Markus 15 | Slovo na cestu Bible Kralická

Markus 15 | Slovo na cestu
1 Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.

Židovská rada soudí Ježíše Ježíš je souzen Pilátem

2 „Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát. „Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš. 3 Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů. 4 „Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“ 5 Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

6 Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů. 7 Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány. 8 Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie. 9 Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“ 10 Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi. 11 Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše. 12 „Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“ 13 „Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky. 14 „Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“ 15 Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.

Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi

16 Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu. 17 Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu. 18 Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“ 19 Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu. 20 Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.

Ježíš je veden k ukřižování

21 Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.) 22 Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka. 23 Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl. 24 Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.

Ježíš je ukřižován

25 Poprava se konala v devět hodin ráno. 26 Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“. 27 Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně. 28 Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“ 29 Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu: „Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit? 30 Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“ 31 Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali: „Jiným pomáhal a teď je bezmocný. 32 Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“ A také zločinci na křížích mu spílali.

Ježíš umírá na kříži

33 V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin. 34 Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ 35 Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše. 36 Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“ 37 Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel. 38 V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů. 39 Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“ 40 Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome. 41 Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.

Ježíš je pohřben

42 Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku. 43 Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo. 44 Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. 45 Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi. 46 Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku. 47 Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.

Slovo Na Cestu TM (Czech Living Bible TM) Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Bible Kralická
1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. 2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal. 4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí. 5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát. 6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili. 7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali. 8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. 9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? 10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.) 11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše. 12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? 13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho. 14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho. 15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován. 16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř. 17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň. 18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský. 19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu. 20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali. 21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho. 22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho. 24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. 25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. 26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský. 27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho. 28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. 29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš, 30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže. 31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže. 32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili. 33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? 35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. 36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil. 37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. 38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. 39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl. 40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome. 41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma. 42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,) 43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. 44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel. 45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi. 46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým. 47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.