1Ein Psalmlied von Asaf.2Gott, bleib doch nicht stumm! / Schweige nicht und tu etwas, Gott!3Sieh doch, wie deine Feinde toben, / die dich hassen, heben den Kopf!4Gegen dein Volk heckten sie listige Pläne aus, / gegen deine Schützlinge beraten sie sich.5„Kommt!“, sagten sie, „Wir löschen Israel aus; / an dieses Volk soll niemand mehr denken!“6Ja, sie alle hielten einmütig Rat / und schlossen einen Bund gegen dich:7das ganze Edom und die Ismaëliten, / Moab und die Hagariter,*8Gebal,* Amalek und Ammon, / Philistäa samt den Bewohnern von Tyrus.9Auch Assyrien schloss sich ihnen an / und verstärkte die Nachkommen Lots. ♪10Schlage sie wie Midian* und Sisera, / wie Jabin* am Bach Kischon.11Sie wurden bei En-Dor* vernichtet / und blieben als Dünger auf dem Feld.12Behandle ihre Edelleute wie Oreb und Seeb,* / ihre Fürsten wie Sebach und Zalmunna,*13sie alle, die beschlossen hatten: „Wir erobern Gottes Land!“14Mein Gott, mach sie einer Raddistel* gleich, / wie Spreu vor dem Wind.15Sei ihnen wie Feuer, das den Wald verbrennt, / wie eine Flamme, die die Berge versengt!16Verfolge sie mit deinem Sturm, / erschrecke sie durch einen Orkan.17In Schamröte glühe ihr Gesicht, / damit sie nach dir fragen, Jahwe!18Lass sie für immer beschämt und abgeschreckt sein, / lass sie zugrunde gehen in Schande!19Sie sollen erkennen, dass du allein, / dessen Name Jahwe ist, / der Höchste über die ganze Erde bist.
Bible, překlad 21. století
1Zpívaný žalm Asafův.2Bože, nezůstávej tiše, přeruš své mlčení, Bože, ze svého klidu probuď se!3Pohleď, jak se tví nepřátelé bouří, ti, kdo tě nenávidí, hlavy zvedají.4Proti tvému lidu spřádají tajné plány, radí se proti tvým nejdražším:5Pojďte, říkají, ten národ vyhladíme, aby se zapomnělo na jméno Izrael!6Jednomyslně se spolu uradili, do smlouvy proti tobě vstoupili:7tábor Edomců spolu s Izmaelity, Hagrité spolu s Moábci,8Gebal i Amon spolu s Amalekovci, Filištíni spolu s Týrskými,9dokonce Asyřané spolčili se s nimi – stali se posilou pro syny Lotovy! séla10Proveď jim to, co provedls Midiánu, Siserovi a Jabínovi u potoka Kíšonu.*11Rozprášeni byli tenkrát u En-doru, na zemi leželi jako hnůj!12Jejich velmoži ať jsou jak Oreb a Zeeb,* všechna jejich knížata jak Zebach a Calmuna,*13kteří si mysleli: „Budeme pány nad Božími příbytky!“14Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří, ať jsou jak stéblo větrem zmítané.15Jako když oheň vypaluje lesy, jako když plamen hory sežehne,16takto je stíhej svojí bouří, ať je vyděsí tvá vichřice!17Jejich tvář naplň zahanbením, tvé jméno, Hospodine, aby hledali.18Na věčné časy ať se stydí a děsí, samou hanbou ať zmírají.19Tak aby poznali, že ty jediný, který máš jméno Hospodin, jsi nade vší zemí Nejvyšší!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.