Psalm 137 | Einheitsübersetzung 2016

Rückblick der Verbannten auf ihr Heimweh nach Zion

1 An den Strömen von Babel, / da saßen wir und wir weinten, wenn wir Zions gedachten. 2 An die Weiden in seiner Mitte hängten wir unsere Leiern. 3 Denn dort verlangten, die uns gefangen hielten, Lieder von uns, / unsere Peiniger forderten Jubel: Singt für uns eines der Lieder Zions! 4 Wie hätten wir singen können die Lieder des HERRN, fern, auf fremder Erde? 5 Wenn ich dich je vergesse, Jerusalem, dann soll meine rechte Hand mich vergessen.* 6 Die Zunge soll mir am Gaumen kleben, wenn ich deiner nicht mehr gedenke, wenn ich Jerusalem nicht mehr erhebe zum Gipfel meiner Freude. 7 Gedenke, HERR, den Söhnen Edoms den Tag Jerusalems, die sagten: Reißt nieder, bis auf den Grund reißt es nieder! 8 Tochter Babel, du der Verwüstung Geweihte: / Selig, wer dir vergilt deine Taten, die du uns getan hast! 9 Selig, wer ergreift und zerschlägt am Felsen deine Nachkommen!

Bible, překlad 21. století

1 Mezi babylonskými řekami, tam jsme sedávali a plakali, když jsme vzpomínali na Sion. 2 V té zemi jsme odložili citery a zavěsili je na vrby. 3 Naši věznitelé nás tam žádali, abychom jim prý zpívali; naši tyrani od nás chtěli veselí: „Co kdybyste nám zpívali některou z písní sionských?!“ 4 Jak bychom ale byli zpívali Hospodinovu píseň mezi cizinci? 5 Pokud zapomenu, Jeruzaléme, na tebe, pak ať mi uschne pravice! 6 Ať mi i k patru jazyk přiroste, pokud přestanu myslet na tebe, pokud mi Jeruzalém nebude nade vše, nade všechny mé rozkoše! 7 Hospodine, jen se rozpomeň na Edomce v Jeruzalémě v onen den, kdy vykřikovali: „Rozbořte, rozbořte, zničte to město v základech!“ 8 Ó dcero Babylonská, budeš zničena! Blaze tomu, kdo ti odplatí za všechna naše příkoří! 9 Blaze tomu, kdo tvé děti uchopí a o skálu je rozrazí!

Psalm 137 | Einheitsübersetzung 2016 Bible, překlad 21. století

Rückblick der Verbannten auf ihr Heimweh nach Zion