Psalm 88 | Český ekumenický překlad English Standard Version

Psalm 88 | Český ekumenický překlad

HOSPODINE, BOŽE, MÁ SPÁSO

1 Žalmová píseň, pro Kórachovce. Pro předního zpěváka, pro zpěv při tanečním reji. Poučující, pro Hémana Ezrachejského. 2 Hospodine, Bože, má spáso, ve dne i v noci před tebou úpím; 3 kéž vstoupí moje modlitba k tobě, nakloň ucho k mému bědování! 4 Samým zlem se sytí moje duše, k podsvětí spěje můj život. 5 Jsem počítán k těm, co sestupují v jámu, jsem jako muž, který pozbyl síly. 6 Jsem odložen mezi mrtvé jako skolení, co leží v hrobech, na které už ani nevzpomeneš, kteří jsou zbaveni ochrany tvých rukou. 7 Odložils mě do nejhlubší jámy, do temnoty hlubin. 8 Leží na mně tíha tvého rozhořčení, všemi svými příboji mě trýzníš. -Sela- 9 Známé jsi mi vzdálil, zhnusils mě jim, jsem uvězněn, nemám východiska. 10 Oči mám zkalené utrpením, po celé dny jsem tě, Hospodine, volal, vztahoval jsem k tobě dlaně. 11 Což pro mrtvé budeš konat svoje divy? Povstanou snad stíny a vzdají ti chválu? -Sela- 12 Což se o tvém milosrdenství vypráví v hrobě? O tvé věrnosti v říši zkázy? 13 Což jsou známy v temnotě tvé divy, tvoje spravedlnost v zemi zapomnění? 14 Hospodine, pomoz, k tobě volám, ráno má modlitba přichází k tobě. 15 Hospodine, proč jsi na mě zanevřel a svou tvář přede mnou skrýváš? 16 Jsem ponížen a od mládí hynu, snáším tvé hrůzy, nevím si rady. 17 Přehnala se přese mne výheň tvého hněvu, děsuplné rány tvé mě umlčely, 18 ze všech stran se na mě denně hrnou jako vody, všechny najednou mě obkličují. 19 Přítele a druha jsi mi vzdálil, jenom temnoty se ke mně znají!
English Standard Version

I Cry Out Day and Night Before You

1 A Song. A Psalm of the Sons of Korah. To the choirmaster: according to Mahalath Leannoth. A Maskil* of Heman the Ezrahite. O Lord, God of my salvation, I cry out day and night before you. 2 Let my prayer come before you; incline your ear to my cry! 3 For my soul is full of troubles, and my life draws near to Sheol. 4 I am counted among those who go down to the pit; I am a man who has no strength, 5 like one set loose among the dead, like the slain that lie in the grave, like those whom you remember no more, for they are cut off from your hand. 6 You have put me in the depths of the pit, in the regions dark and deep. 7 Your wrath lies heavy upon me, and you overwhelm me with all your waves. 8 You have caused my companions to shun me; you have made me a horror* to them. I am shut in so that I cannot escape; 9 my eye grows dim through sorrow. Every day I call upon you, O Lord; I spread out my hands to you. 10 Do you work wonders for the dead? Do the departed rise up to praise you? 11 Is your steadfast love declared in the grave, or your faithfulness in Abaddon? 12 Are your wonders known in the darkness, or your righteousness in the land of forgetfulness? 13 But I, O Lord, cry to you; in the morning my prayer comes before you. 14 O Lord, why do you cast my soul away? Why do you hide your face from me? 15 Afflicted and close to death from my youth up, I suffer your terrors; I am helpless.* 16 Your wrath has swept over me; your dreadful assaults destroy me. 17 They surround me like a flood all day long; they close in on me together. 18 You have caused my beloved and my friend to shun me; my companions have become darkness.*