Johannes 21 | Slovo na cestu

Ježíš se zjevuje učedníkům při lovu ryb

1 Později se Ježíš zjevil učedníkům na břehu Genezaretského jezera. 2 Šimon Petr tehdy totiž řekl ostatním: „Jdu lovit ryby.“ Někteří se přidali: „Půjdeme s tebou.“ Byli to: Tomáš Dvojče, Natanael z galilejské Káně, Jakub a Jan a ještě další dva. Vypluli na jezero, ale celou noc se namáhali zbytečně. 4 Za svítání si všimli, že někdo stojí na břehu. 5 Zavolal na ně: „Přátelé, máte něco k jídlu?“ „Nemáme. Nic jsme neulovili,“ odpověděli. 6 „Já vám poradím: Hoďte síť na pravou stranu a ulovíte!“ Uposlechli a nemohli přeplněnou síť ani utáhnout. 7 Jan řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile to Petr uslyšel, přioblékl se a brodil se ke břehu. 8 Ostatním učedníkům ještě chvíli trvalo, než se člunem a sítí plnou ryb překonali tu nevelkou vzdálenost. 9 Když vystoupili na břeh, uviděli ohniště, na kterém se pekla ryba a chléb. 10 „Přineste několik ryb ze svého úlovku,“ řekl jim Ježíš. 11 Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb. Napočítal jich sto padesát tři, a přesto se síť nepotrhala. 12 „A teď se pojďte nasnídat,“ pozval je Ježíš. Nevyptávali se ho, kdo je; věděli že je to Pán. 13 Ježíš jim rozdělil chléb i ryby. 14 To bylo Ježíšovo třetí setkání s učedníky po vzkříšení.

Ježíš hovoří s Petrem

15 Když pojedli, rozvinul se mezi Ježíšem a Petrem tento rozhovor: „Šimone, miluješ mne více než ostatní?“ „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ „Pas mé beránky!“ 16 Podruhé se zeptal: „Miluješ mne, Šimone?“ „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ „Pečuj o mé ovce!“ 17 Zeptal se ho ještě potřetí: „Šimone, máš mne rád?“ Petra zarmoutilo, že se ho potřetí zeptal, zda ho má rád, a odpověděl: „Pane, ty víš všechno, i to, že tě mám rád.“ „Starej se o mé ovečky! – 18 Na jedno však nezapomeň: Donedávna jsi chodil, kam jsi chtěl. Jako stařec rozpřáhneš ruce, přivážou tě a povedou vstříc smrti.“ 19 Tím mu chtěl naznačit, že bude ukřižován a touto smrtí oslaví Boha. A pak ještě dodal: „Následuj mne!“ 20 Petr si všiml, že za nimi jde učedník, který byl Ježíšovi tak blízký. (Ten se při poslední večeři ptal, kdo Ježíše zradí.) 21 Petr se zeptal: „Pane, co bude s ním?“ 22 Ježíš odpověděl: „Kdybych ho tu ponechal až do svého příchodu, je to moje věc. Nestarej se o to, ale pojď mojí cestou!“ 23 O tom učedníkovi se rozhlásilo, že nezemře, ale Ježíš nic takového neřekl. 24 Je to učedník, který to všechno zaznamenal, a jeho svědectví je spolehlivé. 25 Ježíš učinil ještě mnoho jiného, co tu není zaznamenáno. Kdyby se to všechno mělo vypsat, svět by to nemohl pochopit. To, co je zapsáno, stačí, abyste uvěřili, že Ježíš je Kristus, Boží Syn, a aby se vám v něm otevřel věčný život.

Bible Kralická

1 Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského. A zjevil se takto: 2 Byli spolu Šimon Petr a Tomáš, jenž sloul Didymus, a Natanael, jenž byl z Kány Galilejské, a synové Zebedeovi, a jiní z učedlníků jeho dva. 3 Dí jim Šimon Petr: Půjdu ryb loviti. Řekli jemu: Půjdeme i my s tebou. I šli, a vstoupili na lodí hned; a té noci nic nepopadli. 4 A když bylo již ráno, stál Ježíš na břehu. Nevěděli však učedlníci, by Ježíš byl. 5 Tedy dí jim Ježíš: Dítky, máte-li jakou krmičku? Odpověděli jemu: Nemáme. 6 On pak řekl jim: Zavrztež sít na pravou stranu lodí, a naleznete. I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb. 7 I řekl učedlník ten, kteréhož miloval Ježíš, Petrovi: Pán jest. A Šimon Petr, jakž uslyšel, že Pán jest, opásal se po košili, (nebo byl nah,) a pustil se do moře. 8 Jiní také učedlníci na lodí plavili se, (nebo nedaleko byli od břehu, asi okolo dvou set loket,) táhnouce sít plnou ryb. 9 A jakž vystoupili na břeh, uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb. 10 Řekl jim Ježíš: Přineste z ryb, kterýchž jste nalapali nyní. 11 Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem, plnou ryb velikých, jichž bylo sto padesáte a tři. A ačkoli jich tak mnoho bylo, však neztrhala se sít. 12 Řekl jim Ježíš: Pojďte, obědujte. Žádný pak z učedlníků neodvážil se ho otázati: Ty kdo jsi? vědouce, že Pán jest. 13 I přišel Ježíš, a vzal chléb, a dával jim, i rybu též. 14 To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým, vstav z mrtvých. 15 A když poobědvali, řekl Ježíš Šimonovi Petrovi: Šimone, synu Jonášův, miluješ-li mne více nežli tito? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž beránky mé. 16 Řekl jemu opět po druhé: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? Řekl jemu: Ovšem, Pane, ty víš, že tě miluji. Dí jemu: Pasiž ovce mé. 17 Řekl jemu po třetí: Šimone Jonášův, miluješ-li mne? I zarmoutil se Petr proto, že jemu řekl po třetí: Miluješ-li mne? A odpověděl jemu: Pane, ty znáš všecko, ty víš, že tě miluji. Řekl jemu Ježíš: Pasiž ovce mé. 18 Amen, amen pravím tobě: Když jsi byl mladší, opasovals se a chodíval jsi, kams chtěl; ale když se zstaráš, ztáhneš ruce své, a jiný tě opáše, a povede, kamž ty nechceš. 19 To pak pověděl, znamenaje, kterou by smrtí měl oslaviti Boha. A to pověděv, řekl jemu: Pojď za mnou. 20 I obrátiv se Petr, uzřel toho učedlníka, kteréhož miloval Ježíš, an jde za ním, kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho, a byl řekl: Pane, kdo jest ten, kterýž tě zradí? 21 Toho viděv Petr, dí k Ježíšovi: Pane, co pak tento? 22 Řekl jemu Ježíš: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? Ty pojď za mnou. 23 I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedlník ten neměl umříti. A neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale řekl: Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom? 24 Toť jest učedlník ten, kterýž svědectví vydává o těchto věcech, a napsal toto, a víme, že pravé jest svědectví jeho. 25 Jestiť pak i jiných mnoho věcí, kteréž činil Ježíš, kteréž kdyby měly všecky, každá obzvláštně, psány býti, mám za to, že by ten svět nemohl přijíti těch knih, kteréž by napsány byly. Amen.

Johannes 21 | Slovo na cestu Bible Kralická

Ježíš se zjevuje učedníkům při lovu ryb

Ježíš hovoří s Petrem