1He entered Jericho and was passing through.2And behold, there was a man named Zacchaeus. He was a chief tax collector and was rich.3And he was seeking to see who Jesus was, but on account of the crowd he could not, because he was small in stature.4So he ran on ahead and climbed up into a sycamore tree to see him, for he was about to pass that way.5And when Jesus came to the place, he looked up and said to him, “Zacchaeus, hurry and come down, for I must stay at your house today.”6So he hurried and came down and received him joyfully.7And when they saw it, they all grumbled, “He has gone in to be the guest of a man who is a sinner.”8And Zacchaeus stood and said to the Lord, “Behold, Lord, the half of my goods I give to the poor. And if I have defrauded anyone of anything, I restore it fourfold.”9And Jesus said to him, “Today salvation has come to this house, since he also is a son of Abraham.10For the Son of Man came to seek and to save the lost.”
The Parable of the Ten Minas
11As they heard these things, he proceeded to tell a parable, because he was near to Jerusalem, and because they supposed that the kingdom of God was to appear immediately.12He said therefore, “A nobleman went into a far country to receive for himself a kingdom and then return.13Calling ten of his servants,* he gave them ten minas,* and said to them, ‘Engage in business until I come.’14But his citizens hated him and sent a delegation after him, saying, ‘We do not want this man to reign over us.’15When he returned, having received the kingdom, he ordered these servants to whom he had given the money to be called to him, that he might know what they had gained by doing business.16The first came before him, saying, ‘Lord, your mina has made ten minas more.’17And he said to him, ‘Well done, good servant!* Because you have been faithful in a very little, you shall have authority over ten cities.’18And the second came, saying, ‘Lord, your mina has made five minas.’19And he said to him, ‘And you are to be over five cities.’20Then another came, saying, ‘Lord, here is your mina, which I kept laid away in a handkerchief;21for I was afraid of you, because you are a severe man. You take what you did not deposit, and reap what you did not sow.’22He said to him, ‘I will condemn you with your own words, you wicked servant! You knew that I was a severe man, taking what I did not deposit and reaping what I did not sow?23Why then did you not put my money in the bank, and at my coming I might have collected it with interest?’24And he said to those who stood by, ‘Take the mina from him, and give it to the one who has the ten minas.’25And they said to him, ‘Lord, he has ten minas!’26‘I tell you that to everyone who has, more will be given, but from the one who has not, even what he has will be taken away.27But as for these enemies of mine, who did not want me to reign over them, bring them here and slaughter them before me.’”
The Triumphal Entry
28And when he had said these things, he went on ahead, going up to Jerusalem.29When he drew near to Bethphage and Bethany, at the mount that is called Olivet, he sent two of the disciples,30saying, “Go into the village in front of you, where on entering you will find a colt tied, on which no one has ever yet sat. Untie it and bring it here.31If anyone asks you, ‘Why are you untying it?’ you shall say this: ‘The Lord has need of it.’”32So those who were sent went away and found it just as he had told them.33And as they were untying the colt, its owners said to them, “Why are you untying the colt?”34And they said, “The Lord has need of it.”35And they brought it to Jesus, and throwing their cloaks on the colt, they set Jesus on it.36And as he rode along, they spread their cloaks on the road.37As he was drawing near—already on the way down the Mount of Olives—the whole multitude of his disciples began to rejoice and praise God with a loud voice for all the mighty works that they had seen,38saying, “Blessed is the King who comes in the name of the Lord! Peace in heaven and glory in the highest!”39And some of the Pharisees in the crowd said to him, “Teacher, rebuke your disciples.”40He answered, “I tell you, if these were silent, the very stones would cry out.”
Jesus Weeps over Jerusalem
41And when he drew near and saw the city, he wept over it,42saying, “Would that you, even you, had known on this day the things that make for peace! But now they are hidden from your eyes.43For the days will come upon you, when your enemies will set up a barricade around you and surround you and hem you in on every side44and tear you down to the ground, you and your children within you. And they will not leave one stone upon another in you, because you did not know the time of your visitation.”
Jesus Cleanses the Temple
45And he entered the temple and began to drive out those who sold,46saying to them, “It is written, ‘My house shall be a house of prayer,’ but you have made it a den of robbers.”47And he was teaching daily in the temple. The chief priests and the scribes and the principal men of the people were seeking to destroy him,48but they did not find anything they could do, for all the people were hanging on his words.
Bible Kralická
1A všed Ježíš, bral se přes Jericho.2A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.3I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.4A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.5A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.6I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.7A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.8Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.9I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.10Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.11Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.12I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.13I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.14Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.15I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.16I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.17I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.18A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.19I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.20A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.21Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.22I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.23I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?24I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.25I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.26I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.27Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.28To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.29I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,30Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.31A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.32Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.33A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?34A oni řekli: Pán ho potřebuje.35I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.36A když on jel, stlali roucha svá na cestě.37Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,38Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.39Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.40I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.41A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,42Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.43Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.44A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.45A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,46Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.47I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.48A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.