Römer 1 | Slovo na cestu

Úvodní pozdravy. Kristova jedinečnost

1 Milí přátelé, jako Kristův služebník posílám všem křesťanům v Římě srdečný pozdrav a přeji vám Boží milost a pokoj. Jak víte, byl jsem pověřen šířením radostné zprávy o Božím Synu Ježíši Kristu, 2 zprávy, kterou z Božího vnuknutí předpovídali už proroci. 3 Tělesně je Kristus potomkem Davidovým, 4 ve skutečnosti je však Synem samého Boha, jak nade vší pochybnost dokázalo jeho vzkříšení z hrobu. 5 Nám nehodným prokázal tu přízeň, že z nás učinil své vyslance a uložil nám vybízet lidi všech národů, aby ho uposlechli a uvěřili mu. K tomu jste byli mezi všemi povoláni i vy.

Pavel ohlašuje moc evangelia

8 Nemohu však zamlčet, jak jsem za vás vděčný Bohu, vždyť o vás a vaší víře se všude s uznáním hovoří. 9 Bůh dobře ví, jak na vás nepřetržitě myslím 10 a neustále ho prosím, aby mi někdy dopřál přijít k vám, bude-li chtít. 11 Rád bych vás osobně viděl a rozdělil se s vámi o povzbuzení a potěšení ze společné víry. 13 Už několikrát jsem se k vám chystal, ale vždycky mi do toho něco přišlo. Tak jako v jiných zemích i u vás chci pomáhat v šíření Kristova radostného poselství. 14 Cítím totiž svůj dluh nejen vůči Řekům a vzdělancům, ale i vůči prostým lidem z jiných národů. 15 Všem chci sloužit. A tak toužím promluvit o Ježíši Kristu také u vás v Římě. 16 Za jeho poselství se rozhodně nestydím. Vždyť ono může zachránit každého, kdo mu uvěří; nejen člověka zbožného, ale i toho, kdo žil dosud bez Boha. 17 On sám v něm oznamuje, jak se postaral o to, abychom před ním obstáli. Nežádá od nás nic jiného než bezpodmínečnou důvěru. Vždyť již prorok Abakuk napsal: „Kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“

Boha je možné poznat

18 Boží hněv se však obrací proti těm, kdo pošlapávají jeho zákony a svévolně přehlížejí pravdu. 19 Vždyť vše, co může člověk o Bohu poznat, ukázal on sám i jim. I takovým lidem Bůh poskytl možnost, aby jej poznali. 20 Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, mohou spatřit ve stvořené přírodě. Protože nad tím zodpovědně nepřemýšleli, není pro ně omluvy. 21 Leccos o Bohu poznali, a přece ho jako Boha nectili. Spláceli mu nevděčností. To je zavedlo na scestí a jejich mysl pozbyla schopnosti rozpoznat pravdu. 22 Svou pošetilost hrdě nazývali moudrostí 23 a místo Boha uctívali člověka a přírodu. 24 Bůh jim pak už nebránil, ale nechal je, aby okusili ovoce svého počínání. 26 Proto klesli do nízkých vášní. Začali holdovat pohlavním výstřednostem a oddali se homosexualitě. 28 Jejich bezbožnost je dovedla ke všemu špatnému a zlému; 29 jsou naplněni podlostí, chamtivostí a nevraživostí. Snížili se k závisti, vraždám, svárům, podvodům a zlomyslnostem, udavačství, 30 pomluvám, urážkám, pýše a domýšlivosti, neúctě k rodičům, otupělosti, bezcitnosti, věrolomnosti a nenávisti k Bohu. Každá bezzákonnost je jim vlastní. 32 Ačkoliv vědí, že podle Božích ustanovení odplatou za takové věci je smrt, nejen to sami dělají, ale schvalují to i jiným.

Nádej pre kazdého

Vstupný pozdrav

1 Milí priatelia! Ja, Pavol, služobník Ježiša Krista, píšem všetkým kresťanom v Ríme. Ježiš Kristus si ma povolal za svojho apoštola a poveril ma, aby som šíril Božiu radostnú správu. 2 V Svätom Písme ju Boh predpovedal už dávno ústami svojich prorokov. 3 Je to správa o jeho Synovi, Ježišovi Kristovi, našom Pánovi. Narodil sa ako človek a je potomok kráľa Dávida, 4 ale zároveň je aj Božím Synom, obdareným Svätým Duchom a mocou, čo dokazuje jeho vzkriesenie. 5 A práve od neho som získal výsadu a poverenie nabádať v jeho mene ľudí všetkých národov, aby v neho uverili a poslúchali ho. 6 Aj vy k nim patríte, lebo aj vás si Ježiš Kristus povolal. 7 A tak všetkým v Ríme, ktorých si Boh zamiloval a ktorých si povolal ako svoj svätý ľud, želám milosť a pokoj od Boha, nášho Otca, a od Pána Ježiša Krista.

