PROTI MOÁBU - — Konec Moábu - Ani Moábci neujdou soudu. Jejich bůh Kemóš je nezachrání.
1 O Moábovi: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Běda, zahubeno bude Nebó. Zahanben, dobyt bude Kirjatajim. Zahanben bude nedobytný hrad a naplněn děsem. 2 Už je po chloubě Moábově v Chešbónu, zamýšlejí proti němu zlo: ‚Vzhůru, vyhlaďme jej, ať není ani pronárodem!‘ Také ty, Madméne, zajdeš, meč půjde za tebou. 3 Slyš křik z Chóronajimu. ‚Zhouba a veliká zkáza!‘ 4 Roztříštěn je Moáb! Je slyšet úpění jeho nejmenších. 5 Do svahu lúchítského půjde v usedavém pláči. Ze stráně chóronajimské uslyší protivníci úpění nad zkázou. 6 ‚Utecte, zachraňte se, budete jako jalovec na poušti!‘ 7 Protože spoléháš na své činy a na své poklady, i ty budeš dobyt! A Kemóš půjde s přesídlenci, spolu s ním jeho kněží a velmožové. 8 Na každé město přitáhne zhoubce, žádné město se nezachrání. Dolina zahyne, rovina bude zahlazena, jak praví Hospodin. 9 Dejte Moábovi květ, neboť musí odejít, jeho města budou zpustošena, nikdo v nich nebude bydlet. 10 Proklet buď, kdo koná Hospodinovo dílo nespolehlivě! Proklet buď, kdo odpírá jeho meči krev!“
— Kdysi a nyní - Ani Kemóš ani bohatýři Moábu nepomohou. Zašla jejich sláva.
11 „Moáb byl bezstarostný od svého mládí, klidně si hověl na svém kalu. Nebyl přelíván z nádoby do nádoby, nebyl přestěhován. Proto si podržel svou příchuť, jeho vůně se nezměnila.“ 12 „Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, a pošlu na něj ty, kdo stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jejich měchy roztrhají.13 A Moáb bude zahanben kvůli Kemóšovi tak, jak byl zahanben dům izraelský kvůli Bét-elu, v nějž doufal.“ 14 „Jak můžete říkat: ‚Jsme bohatýři, válečníci schopní boje?‘ 15 Zahuben bude Moáb, na jeho města vytáhne nepřítel, jeho nejlepší jinoši klesnou jako na porážce, je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů. 16 Blíží se bědy, jež dolehnou na Moába. Zlo se na něj rychle řítí. 17 Projevte mu účast všichni, kdo jste kolem něho, všichni, kdo znáte jeho jméno. Povězte: ‚Jak byla zlomena silná hůl, překrásný prut!‘ 18 Ustup ze slávy, seď a žízni, trůnící dcero dibónská. Vytáhl na tebe zhoubce Moábu, tvé pevnosti zničil. 19 Stůj na cestě a vyhlížej, ty, jež bydlíš v Aróeru. Ptej se toho, kdo utekl, a té, která unikla. Zeptej se: ‚Co se stalo?‘ 20 Moáb byl zahanben, ztroskotal! Kvilte a úpějte! Oznamte v údolí Arnónu, že Moáb je zahuben.“ 21 Soud přišel na rovinatou zemi, na Cholón, na Jahasu, proti Méfaatu,22 proti Dibónu, proti Nebó, proti Bét-diblatajimu,23 proti Kirjatajimu, proti Bét-gamúlu, proti Bét-meónu,24 proti Kerijótu a proti Bosře i proti všem městům moábské země, vzdáleným i blízkým. 25 „Moábův roh byl odseknut, jeho paže roztříštěna, je výrok Hospodinův. 26 Opojte ho, protože se vyvyšoval nad Hospodina! Moáb se udáví svým zvratkem, také on bude na posměch. 27 Což tobě nebyl Izrael na posměch? Byl snad dopaden mezi zloději, že potřásáš hlavou, kdykoli o něm mluvíš?“
— Kvílení nad Moábem - Pýcha Moábu je zlomena. Teď je možno už jen nad ním kvílet jako nad mrtvým.
