1O dalším židovském svátku se Ježíš zase vracel do Jeruzaléma.2Ve městě nedaleko Ovčí brány je rybník zvaný Bethesda.3Podél jeho břehů leželi pod pěti podloubími nemocní, slepí a ochrnutí. Toužebně čekali na okamžik, kdy se hladina vody zčeří. Čas od času se to stávalo a lidé věřili, že kdo první vstoupí do vřídla, bude uzdraven, ať už trpí čímkoliv.5Mezi postiženými ležel muž nemocný už třicet osm let.6Když ho Ježíš uviděl a zjistil, že je už dlouho nemocen, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“7„Chci, Pane, ale nemohu,“ odpověděl mu ubohý muž. „Sám se špatně pohybuji a nemám nikoho, kdo by mi pomohl v pravý čas do vřídla. Ať se namáhám, jak chci, pokaždé mě někdo předběhne.“8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si své lehátko a choď.“9Muž se zvedl, sebral svoje věci a šel. Po nemoci nebylo ani památky.10Protože se to stalo v sobotu, Židé napomínali uzdraveného: „Nesluší se, abys dnes něco nosil.“11„Vím,“ odpověděl. „Ale poručil mi to člověk, který mne uzdravil.“12„A kdo to byl?“ ptali se rozhořčeně Židé.13To ovšem uzdravený nevěděl, protože se mu Ježíš ztratil v davu.14Později se setkali v chrámu. Ježíš mu řekl: „Važ si toho, že jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco mnohem horšího.“15Muž běžel za Židy a oznámil jim, že ho uzdravil Ježíš.16Židé začali na Ježíše dotírat, že ruší sobotní řád.17Ježíš jim však řekl: „Můj Otec stále pracuje ve prospěch stvoření, proto ani já nemohu odpočívat.“18Ta slova Židé považovali za rouhání a rozhodli se, že Ježíše zabijí.
Ježíš se prohlašuje za Božího syna
19Ježíš na jejich hrozby odpověděl: „Syn může opravdu dělat jen to, co vidí, že dělá jeho Otec. A činí to právě tak jako on. Vždyť20Otec miluje svého Syna a ukazuje mu všechno, co sám koná. Budete žasnout nad ještě většími skutky.21Tak jako Otec má moc nad životem a smrtí, tak i Syn vzkřísí k životu ty, které bude chtít.22Vždyť ani Otec sám nikoho nesoudí, ale všechen soud předal Synovi,23aby si ho všichni vážili a ctili ho stejně jako Otce. Kdo si neváží Syna, nemá úctu ani k Otci, který ho poslal.24Ujišťuji vás, že každý, kdo přijímá moje slovo jako slovo Boha, má věčný život a unikl smrti při soudu.25Říkám vám podle pravdy, že začíná doba, kdy lidé uslyší hlas Božího Syna a kdo ho poslechne, bude žít,26protože jako Otec je dárce života, tak i Syna pověřil, aby dával život.27A také jedině jemu dal právo konat soud.28Jednou však k údivu všech budou muset všichni poslechnout jeho hlas29a povstat ze svých hrobů: ti, kteří uvěřili Synu, vstanou k věčnému životu, ti kteří ho za vrhli, vstanou k odsouzení.30Já osobně nemohu udělat nic. Má vůle je totožná s vůlí Otce. Jak mi radí, tak soudím. Proto je můj soud spravedlivý.
Ježíš dokazuje, že je Boží syn
31Jistě by nepůsobilo věrohodně, kdybych sám dokazoval, že jsem Boží Syn.32Já mám někoho, kdo by pro mne svědčil.33Sami jste poslali k Janu Křtiteli a on vydal pravdivé svědectví.34Nemusím však stavět na lidském svědectví, ale připomínám to pro vaši záchranu.35Jan Křtitel zářil jako pochodeň a vy jste se radovali z jeho světla. Ale bylo to jen na čas.36Je tu ještě závažnější svědectví, a to jsou moje skutky.37Otec mi je uložil, abych je vykonal. Vydal o mně svědectví i můj Otec, který mne poslal.38Ale vy jste jeho hlas nikdy neslyšeli a nemáte o něm ani zdá ní. Jeho slovo ve vás neutkvělo a tomu, kterého poslal, nevěříte.39Zkoumáte Písmo a domníváte se, že jeho plněním získáte věčný život. Ale i ono svědčí o mně.40Vy mne odmítáte a tak zavrhujete život.41Nechci, abyste mi děkovali nebo mne chválili,42vždyť já vás dobře znám a poznal jsem, že nemáte pravý vztah k Bohu.43Přišel jsem k vám v Božím pověření a to vás dráždí. Kdybych přišel se svým vlastním programem, přijali byste mne s nadšením.44Jak byste mi mohli uvěřit, když se chcete líbit lidem a ne Bohu.45Nemyslete si, já na vás nebudu Otci žalovat. Na to stačí Mojžíšův zákon, na jehož plnění tolik spoléháte.46Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, protože on o mně psal.47Když nevěříte jemu, jak byste mohli věřit mně.“
Bible Kralická
1Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.2Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.3Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.4Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.5I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.6Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?7Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.8Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.9A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A byla sobota v ten den.10Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, neslušíť tobě lože nositi.11Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.12I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?13Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.14Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.15Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.16A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.17Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.18Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.19I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.20Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.21Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.22Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,23Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.24Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.25Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.26Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl život v samém sobě.27A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.28Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.29A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.30Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.31Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.32Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.33Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.34Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.35Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.36Ale já mám větší svědectví, nežli Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.37A kterýž mne poslal, Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho viděli.38A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.39Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.40A nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.41Chvály od lidí jáť nepřijímám.42Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.43Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.44Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?45Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.46Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; nebť jest on o mně psal.47Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.