Pavol túži uvidieť bratov v Ríme

8 Predovšetkým ďakujem Bohu v mene Ježiša Krista za to, že o vašej viere sa hovorí po celom svete. 9 A sám Boh, ktorému z celej duše slúžim a šírim radostnú zvesť o jeho Synovi, vie, ako často na vás myslievam a neprestajne ho prosím, 10 aby mi dožičil navštíviť vás, ak to bude jeho vôľa. 11 Lebo túžim vás uvidieť osobne a upevniť vašu vieru tým, čo mne Svätý Duch daroval. 12 Zároveň túžim po tom, aby sme sa navzájom povzbudili vierou vašou i mojou. 13 Rád by som vám, milí bratia, povedal, že som už neraz pomýšľal prísť k vám, aby som aj u vás ako u iných národov mohol získať ľudí pre Krista, ale zakaždým mi v tom niečo zabránilo. 14 Cítim sa totiž dlžníkom národom vyspelým aj primitívnym, vzdelaným aj nevzdelaným 15 a z toho pramení moja túžba šíriť radostné posolstvo aj u vás v Ríme. 16 Nehanbím sa rozhlasovať túto radostnú zvesť všade, lebo je v nej moc Božia zachrániť každého, kto verí. Platí to predovšetkým pre Židov, ale teraz ju majú počuť aj ostatní ľudia. 17 V nej sa prejavuje Božia spravodlivosť, ktorá sa prijíma vierou a k viere vedie. Veď už prorok Habakuk napísal: „Kto Bohu dôveruje, obstojí pred ním a bude žiť.“

Boží súd postihne všetkých, ktorí žijú bez neho

18 Ale Boží hnev zasiahne všetkých, ktorí vedú hriešny a nespravodlivý život, a tým potláčajú pravdu. 19 Veď všetko, čo môže človek v Bohu poznať, zjavil Boh aj im. 20 Jeho večnú moc aj božstvo, ktoré sú neviditeľné, môžu vidieť v stvorenej prírode. Preto sa nikto nebude môcť vyhovárať, že o Bohu nevedel. 21 Hoci ľudia oddávna poznali Boha, neuctievali ho ani mu neboli vďační, začali zmýšľať o Bohu prevrátene a to zatemnilo ich myseľ aj nerozumné srdce. 22 Myslia si o sebe, že sú múdri, ale upadli do bláznovstva. 23 Namiesto aby uctievali slávneho a večného Boha, vytvorili si modly z dreva alebo kameňa v podobe smrteľného človeka, alebo aj vtákov, štvornožcov a plazov. 24 Preto ich Boh nechal napospas nečistým vášňam ich srdca, takže zneuctievajú vlastné telá vášňami. 25 Vymenili Božiu pravdu za lož, klaňajú sa a slúžia veciam, ktoré Boh stvoril, namiesto Stvoriteľovi. Jemu jedinému patrí česť a sláva naveky! 26 Preto ich Boh ponechal samých na seba a dovolil, aby upadli do hanebných náruživostí. Ich ženy zamenili prirodzený styk za neprirodzený. 27 Aj muži namiesto prirodzeného pohlavného styku so ženami zahoreli túžbou po sebe, navzájom sa oddávajú hanebnostiam, a tak na vlastnom tele znášajú trest za svoju zvrátenosť. 28 Keďže si nevážili Boha ani ho netúžili poznať, vydal ich Boh napospas ich zvrátenej mysli a nechal ich robiť všetko, čo sa nepatrí. 29 Ich život je plný skazenosti, smilstva, podlosti, chamtivosti a nevraživosti. Podliehajú závisti, ktorá vedie k vraždám, sú samý svár, intrigánstvo a zlomyseľnosť. 30 Ohovárajú a osočujú sa navzájom, nenávidia Boha, sú nafúkaní, spupní, pri dosahovaní svojho cieľa sa nezastavia pred ničím, nectia si rodičov. 31 Sú nerozumní, s nikým sa neznesú, nepoznajú lásku ani zľutovanie. 32 Vedia, že si podľa Božieho rozhodnutia za svoje správanie zaslúžia smrť, a predsa nielenže sami tak konajú, ale ešte nabádajú iných, aby konali podobne.

Römer 1 | Slovo na cestu Nádej pre kazdého