Sprüche 11 | Einheitsübersetzung 2016

1 Falsche Waage ist dem HERRN ein Gräuel, / volles Gewicht findet sein Gefallen. 2 Kommt Hochmut, kommt auch Schande, / doch bei den Bescheidenen ist die Weisheit. 3 Die Redlichen leitet ihre Lauterkeit, / die Verräter richtet ihre Falschheit zugrunde. 4 Reichtum hilft nicht am Tag des Zorns, / Gerechtigkeit aber rettet vor dem Tod. 5 Dem Lauteren ebnet seine Gerechtigkeit den Weg, / der Frevler aber kommt durch seine Bosheit zu Fall. 6 Die Redlichen rettet ihre Gerechtigkeit, / die Verräter schlägt ihre eigene Gier in Fesseln. 7 Beim Tod des Frevlers wird das Hoffen zunichte, / die falsche Erwartung schwindet dahin. 8 Der Gerechte wird aus der Not gerettet, / an seine Stelle tritt der Frevler. 9 Vom Mund des Ruchlosen droht dem Nächsten Verderben, / die Gerechten befreien sich durch ihre Umsicht. 10 Wenn es den Gerechten gut geht, freut sich die Stadt; / sie jubelt beim Untergang der Frevler. 11 Eine Stadt kommt hoch durch den Segen der Redlichen, / durch den Mund der Frevler wird sie niedergerissen. 12 Wer den Nächsten verächtlich macht, ist ohne Verstand, / doch ein kluger Mensch schweigt. 13 Wer als Verleumder umhergeht, gibt Geheimnisse preis, / der Verlässliche behält eine Sache für sich. 14 Fehlt es an Führung, kommt ein Volk zu Fall, / Rettung ist dort, wo viele Ratgeber sind. 15 Wer für einen Fremden bürgt, ist übel daran; / wer den Handschlag ablehnt, geht sicher. 16 Eine liebenswerte Frau kommt zu Ehren, / doch Gewalttäter kommen zu Reichtum.* 17 Die Güte eines Menschen kommt ihm selbst zugute, / der Hartherzige schneidet sich ins eigene Fleisch. 18 Der Frevler erzielt trügerischen Gewinn, / wer Gerechtigkeit sät, hat beständigen Ertrag. 19 Wer in der Gerechtigkeit feststeht, erlangt das Leben, / wer dem Bösen nachjagt, den Tod. 20 Verkehrte Menschen sind dem HERRN ein Gräuel, / er hat Gefallen an denen, die den rechten Weg gehen. 21 Gewiss, der Böse bleibt nicht ungestraft, / doch die Nachkommen der Gerechten werden gerettet. 22 Ein goldener Ring im Rüssel eines Schweins / ist eine Frau, die schön ist, aber sittenlos. 23 Das Begehren der Gerechten führt zu vollem Glück, / die Hoffnung der Frevler endet im Zorngericht. 24 Mancher teilt aus und bekommt immer mehr, / ein anderer kargt übers Maß und wird doch ärmer. 25 Wer wohltätig ist, wird reich gesättigt, / wer andere labt, wird selbst gelabt. 26 Wer Getreide zurückhält, den verwünschen die Leute, / wer Korn auf den Markt bringt, auf dessen Haupt kommt Segen. 27 Wer Gutes erstrebt, sucht Wohlgefallen; / wer nach dem Bösen trachtet, den trifft es selbst. 28 Wer auf seinen Reichtum vertraut, der fällt, / die Gerechten aber sprossen wie grünes Laub. 29 Wer sein Haus verkommen lässt, erntet Wind / und der Tor wird Sklave des Weisen. 30 Die Frucht des Gerechten ist ein Lebensbaum / und der Weise gewinnt Lebensfülle. 31 Wird dem Gerechten vergolten auf der Erde, / dann erst recht dem Frevler und Sünder.

Bible, překlad 21. století

1 Falešné váhy se Hospodinu hnusí, poctivé závaží jej potěší. 2 Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora. 3 Poctivé vodí jejich upřímnost, proradné zničí jejich falešnost. 4 V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí. 5 Spravedlnost srovná cestu nevinnému, vlastní ničemnost srazí ničemu. 6 Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné. 7 Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené, spoléhání na jeho sílu se rozplyne. 8 Spravedlivý bude z trápení vysvobozen, na jeho místě se octne darebák. 9 Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění. 10 Když se spravedlivým daří, ve městě je radost, když hynou darebáci, koná se oslava. 11 Požehnáním poctivých se pozvedá město, ústy darebáků bývá bořeno. 12 Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí. 13 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí, zodpovědný člověk je umí zachovat. 14 Kde schází jasný směr, lid upadá, ve množství rádců je však záchrana. 15 Se zlou se potáže, kdo za cizího ručí, slibům se vyhýbat je vždycky jistější. 16 Půvabná žena dosáhne pocty, hrubiáni dosáhnou bohatství. 17 Laskavý člověk odmění i sám sebe, surovec ani sám sebe nešetří. 18 Pro klamný výdělek darebák dře se, kdo seje spravedlnost, má mzdu trvalou. 19 Spravedlnost jistě k životu vede, honba za špatností ale ke smrti. 20 Zvrhlé povahy se Hospodinu hnusí, kdo žijí bezúhonně, ti jej potěší. 21 Zlý zcela jistě neunikne trestu, símě spravedlivých však vyvázne. 22 Zlatá ozdoba na sviňském rypáku je krásná žena bez špetky rozumu. 23 Touhy spravedlivých vedou jen k dobru, z nadějí darebáků zbude vztek. 24 Někdo rozdává – a ještě bohatne, jiný škudlí až běda – k vlastní chudobě! 25 Štědrý člověk bude jen vzkvétat, kdo jiné svlažuje, sám bude zavlažen. 26 Kdo zadržuje obilí, toho lid zatracuje, požehnání se snáší na toho, kdo je prodává. 27 Kdo hledá dobro, nalezne přízeň, kdo čeká neštěstí, také dočká se. 28 Kdo doufá v bohatství, takový padne, spravedliví ale jak poupě pokvetou. 29 Kdo boří vlastní domov, ten zdědí vítr, hlupák bude sloužit moudrému. 30 Z ovoce spravedlivého je strom života, a kdo je moudrý, ten duše získává. 31 Dojdou-li spravedliví na zemi odplaty, čím spíše ničemové a hříšníci!

Sprüche 11 | Einheitsübersetzung 2016 Bible, překlad 21. století