Jesaja 9 | Neue evangelistische Übersetzung
1Das Volk, das im Dunkeln lebt, / sieht ein großes Licht. / Licht strahlt auf über denen, / die im Land der Todesschatten wohnen.*2Du weckst den Jubel, machst die Freude groß! / Sie freuen sich vor dir wie in der Erntezeit, / sie jubeln wie beim Beuteverteilen.3Denn wie am Tag von Midian / zerbrichst du das drückende Joch, das ihnen den Rücken gebeugt, / den Stock, der sie angetrieben hat.*4Denn jeder Stiefel, der dröhnend daherstampft, / jeder Mantel, der sich in Blutlachen wälzt, / wird ins Feuer geworfen und verbrannt.5Denn ein Kind ist uns geboren, ein Sohn ist uns geschenkt; / das wird der künftige Herrscher sein. / Und dieser Name gehört zu ihm: / wunderbarer Berater, / kraftvoller Gott, / Vater der Ewigkeit, / Friedensfürst.6Seine Macht reicht weit, / und sein Frieden hört nicht auf. / Er regiert sein Reich auf Davids Thron, / seine Herrschaft hat für immer Bestand, / denn er stützt sie durch Recht und Gerechtigkeit. / Das wirkt Jahwe, der allmächtige Gott, / im Eifer seiner Leidenschaft.
Der Schatten über Samaria
7Ein Urteil hat mein Herr über Jakob gefällt, / und an Israel wurde es vollstreckt.8Zu spüren bekam es das ganze Volk – das von Efraïm und was in Samarien wohnt – mit seinem selbstherrlich hochmütigen Spruch:9„Die Ziegel sind gefallen, / doch mit Quadern bauen wir auf, / das Holz der wilden Feigenbäume* ist zerbrochen, / doch wir setzen dort Zedernbalken ein.“10Aber Jahwe wiegelt Rezins Unterfürsten auf, / ihre Feinde stachelt er gegen sie an.11Die Syrer kommen von vorn / und von hinten die Philister, / und sie fressen Israel mit vollem Maul. – Trotzdem legt sich der Zorn Gottes nicht. / Seine Hand bleibt drohend ausgestreckt.12Doch das Volk kehrt nicht um zu dem, der es schlägt. / Jahwe, den allmächtigen Gott, suchen sie nicht.13Da haut Jahwe Kopf und Schwanz von Israel ab, / Palmzweig und Binse an einem einzigen Tag.14Die Ältesten und Vornehmen sind der Kopf, / der Lügen lehrende Prophet ist der Schwanz.15Die Führer dieses Volkes sind Verführer, / und die Geführten wissen nicht mehr wohin.16Deshalb freut sich der Herr nicht über seine jungen Männer, / erbarmt sich nicht über seine Witwen und Waisen. / Denn alle sind sie gottlos und böse, / aus jedem Mund kommt schändliches Geschwätz. – Trotzdem legt sich der Zorn Gottes nicht. / Seine Hand bleibt drohend ausgestreckt.17Denn ihre Bosheit lodert auf wie ein Feuer, / das Dornen und Disteln verzehrt. / Im dichten Unterholz des Waldes zündet es / und wirbelt als schwarze Rauchwolke hoch.18Durch den Zorn Jahwes, des Allmächtigen, ist das Land verbrannt. / Und wie ein Feuerfraß wütet das Volk, / keiner verschont den andern.19Man verschlingt etwas von rechts und bleibt doch hungrig, / man frisst nach links und wird nicht satt. / Jeder frisst das Fleisch seines eigenen Arms.20Manasse frisst Efraïm / und Efraïm Manasse, / und beide fallen über Juda her. – Trotzdem legt sich der Zorn Gottes nicht. / Seine Hand bleibt drohend ausgestreckt.
Bible, překlad 21. století
1Lid, který chodil v temnotách, veliké světlo uvidí, těm, kdo žili v zemi stínu smrti, světlo zazáří.2Rozmnožil jsi tento národ, jeho radost jsi rozhojnil, a tak se radují před tebou, jako se radují při sklizni, jako se veselí vojáci, když se dělí o kořist.3Rozlámeš jho, jež ho tížilo, prut šlehající jeho rameno i hůl jeho utiskovatele jako při midiánské porážce.*4Veškerá obuv válečná i roucha krví zbrocená budou určena k spálení, budou pohlcena plameny.5Vždyť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn; na jeho ramenou spočine vláda a bude nazýván: Podivuhodný rádce, Mocný Bůh, Otec věčnosti, Kníže pokoje.6Jeho vláda stále poroste a jeho pokoj bude bez konce. Na Davidově trůnu usedne, aby vládl jeho království, aby je ustanovil a upevnil právem a spravedlností od toho dne až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to způsobí!
Jeho hněv ještě nekončí
7Pán poslal slovo proti Jákobovi a dopadlo na Izrael.8Dozví se o tom všechen lid, Efraim i ti, kdo bydlí v Samaří, ti, kteří ve své nadutosti se zpupným srdcem říkají:9„Cihly byly zbořeny, my však budeme stavět z kamení! Plané fíkovníky byly skáceny, my je však vyměníme za cedry!“10Hospodin proti nim vzbudil Recinovy protivníky,* jejich nepřátele poštval proti nim.11Zepředu Aramejci, zezadu Filištíni plnými ústy Izrael hltali. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit!12Lid se však nevrátil k tomu, kdo jej ranil, Hospodina zástupů hledat nechtěli.13Proto Hospodin Izraeli odťal hlavu i ocas, palmový kmen i rákos v jednom dni.14(Tou hlavou je stařec a hodnostář, ocas je prorok, jenž učí lži.)15Neboť vůdci tohoto lidu jsou svůdci, a kdo šli za nimi, se dali oklamat.16Proto Pán neušetří* jejich mladíky, neslituje se nad jejich sirotky a vdovami, neboť jsou všichni bezbožní a zlí a všechna ústa mluví nesmysly. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit!17Zlo totiž vzplálo plameny, polyká trní i bodláčí, zapaluje i lesní houštiny, až se sloupy dýmu zvedají.18Hněvem Hospodina zástupů proto zčerná zem a tento lid bude plameny pohlcen. Nikdo nemá slitování ani nad bratry,19každý hltá maso vlastních příbuzných. Krájel napravo, zůstal hladový, hltal nalevo, a chce víc.20Manases Efraima, Efraim Manasese, na Judu se pak vrhli společně. Tím vším ale jeho hněv stále nekončí, jeho ruka se ještě chystá udeřit!
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.