Rut 3 | Český ekumenický překlad English Standard Version

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Rut 3 | Český ekumenický překlad

— Na Bóazově humně - Na Noemin pokyn odchází Rút na Bóazův mlat a získává od něho příslib, že se o ni postará.

1 Potom jí její tchyně Noemi řekla: „Neměla bych ti, má dcero, vyhledat odpočinutí, aby ti bylo dobře? 2 Hleď, což není Bóaz, s jehož děvečkami jsi byla, náš příbuzný? Právě dnes v noci bude na humně převívat ječmen. 3 Umyj se, potři se mastí, přehoď si plášť a sejdi na humno. Nedej se však tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. 4 Až si lehne a ty zjistíš, kde leží, půjdeš, odkryješ mu plášť v nohách a lehneš si tam. On ti pak poví, co máš učinit.“ 5 Odpověděla jí: „Vykonám všechno, co mi říkáš.“ 6 Sešla na humno a udělala všechno, jak jí tchyně přikázala. 7 Bóaz se najedl, napil a byl dobré mysli. Pak si šel lehnout na kraj hromady obilí. Ona se přikradla, odkryla mu plášť v nohách a lehla si. 8 O půlnoci se ten muž vyděsil, trhl sebou a vidí – v nohách mu leží žena. 9 Otázal se: „Kdo jsi?“ Odpověděla: „Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři nad svou služebnicí křídlo svého pláště, vždyť jsi zastánce.“ 10 Nato jí řekl: „Požehnána buď od Hospodina, má dcero. Projevila jsi teď větší oddanost než dříve, že nechodíš za mládenci, ani nuznými ani bohatými. 11 Už se neboj, má dcero! Udělám pro tebe všechno, oč si říkáš. Všechen můj lid v bráně ví, že jsi žena znamenitá. 12 Ano, jsem vskutku váš zastánce. Je však ještě jiný zastánce, bližší příbuzný než já. 13 Zůstaň tu přes noc. Ráno, bude-li on chtít, dobrá, ať se tě zastane; nebude-li ochoten být ti zastáncem, zastanu se tě sám, jakože živ je Hospodin. Spi klidně až do rána.“ 14 Tak spala u jeho nohou až do rána. Ale vstala dříve, než by kdo mohl poznat druhého, protože Bóaz řekl: „Jen ať se nikdo nedoví, že přišla na humno žena.“ 15 A dodal: „Podej mi loktuši, co máš na sobě, a nastav ji.“ Když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene a vložil na ni. Pak odešel do města 16 a ona odešla k tchyni. Ta se otázala: „S jakou přicházíš, má dcero?“ I vyprávěla jí všechno, jak s ní ten muž jednal. 17 A dodala: „Těchto šest měr ječmene mi dal on. Řekl totiž: Nesmíš přijít ke své tchyni s prázdnou.“ 18 Noemi jí pravila: „Jen vyčkej, má dcero, a poznáš, jak to dopadne. Ten muž si nedá pokoj a dovede tu záležitost ke konci ještě dnes.“
English Standard Version

Ruth and Boaz at the Threshing Floor

1 Then Naomi her mother-in-law said to her, “My daughter, should I not seek rest for you, that it may be well with you? 2 Is not Boaz our relative, with whose young women you were? See, he is winnowing barley tonight at the threshing floor. 3 Wash therefore and anoint yourself, and put on your cloak and go down to the threshing floor, but do not make yourself known to the man until he has finished eating and drinking. 4 But when he lies down, observe the place where he lies. Then go and uncover his feet and lie down, and he will tell you what to do.” 5 And she replied, “All that you say I will do.” 6 So she went down to the threshing floor and did just as her mother-in-law had commanded her. 7 And when Boaz had eaten and drunk, and his heart was merry, he went to lie down at the end of the heap of grain. Then she came softly and uncovered his feet and lay down. 8 At midnight the man was startled and turned over, and behold, a woman lay at his feet! 9 He said, “Who are you?” And she answered, “I am Ruth, your servant. Spread your wings* over your servant, for you are a redeemer.” 10 And he said, “May you be blessed by the Lord, my daughter. You have made this last kindness greater than the first in that you have not gone after young men, whether poor or rich. 11 And now, my daughter, do not fear. I will do for you all that you ask, for all my fellow townsmen know that you are a worthy woman. 12 And now it is true that I am a redeemer. Yet there is a redeemer nearer than I. 13 Remain tonight, and in the morning, if he will redeem you, good; let him do it. But if he is not willing to redeem you, then, as the Lord lives, I will redeem you. Lie down until the morning.” 14 So she lay at his feet until the morning, but arose before one could recognize another. And he said, “Let it not be known that the woman came to the threshing floor.” 15 And he said, “Bring the garment you are wearing and hold it out.” So she held it, and he measured out six measures of barley and put it on her. Then she went into the city. 16 And when she came to her mother-in-law, she said, “How did you fare, my daughter?” Then she told her all that the man had done for her, 17 saying, “These six measures of barley he gave to me, for he said to me, ‘You must not go back empty-handed to your mother-in-law.’” 18 She replied, “Wait, my daughter, until you learn how the matter turns out, for the man will not rest but will settle the matter today.”