1Dem Chorleiter. Ein Psalmlied von den Söhnen Korachs.2Hört dies an, ihr Völker alle, / merkt auf, alle Bewohner der Welt;3Menschenkinder, Herrensöhne, / miteinander Arm und Reich!4Mein Mund soll Weisheitsworte künden, / mein Herz bemüht sich um Einsicht.5Mein Ohr ist für die Weisheit offen / und beim Zitherspiel erkläre ich den Spruch.6Warum soll ich mich fürchten in schlimmer Zeit, / wenn menschliche Bosheit mich umstellt?7Sie verlassen sich auf ihr Vermögen, / mit ihrem großen Reichtum geben sie an.8Doch keiner kann sein Leben kaufen, / indem er Gott das Geld dafür gibt.9Für das Leben ist jeder Kaufpreis zu hoch, / den kann man niemals erbringen.10Kein Mensch lebt für immer fort, / am Sterben führt kein Weg vorbei.11Denn man sieht: Die Weisen sterben. / Auch Tor und Dummkopf kommen um. / Ihr Vermögen lassen sie andern.12Sie denken, ihre Häuser blieben ewig, / ihre Wohnungen hätten für immer Bestand; selbst Ländereien hatten sie nach sich benannt.13Kein Mensch bleibt ewig in Prunk und Pracht, / am Ende geht er zugrunde wie das Vieh.14So geht es denen, die auf sich selbst vertrauen, / so enden die, denen nur das eigene Geschwätz gefällt. ♪15Wie Schafe weidet sie der Tod. / Sie sinken ins Totenreich hinab. / Ihre Häuser verfallen, / ihr Körper verwest. / Und dann sind Aufrichtige an der Macht.16Mein Leben aber wird von Gott erlöst, / er reißt mich heraus aus den Krallen des Todes. ♪17Fürchte dich nicht, wenn ein Mann sich bereichert, / wenn der Wohlstand seines Hauses sich mehrt.18Denn im Tod nimmt er das alles nicht mit, / sein Reichtum folgt ihm nicht ins Grab.19Wenn er sich auch sein Leben lang lobt / und sich sagt: „Man schmeichelt dir, wenn du es dir gut gehen lässt!“,20so muss er doch dorthin, wo seine Väter sind, / von denen keiner mehr das Licht erblickt.21Der Mensch ist ohne Einsicht in all seiner Pracht: / Am Ende geht er zugrunde wie das Vieh.
Bible, překlad 21. století
1Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových.2Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte,3obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí.4Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí,5své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím:6Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel?7Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství.8Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek.9Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede!10Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine.11Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá!12Jejich hroby jim budou věčnými domy,* na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky.13Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout!14Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla15Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí.16Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla17Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se.18Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde.19Za svého života sám sobě dobrořečil: „Musí se uznat, že máš blahobyt!“20Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří.21Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.