1.Timotheus 5 | Slovo na cestu Bible Kralická

1.Timotheus 5 | Slovo na cestu

Péče o různé skupiny v církvi

1 Musíš-li domluvit staršímu člověku, nenapadej ho, ale jednej s ním uctivě, jako by to byl někdo z tvých rodičů. K mladším přistupuj jako k sourozencům, k dívkám jako ke svým sestrám, bez všech postranních myšlenek. 3 Církev ať pečuje o vdovy, které zůstaly osamělé. 4 Vždyť vdova skutečně osamělá a nemajetná musí spoléhat jen a jen na Boha. Jestliže však má děti nebo vnuky, je na nich povinnost splatit dluh vůči rodičům. Tak to chce Bůh. To jim důrazně připomínej, ať na ně nejsou stížnosti. Kdo se nestará o své příbuzné a nechá na holičkách dokonce vlastní rodiče, manžela nebo děti, nemá právo nazývat se křesťanem. Takový člověk je dokonce horší než ten, kdo vůbec nepoznal Boha. Vdovy, které se oddávají jen hmotným starostem a požitkům, jsou „mrtvé“ už za živa. 9 Vdova, kterou sbor pověřuje službou a za to ji podporuje, musí být starší šedesáti let, jen jednou vdaná 10 a dobře osvědčená ve výchově dětí, pohostinnosti a v ochotné službě všem potřebným. 11 Mladší vdovy odmítej. Většinou později zatouží znovu se vdát 12 a závazek ke službě poruší. 13 Kromě toho si při návštěvách domů zvyknou na zahálku a naučí se klevetit a plést se do cizích věcí. 14 Myslím, že mladá vdova udělá lépe, když se znovu vdá, má děti a stará se o vlastní domácnost; pak jí nikdo nemůže nic vytknout. 15 Jinak se bojím, že některé již sešly z Kristovy cesty. 16 Ještě jednou opakuji: o vdovu se musí postarat především její příbuzní, a ne ji prostě nechat na starosti církvi. Jen tak bude mít církev dost prostředků, aby mohla dobře pečovat o vdovy, které opravdu nemají nikoho, kdo by se jich ujal.

Drobné rady, které mnoho znamenají

17 Kdo koná svou práci v církvi svědomitě, má za ni být náležitě odměněn. Dvojnásobně ať je oceněna služba kázání a vyučování. 18 I v Písmu přece čteme: „Dobytku, který užíváš při sklizni, dovolíš nažrat se z tvé úrody.“ A na jiném místě zase: „Kdo pracuje, má nárok na odměnu.“ 19 Stížnosti proti starším musí být ověřeny alespoň dvěma svědky, jinak si jich nevšímej. 20 Ale toho, kdo se opravdu provinil, pokárej veřejně před celou církví, pro výstrahu ostatním. 21 Zapřísahám tě jménem Boha, Ježíše Krista i všech andělů: řiď se tímto pravidlem, ať se jedná o tvého přítele či nepřítele. Buď v tom naprosto nestranný. 22 Při svěřování odpovědnosti se neukvapuj. Přehlédneš-li při tom nějaký hřích, mohlo by se to chápat tak, že ho schvaluješ. A hlavně se sám vyvaruj každého poklesku. 23 Tvému nemocnému žaludku by prospělo občas trochu vína místo vody. 24 Při posuzování lidí nezapomeň, že u některých jsou zlé skutky patrné každému, u jiných je odhalí teprve den soudu. 25 Stejně tak ne všechny dobré skutky jsou vidět hned, ale jednou všechny vyjdou najevo.

Slovo Na Cestu TM (Czech Living Bible TM) Copyright © 1988, 2000, 2012 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Bible Kralická
1 Staršího zuřivě netresci, ale napomínej jako otce, mladších jako bratří, 2 Starých žen jako matek, mladic jako sestr, ve vší čistotě. 3 Vdovy měj v uctivosti, kteréž pravé vdovy jsou. 4 Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažť se oni učí předně k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodičům se odplacovati; neboť jest to chvalitebné a vzácné před obličejem Božím. 5 Kterážť pak právě vdova jest a osaměla, máť naději v Bohu, a trváť na modlitbách a svatých žádostech dnem i nocí. 6 Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela. 7 Protož jim to přikaž, ať jsou bez úhony. 8 Jestliže pak kdo o své, a zvláště o domácí péče nemá, zapřelť jest víry, a jest horší nežli nevěřící. 9 Vdova buď vyvolená, kteráž by neměla méně šedesáti let, kteráž byla jednoho muže manželka, 10 O níž by svědectví bylo, že dobré skutky činila; a jestliže dítky své zbožně vychovala, do domu pocestné přijímala, jestliže svatým nohy umývala, jestliže bídným posluhovala, jestliže každého skutku dobrého pilná byla. 11 Ale mladých vdov nepřijímej; nebo když, nedbajíce na Krista, v chlipnost se vydadí, teprv se vdávati chtějí, 12 Jsouce již hodné odsouzení, protože první víru zrušily. 13 Nýbrž také i zahálejíce, učí se choditi po domích; a netoliko nedělné, ale jsou i klevetné a všetečné, mluvíce, což nesluší. 14 Protož chci, aby se mladší vdávaly, děti rodily, hospodyně byly, a tak žádné příčiny protivníku nedávaly ku pomlouvání. 15 Nebo již se některé uchýlily zpět po satanovi. 16 Protož má-liť kdo věřící neb která věřící vdovy, opatrujž je, a nebuď obtěžována církev, aby těm, kteréž právě vdovy jsou, postačilo. 17 Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení. 18 Nebo praví Písmo: Volu mlátícímu nezavížeš úst. A hodenť jest dělník své mzdy. 19 Proti staršímu žaloby nepřijímej, leč pode dvěma nebo třmi svědky. 20 Ty pak, kteříž hřeší, přede všemi tresci, aby i jiní bázeň měli. 21 Osvědčujiť před obličejem Božím a Pána Jezukrista, i vyvolených andělů jeho, abys těchto věcí ostříhal bez přijímání osob, nic nečině podle náchylnosti. 22 Nevzkládej rukou rychle na nižádného, a nepřiúčastňuj se hříchům cizím. Sebe samého ostříhej v čistotě. 23 Nepij již více vody, ale vína skrovně užívej, pro svůj žaludek a časté nemoci své. 24 Některých lidí hříchové prve zjevní jsou, předcházející soud, některých pak i následují. 25 A takž také i skutkové dobří prve zjevní jsou. Což pak jest jinak, ukrýti se nemůže.