28 „Opusťte města, usaďte se na skalisku, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí nad samou propastí. 29 Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného, o jeho domýšlivosti, o pyšné jeho povýšenosti, o jeho nadutém srdci. 30 Já znám, je výrok Hospodinův, jeho zpupnost, k ničemu nejsou jeho žvásty, k ničemu není, co dělají. 31 Proto kvílím nad Moábem, kvůli celému Moábu úpím, nad muži Kír-cheresu se bude lkát. 32 Pláču nad tebou, sibemská vinná révo, víc než jsem plakal nad Jaezerem! Tvé úponky pronikly za moře, až k moři, Jaezeru, dosahovaly. Na tvou letní sklizeň i na tvé vinobraní vpadl zhoubce. 33 Přestaly radost a jásot v sadu i v celé moábské zemi. Zastavil jsem víno, z lisu nepoteče, nebude se už lisovat s výskáním. Výskání nebude!“ 34 „Protože křik Chešbónu dolehl až do Eleále, až do Jahasu, vydávají svůj hlas od Sóaru až do Chóronajimu a Eglat-šelišije; i povodí Nimrímu bude zpustošeným krajem.35 Učiním přítrž Moábovi, je výrok Hospodinův, tomu, jenž vystupuje na posvátné návrší a pálí kadidlo svým bohům.36 Proto mi bude kvůli Moábovi hlučet srdce jako píšťaly, mé srdce bude hlučet jako píšťaly pro muže Kír-cheresu, protože všechno, co zanechal, zahyne.37 Na každé hlavě bude lysina, každá brada bude přistřižena, na všech rukou budou smuteční zářezy a na bedrech žíněné suknice.38 Na všech moábských střechách a na všech jeho prostranstvích se budou konat smuteční obřady, protože jsem roztříštil Moába jako nádobu, která se nelíbí, je výrok Hospodinův.39 Jak ztroskotal! Kvilte! Jak se Moáb zahanbeně obrátil zády! Moáb bude předmětem posměchu a zděšení všem, kteří jsou kolem něho.“ 40 Neboť toto praví Hospodin: „Hle, zhoubce se vrhne dolů jako orel a roztáhne křídla nad Moábem, 41 dobyta budou města i hrady zdolány, srdce moábských bohatýrů v onen den bude jako srdce ženy sevřené bolestí. 42 Moáb bude vyhlazen, už nebude lidem, protože se vyvyšoval nad Hospodina. 43 Postrach, propast, past na tebe, obyvateli Moábu, je výrok Hospodinův. 44 Kdo uteče před postrachem, padne do propasti, a kdo vyleze z propasti, do pasti se lapí, protože na něj, na Moába uvedu rok potrestání, je výrok Hospodinův. 45 Ve stínu Chešbónu stanou vysílení utečenci, avšak z Chešbónu vyšlehne oheň a z prostředku Síchonu plamen a pozře skráně Moába, temeno hřmotícího lidu. 46 Moábe, běda tobě, Kemóšův lid zhyne. Tvoji synové budou odvedeni do zajetí, do zajetí půjdou i tvé dcery. 47 Ale v posledních dnech úděl Moábův změním, je výrok Hospodinův.“ – Až potud soud nad Moábem.
nuBibeln
Dom över Moab
1Om Moab: Så säger härskarornas HERRE, Israels Gud: ”Ve över Nebo, för det har lagts i ruiner. Kirjatajim har kommit på skam och erövrats, fästningen har kommit på skam och krossats.2Moab prisas inte mer, i Heshbon har man smidit onda planer för dess fall: ’Kom, låt oss göra slut på Moab som nation.’ Också du, Madmen, ska tystas, svärdet förföljer dig.3Klagorop hörs från Horonajim, våld och stor förödelse.4Moab är krossat. Dess små klagar högt.*5Man går uppför Luchits höjd, bittert gråtande. På vägen ner till Horonajim hörs ångestfyllda rop över förödelsen.6Fly för era liv! Bli som buskar i öknen!7Eftersom du har satt din lit till dina gärningar och rikedomar, ska också du erövras. Kemosh ska föras bort i fångenskap med sina präster och furstar.8Förgöraren ska komma till varje stad, ingen stad ska komma undan. Dalen ska läggas i ruiner och slätten förstöras, som HERREN har sagt.9Res en gravsten över Moab,* för det ska jämnas med marken. Dess städer ska läggas öde och ingen ska kunna bo där.10Förbannad är den som inte utför HERRENS verk helhjärtat! Förbannad är den som är rädd för att bloda ner sitt svärd!11Moab har levt i trygghet sedan sin ungdom, ostörd likt vin som lämnats för att vila på dräggen utan att hällas från kärl till kärl. Han har aldrig drivits i landsflykt och har därför bibehållit både arom och smak.12Men det kommer en tid, säger HERREN, då jag ska sända vintappare till honom. De ska tappa vin ur hans