1 Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:2 „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“3 On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?4 Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘5 Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘6 ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl: 8 ‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; 9 marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“ 10 Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte:11 Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ 12 Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“13 Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.14 Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ 15 Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“16 On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví?17 Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?18 To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.20 To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“
— Víra kananejské ženy
21 Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.22 A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“24 On odpověděl: „Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“25 Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“26 On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.“27 A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“28 Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.
— Uzdravování u Galilejského moře
29 Odtud Ježíš přešel zase ke Galilejskému moři; vystoupil na horu a posadil se tam.30 Tu se k němu sešly celé zástupy a měly s sebou chromé, mrzáky, slepé, hluchoněmé a mnohé jiné. Kladli je k jeho nohám a on je uzdravil,31 takže se zástupy divily, když viděly, že němí mluví, mrzáci jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i velebily Boha izraelského.
— Nasycení čtyř tisíců
32 Ježíš si zavolal své učedníky a řekl: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Poslat je domů hladové nechci, aby nezemdleli na cestě.“33 Učedníci mu namítli: „Kde vezmeme na poušti tolik chleba, abychom nasytili takový zástup?“34 Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Odpověděli: „Sedm a několik rybiček.“35 I nařídil zástupu usednout na zem;36 potom vzal těch sedm chlebů i ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.37 I jedli všichni a nasytili se; a zbylých nalámaných chlebů sebrali ještě sedm plných košů.38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39 Potom propustil zástupy, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.
La Parola è Vita
Regole e precetti
1Alcuni Farisei ed altri capi giudei giunsero da Gerusalemme per interrogare Gesù.2«Perché i tuoi discepoli non rispettano le antiche tradizioni ebraiche?» gli domandarono. «Infatti non fanno il rito di lavarsi le mani prima di mangiare».3Gesù rispose: «E voi, allora, perché non rispettate i comandamenti di Dio per seguire la vostra tradizione?4Per esempio, la legge di Dio dice: “Onora tuo padre e tua madre; chi maledice i genitori deve morire”.5Ma voi sostenete: Se uno dice a suo padre o a sua madre: “Il denaro con cui potrei mantenerti lo offro alla chiesa”, non è più obbligato a mantenere suo padre o sua madre. E così, con la vostra tradizione, voi annullate il comandamento di Dio di onorare e prendervi cura dei vostri genitori.7Ipocriti! Di voi profetizzò bene Isaia, quando disse8“Costoro dicono di onorarmi, ma i loro cuori sono lontani.9La loro adorazione non ha valore, perché insegnano comandamenti fatti dallʼuomo, anziché quelli di Dio!”».10Poi Gesù chiamò la folla e disse: «Ascoltate ciò che dico e cercate di capire.11Non ciò che entra nella bocca dellʼuomo lo rende impuro, piuttosto ciò che esce dalla sua bocca lo rende impuro».12Allora i discepoli gli si avvicinarono, dicendo: «La tua osservazione ha offeso i Farisei!»13E Gesù rispose: «Ogni pianta, che non ha piantato mio Padre che è in cielo, sarà sradicata, perciò lasciateli dire! Sono ciechi che vogliono guidare altri ciechi, e tutti insieme finiranno nel fosso!»15Allora Pietro chiese a Gesù di spiegare che cosa intendeva, quando diceva che non ci si contamina mangiando cibi non permessi dalla tradizione.16«Ma non capisci?» disse Gesù.17«Non vedi che tutto ciò che mangi passa attraverso la pancia per poi uscirne di nuovo?18Ma le parole malvagie provengono dal cuore malvagio e contaminano lʼuomo che le dice.19Perché è dal cuore che vengono tutti i pensieri cattivi: omicidi, adulteri, peccati sessuali, furti, menzogne e diffamazioni.20Sono queste le cose che contaminano, ma non cʼè contaminazione spirituale se si mangia senza aver prima osservato il rito di lavarsi le mani!»21Poi Gesù lasciò quella zona del paese e camminò per ottanta chilometri fino a Tiro e Sidone.
Altri miracoli
22Una donna cananea che viveva in quei paraggi gli si avvicinò, implorandolo: «Abbi pietà di me, o Signore, figlio di Davide! Mia figlia è posseduta da un demonio che la tormenta continuamente!»23Gesù, però, non le rispose, non le disse una parola. Allora i discepoli cercarono di persuaderlo a mandarla via e gli dissero: «esaudiscila, vedi come ci sta infastidendo con la sua insistenza».24Allora Gesù disse alla donna: «Sono stato mandato per aiutare i Giudei, non gli stranieri».25Ma la donna si fece avanti, sʼinginocchiò e implorò di nuovo: «Signore, aiutami!»26Allora Gesù rispose: «Non va bene togliere il pane ai figli per buttarlo ai cani».27Ma la donna disse: «Dici bene, Signore, eppure anche ai cagnolini sotto la tavola è permesso mangiare le briciole che cadono ai loro padroni».28Allora Gesù le disse: «Donna, la tua fede è davvero grande! Sia fatto come tu voi». E sua figlia fu guarita immediatamente.29Quindi Gesù tornò verso il lago di Galilea, salì su una collina e là si mise a sedere.30Una grande folla gli portò i propri malati: zoppi, ciechi, storpi, muti e molti altri; li portavano davanti a lui, ed egli li guariva tutti.31Che spettacolo era! I muti parlavano, gli storpi erano guariti, gli zoppi camminavano e saltavano, e i ciechi vedevano! La folla era stupefatta e glorificava il Dio dʼIsraele.32Allora Gesù chiamò i suoi discepoli e disse: «Questa gente mi fa pena. Sono già tre giorni che stanno qui con me e non hanno più niente da mangiare. Non voglio mandarli via affamati, perché potrebbero svenire per la strada!»33I discepoli risposero: «Ma dove possiamo trovare in questo posto deserto abbastanza cibo per tutta questa gente?»34E Gesù chiese loro: «Quanta roba avete da mangiare?» «Sette pani e alcuni pesciolini!» fu la risposta.35Allora Gesù ordinò a tutta la gente di sedersi per terra.36Prese i sette pani e i pesci e, dopo averne ringraziato Dio, li spezzò in tanti pezzetti e li diede ai discepoli da distribuire alla folla.37Tutti mangiarono a sazietà: quattromila uomini, oltre le donne e i bambini. Più tardi, quando furono raccolti gli avanzi, se ne riempirono sette cesti.39Poi Gesù rimandò la gente a casa e, dopo essere salito in barca, attraversò il lago in direzione di Magadàn.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.