2.Korinther 2 | English Standard Version
1For I made up my mind not to make another painful visit to you.2For if I cause you pain, who is there to make me glad but the one whom I have pained?3And I wrote as I did, so that when I came I might not suffer pain from those who should have made me rejoice, for I felt sure of all of you, that my joy would be the joy of you all.4For I wrote to you out of much affliction and anguish of heart and with many tears, not to cause you pain but to let you know the abundant love that I have for you.
Forgive the Sinner
5Now if anyone has caused pain, he has caused it not to me, but in some measure—not to put it too severely—to all of you.6For such a one, this punishment by the majority is enough,7so you should rather turn to forgive and comfort him, or he may be overwhelmed by excessive sorrow.8So I beg you to reaffirm your love for him.9For this is why I wrote, that I might test you and know whether you are obedient in everything.10Anyone whom you forgive, I also forgive. Indeed, what I have forgiven, if I have forgiven anything, has been for your sake in the presence of Christ,11so that we would not be outwitted by Satan; for we are not ignorant of his designs.
Triumph in Christ
12When I came to Troas to preach the gospel of Christ, even though a door was opened for me in the Lord,13my spirit was not at rest because I did not find my brother Titus there. So I took leave of them and went on to Macedonia.14But thanks be to God, who in Christ always leads us in triumphal procession, and through us spreads the fragrance of the knowledge of him everywhere.15For we are the aroma of Christ to God among those who are being saved and among those who are perishing,16to one a fragrance from death to death, to the other a fragrance from life to life. Who is sufficient for these things?17For we are not, like so many, peddlers of God’s word, but as men of sincerity, as commissioned by God, in the sight of God we speak in Christ.
Bible Kralická
1Toto jsem pak sobě uložil, abych k vám zase s zámutkem nepřišel.2Nebo jestliže já vás zarmoutím, i kdo jest, ješto by mne obveselil, než ten, kterýž jest ode mne zarmoucen?3A protoť jsem vám to napsal, abych přijda k vám, neměl zámutku z těch, z nichž bych se měl radovati, doufaje o všech o vás, že radost má jest všech vás radost.4Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám, s mnohými slzami, ne abyste zarmouceni byli, ale abyste poznali lásku, kteroužto k vám velikou mám.5Jestližeť jest pak kdo zarmoutil, ne mneť zarmoutil, ne toliko poněkud, abych jím neobtěžoval všech vás.6Dostiť má takový na tom trestání, kteréž měl od mnohých,7Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho, aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí.8Protož prosím vás, abyste utvrdili k němu lásku.9Nebo i proto psal jsem vám, abych zkušením zvěděl, jste-li ve všem poslušni.10Komuž pak vy co odpouštíte, i já odpouštím. Nebo i já, jestliže jsem co odpustil, komuž jsem odpustil, pro vás odpustil jsem, před obličejem Kristovým, abychom nebyli oklamáni od satana.11Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.12Když jsem pak přišel do Troady, k zvěstování evangelium Kristova, ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána, však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém, protože jsem nenalezl Tita, bratra svého.13Ale požehnav jich, odšel jsem do Macedonie.14Bohu pak budiž díka, kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu, a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě.15Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch, jenž k spasení přicházejí, i v těch, kteříž hynou,16Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti, oněm pak vůně života k životu. Ale k tomu kdo jest způsobný?17Neboť nejsme, jako mnozí, cizoložící slovo Boží, ale jako z upřímnosti, a jako z Boha, před obličejem Božím, o Kristu mluvíme.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.