1In that day this song will be sung in the land of Judah: “We have a strong city; he sets up salvation as walls and bulwarks.2Open the gates, that the righteous nation that keeps faith may enter in.3You keep him in perfect peace whose mind is stayed on you, because he trusts in you.4Trust in the Lord forever, for the Lord God is an everlasting rock.5For he has humbled the inhabitants of the height, the lofty city. He lays it low, lays it low to the ground, casts it to the dust.6The foot tramples it, the feet of the poor, the steps of the needy.”7The path of the righteous is level; you make level the way of the righteous.8In the path of your judgments, O Lord, we wait for you; your name and remembrance are the desire of our soul.9My soul yearns for you in the night; my spirit within me earnestly seeks you. For when your judgments are in the earth, the inhabitants of the world learn righteousness.10If favor is shown to the wicked, he does not learn righteousness; in the land of uprightness he deals corruptly and does not see the majesty of the Lord.11O Lord, your hand is lifted up, but they do not see it. Let them see your zeal for your people, and be ashamed. Let the fire for your adversaries consume them.12O Lord, you will ordain peace for us, for you have indeed done for us all our works.13O Lord our God, other lords besides you have ruled over us, but your name alone we bring to remembrance.14They are dead, they will not live; they are shades, they will not arise; to that end you have visited them with destruction and wiped out all remembrance of them.15But you have increased the nation, O Lord, you have increased the nation; you are glorified; you have enlarged all the borders of the land.16O Lord, in distress they sought you; they poured out a whispered prayer when your discipline was upon them.17Like a pregnant woman who writhes and cries out in her pangs when she is near to giving birth, so were we because of you, O Lord;18we were pregnant, we writhed, but we have given birth to wind. We have accomplished no deliverance in the earth, and the inhabitants of the world have not fallen.19Your dead shall live; their bodies shall rise. You who dwell in the dust, awake and sing for joy! For your dew is a dew of light, and the earth will give birth to the dead.20Come, my people, enter your chambers, and shut your doors behind you; hide yourselves for a little while until the fury has passed by.21For behold, the Lord is coming out from his place to punish the inhabitants of the earth for their iniquity, and the earth will disclose the blood shed on it, and will no more cover its slain.
Bible Kralická
1V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.2Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.3Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.4Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.5Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.6Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.7Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.8Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.9Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.10Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.11Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.12Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.13Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).14Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.15Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.16Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.17Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.18Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.19Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.20Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.21Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.