ho ochránil od pádu. 5 Niektorí ľudia pripisujú niektorým dňom mimoriadny význam, pre iných sú zase všetky dni rovnaké. Dôležité je, aby každý konal podľa vlastného presvedčenia s túžbou osláviť Boha. 6 Kto napríklad dodržiava pôstne dni, chce si tým uctiť Boha. A kto v týchto dňoch jedáva, takisto si uctí Boha, lebo mu v modlitbe za jedlo ďakuje. A tak či sa postíme alebo jeme, robíme to na česť Pánu. 7 Veď nikto z nás nežije ani neumiera pre seba. 8 Lebo ak žijeme, žijeme pre Pána, ak zomrieme, zomrieme pre Pána. A tak či žijeme, alebo zomrieme, patríme Pánovi. 9 Preto Kristus zomrel aj vstal z mŕtvych, aby sa stal Pánom mŕtvych i živých. 10 Akým právom teda odsudzuješ svojho brata alebo ním pohŕdaš? Nezabúdajme, že sa všetci raz musíme postaviť pred Bohom a on nás bude súdiť. 11 Veď už Izaiáš napísal: „Akože som živý, hovorí Pán: Každé koleno raz predo mnou pokľakne a každý jazyk vyzná, že ja som Pán.“ 12 Každý sám za seba bude skladať účty Bohu.

Ohľaduplnosť – základ spolužitia

13 Nesúďme teda jeden druhého, ale radšej dbajme, aby sme bratovi nehodili do cesty kameň, o ktorý by sa potkol alebo by oslabla jeho viera. 14 Viem, ba som o tom presvedčený – Ježiš Kristus mi to dal poznať – že nič nie je nečisté samo osebe. Nečistými sa stávajú veci len tomu, kto ich za nečisté pokladá. 15 Rozhodujúcim hľadiskom je vždy láska. Ak by sa mal tvoj brat trápiť pre to, čo ješ, nejedz to! Svojím jedlom rozhodne nesmieš pripraviť o vieru toho, za koho Kristus zomrel. 16 Vyhýbajte sa teda všetkému, čo by vyvolalo odpor, hoci ste presvedčení, že konáte správne. 17 V Božom kráľovstve predsa nejde o jedlo a pitie, ale o spravodlivosť, pokoj a radosť, ktoré dáva Duch Svätý. 18 Kto takto slúži Kristu, je milý Bohu a vážia si ho aj ľudia. 19 A tak sa zo všetkých síl usilujme o to, aby sme navzájom žili v pokoji a pomáhali si rásť vo viere. 20 Nekazme Božie dielo všelijakými predpismi, týkajúcimi sa pokrmov. Niektorí z vás povedia: „Bohu je všetko čisté.“ To je pravda, ale zlé je, ak niekto pohoršuje iného jedlom. 21 Je teda dobré, ak nejeme mäso, nepijeme víno ani nerobíme nič, čím by sme mohli niekoho zraniť alebo oslabiť jeho vieru. 22 Buď pevný vo svojom osobnom presvedčení, keď predstupuješ pred Boha, ale nevnucuj ho iným. Šťastný je ten, kto sám seba neodsudzuje za to, čo pokladá za správne. 23 Ale ten, kto má pochybnosti, keď je, bol by odsúdený, lebo by to nebolo z viery. A čokoľvek nie je z viery, je hriech.

Römer 14 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého

„Slabí“ a „silní“ věřící

Ohleduplnost – základ pokojného soužití

Buďte k sebe zhovievaví

Ohľaduplnosť – základ spolužitia