— Pravý půst - Půst neprospěje, nepojí-li se s plněním příkazů Hospodinova zákona.
1 „Volej z plna hrdla, bez zábran! Rozezvuč svůj hlas jako polnici! Mému lidu ohlas jeho nevěrnost, domu Jákobovu jeho hříchy. 2 Den co den se mne dotazují, chtějí poznat moje cesty jako pronárod, jenž koná spravedlnost a řád svého Boha neopouští; na spravedlivé řády se mě doptávají, chtěli by mít Boha blízko. 3 ‚Proč se postíme, a nevšímáš si toho? Pokořujeme se, a nebereš to na vědomí.‘ Právě v den, kdy se postíváte, hovíte svým zálibám a honíte všechny své dělníky. 4 Postíte se jenom pro spory a hádky, abyste mohli svévolně udeřit pěstí. Nepostíte se tak, aby bylo slyšet váš hlas na výšině. 5 Což to je půst, který si přeji? Den, kdy se člověk pokořuje, kdy hlavu sklání jako rákos, žínici obléká a popelem si podestýlá? Dá se toto nazvat postem, dnem, v němž má Hospodin zalíbení? 6 Zdalipak půst, který já si přeji, není toto: Rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho rozbít? 7 Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi? 8 Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. 9 Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: ‚Tu jsem!‘ Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova, 10 budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne.“ 11 Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. 12 Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům.
— Den odpočinku - I den odpočinku předpokládá, že se člověk vzdá svých zálib a nalezne svou rozkoš v Hospodinu.
13 Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, 14 tu nalezneš rozkoš v Hospodinu „a já ti dovolím jezdit po posvátných návrších země a z dědictví tvého otce Jákoba tě budu živit.“ Tak promluvila Hospodinova ústa.
nuBibeln
Rätt fasta och sabbat
1”Ropa ut det så högt du kan, låt din röst ljuda som en trumpetstöt! Förklara för mitt folk deras brott, för Jakobs släkt deras synder.2Varje dag söker de mig och vill få kunskap om mina vägar, som om de vore ett folk som handlar rättfärdigt och inte överger sin Guds beslut. De ber mig om rättfärdiga domslut och verkar angelägna om att leva nära Gud.3’Varför har vi fastat, när du inte ser det? Varför förödmjukar vi oss, när du inte lägger märke till det?’ På fastedagen gör ni det som behagar er, och ni utnyttjar dem som arbetar för er.4Ni fastar under bråk och gräl, ni slåss på ett skamligt sätt med knytnävar. Så som ni fastar idag blir inte er bön hörd i höjden.5Skulle det här vara en sådan fasta som jag vill ha, en dag när man späker sig, böjer huvudet som ett strå och ligger i säck och aska? Är det vad du kallar för fasta, en dag som behagar HERREN?6Nej, den fasta jag vill ha är att du lossar orättvisa bojor, löser okets band, befriar de förtryckta, bryter sönder alla ok.7Dela din mat med den hungrige, erbjud den fattige och hemlöse husrum, ser du någon som saknar kläder, så klä honom, vänd inte ryggen åt dina egna!8Då ska ditt ljus bryta fram som gryningen, och dina sår ska läkas. Din rättfärdighet ska gå framför dig, och HERRENS härlighet som skydd bakom dig.9Då ska HERREN svara när du ropar, och när du ber om hjälp, säger han: ’Ja, här är jag.’ Om du slutar upp med allt slags förtryck, upphör med hån och förtal,10om du ger den hungrige mat och mättar den nödlidande, då ska ditt ljus gå upp i mörkret, och din natt ska bli som den ljusaste dag.11HERREN ska alltid leda dig, mätta dig i ödemarken och ge styrka åt benen i din kropp. Du ska bli som en välvattnad trädgård, som en källa där vattnet aldrig tar slut.12Dina ättlingar ska bygga upp uråldriga ruiner på nytt, du ska återupprätta de gångna generationernas grunder, och du ska kallas den som murar igen sprickorna, ’den som gör det nedrivna beboeligt’.13Om du på sabbaten avstår från att göra vad du har lust med på min heliga dag, om du ser sabbaten som en glädje, HERRENS heliga dag, värd att ära, om du ärar den och inte följer dina egna önskningar, inte gör vad du har lust till och avstår från tanklöst prat,14då ska HERREN själv bli din glädje. Då ska jag föra dig fram över landets höjder, så att du får leva av din förfader Jakobs egendom.” HERREN har talat.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.