fat, tömma och krossa dem.13Moab ska skämmas för Kemosh, precis som israeliterna skämdes för Betel som de förtröstade på.14Hur kan ni säga: ’Vi är hjältar och tappra krigsmän’?15Men nu ska Moab fördärvas, och dess städer invaderas. De bästa av hans unga män drar ut för att slaktas, säger Konungen, härskarornas HERRE är hans namn.16Moabs undergång är nära, dess olycka kommer med hast.17Klaga över honom, alla ni som finns runt omkring honom, alla ni som känner hans rykte. Säg: ’Hur sönderbruten är inte den starka spiran, den praktfulla härskarstaven!’18Stig ner från härligheten och sätt dig på den torra marken, du dotter Divons invånare, för Moabs fördärvare kommer mot dig och förgör dina fästen.19Ställ dig vid vägen och spana, du Aroers invånare, fråga honom som flyr och henne som försöker komma undan: ’Vad är det som har hänt?’20Moab har kommit på skam och är krossat. Klaga och gråt! Berätta vid Arnon att Moab är förstört.21Domen har kommit över slättlandet, över Holon, Jahas, Mefaat,22Divon, Nebo, Bet Divlatajim,23Kirjatajim, Bet Gamul, Bet Meon,24Keriot och Bosra och över alla andra städer i Moabs land, både nära och fjärran.25Moabs horn har huggits av, hans arm är bruten, säger HERREN.26Gör honom drucken, för han har förhävt sig mot HERREN. Moab ska vältra sig i sina egna spyor och bli till ett åtlöje för alla, också han.27Var inte Israel till åtlöje för dig? Fann man honom bland tjuvar, eftersom du skakar på huvudet så ofta du talar om honom?28Lämna städerna och bosätt er i klippan, ni Moabs invånare! Var som duvan som bygger sitt bo inne i gapande klippklyftor!29Vi har alla hört om Moabs högfärd, hans måttlösa övermod, hans stolthet, arrogans, överlägsenhet och självupphöjelse.30Jag känner hans arrogans och tomma prat, säger HERREN. Tomma är deras gärningar.31Därför jämrar jag mig över Moab, klagar över hela Moab och suckar över Kir-Heres män.32Mer än över Jaser gråter* jag över dig, du Sivmas vinstock. Dina rankor sträckte sig ut över havet och nådde ända till Jasers hav. Förgöraren har slagit ner bland din frukt och din vinskörd.33Glädjen och jublet är borta från trädgårdarna, från Moabs land. Jag har stoppat vinflödet från pressarna, ingen trampar druvorna längre. Det hörs rop, men inga glädjerop.*34Från Heshbon och Elale höjs klagan, deras rop hörs ända till Jahas, från Soar till Horonajim och Eglat Shelishia. Också Nimrims vatten har blivit till uttorkad mark.35I Moab ska jag göra slut på dem som bär fram offer på höjderna och tänder rökelse till sina gudar, säger HERREN.36Därför klagar mitt hjärta över Moab som en flöjt, ja mitt hjärta klagar som en flöjt över Kir-Heres män. Därför är allt deras välstånd som de förvärvat borta.37Varje huvud är rakat och varje skägg avklippt. Varje hand är ristad och var och en har klätt sig i säcktyg.38På alla tak och på alla torg i Moab hålls dödsklagan, för jag har krossat Moab som man krossar en oduglig kruka, säger HERREN.39’Ack, Moab är förstört!’ klagar de. ’Moab vänder sig bort i skam.’ Moab har blivit till åtlöje och skräck för alla sina grannar.”40För så säger HERREN: ”En örn svävar fram och breder ut sina vingar över Moab.41Städerna* intas, fästningarna erövras. Den dagen är Moabs hjältar ängsliga som kvinnor i barnsnöd.42Moab ska utplånas som folk på grund av sitt övermod inför HERREN.43Skräck, fallgrop och snara ska bli er lott, ni Moabs invånare, säger HERREN.44Den som flyr undan skräcken ska falla i gropen, och den som tar sig upp ur gropen ska fastna i snaran. Jag ska låta ett bestraffningens år drabba Moab, säger HERREN.45I skuggan av Heshbon står flyktingarna kraftlösa. En eld har gått ut från Heshbon, en låga från Sichons mitt, och förtär Moabs tinning och hjässan på de larmande stridsmännen.46Ve dig, Moab! Kemoshs folk är slaget, och dina söner har förts bort i exil, dina döttrar till fångenskap.47Men den dagen kommer, säger HERREN, då jag ska återupprätta Moab.” Så långt domen över Moab.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.