1En visdomssang af ezraitten Etan.2Herre, jeg vil altid synge om din nåde, tale om din trofasthed fra slægt til slægt.3Din nåde forandres aldrig, din trofasthed kan umuligt høre op.4„Jeg har sluttet pagt med min udvalgte, højtideligt lovet min tjener David,5at jeg altid vil tage vare på hans slægt og bygge ham en evig trone.”6Englene lovpriser dine undere, Herre, himmelske skarer synger om din trofasthed.7Er der nogen, der kan sammenlignes med Gud? Hvem af englene kan måle sig med ham?8Den himmelske forsamling skælver foran dig, alle omkring dig bøjer sig i ærefrygt.9Hvem er som du, almægtige Gud? Altid er du omgivet af din trofasthed.10Du hersker over det oprørte hav, du befaler over de brusende bølger.11Du knuste Rahab, det stolte uhyre, du fejede dine fjender langt væk.12Himlen er din, jorden tilhører dig, du skabte dem med alt, hvad de rummer.13Du skabte både nord og syd. Tabor og Hermon priser dig med glæde.14Din arm er umådelig stærk, din højre hånd kan besejre alt.15Din trone er bygget på retfærdighed, du kendetegnes ved nåde og sandhed.16Lykkelige er de, som lovsynger dig, de lever i lyset af dit nærvær.17De glæder sig over dig dagen lang, soler sig i din godhed.18Du er grunden til deres styrke, vi sejrer på grund af din nåde og accept.19Vor konge* er indsat af Herren, Israels almægtige Gud udvalgte ham.20Du sagde engang i et syn til din profet: „Jeg har valgt at støtte en ung helt, udvalgt en konge blandt almindelige mennesker.21Jeg udtog David som min tjener, salvede ham med olie til konge.22Min hånd skal altid støtte ham, min arm give ham styrke.23Hans fjender kan ikke få ram på ham, de onde kan ikke overmande ham.24Jeg vil selv gøre det af med hans fjender, jeg tilintetgør dem, der hader ham.25Min trofaste kærlighed følger ham altid, han får styrke ved at stole på mig.26Jeg giver ham magt over havet, han skal herske over floderne.27Han skal kalde mig ‚Far’ og ‚Gud’ og ‚Redningsmand’.28Jeg vil gøre ham til min førstefødte søn, den mægtigste konge på jorden.29Jeg vil være ham tro for evigt, min pagt med ham står fast.30Hans slægt skal altid bestå, hans rige vare ved, så længe himlen er til.31Men hvis hans børn svigter mig og ikke adlyder mine bud,32hvis de bryder mine love og ikke gør, som jeg siger,33så må jeg straffe dem for deres oprør, drage dem til ansvar for deres ulydighed.34Men jeg vil altid være ham tro og holde fast ved mit løfte.35Jeg bryder ikke min pagt, og svigter ikke mit ord.36Jeg har én gang aflagt et højtideligt løfte, og jeg kan ikke lyve overfor David.37Hans slægt skal altid bestå, hans rige vare ved, så længe solen står op,38så længe månen er til, så længe himlen består.”
Bøn om national befrielse
39Men nu har du forkastet din udvalgte konge, du har udøst din vrede over mig.40Du har svigtet pagten med din tjener, du har kastet min kongekrone i støvet.41Du har nedbrudt vore forsvarsmure, lagt vore fæstninger i ruiner.42Alle, der kommer forbi, udplyndrer os, vi er til spot for vore naboer.43Du har givet vore fjender sejren, og gjort vore modstandere glade.44Min hær er slået tilbage, du hjalp mig ikke mod fjenden.45Du har gjort ende på min herlighed, væltet min trone omkuld.46Du gjorde mig gammel før tiden, jeg blev til skamme for øjnene af alle.47Åh, Herre, hvor længe skal det fortsætte? Hvor længe vil du skjule dig for os? Hvor længe vil din vrede brænde som ild?48Husk på, at mit liv er kort. Hvorfor skal mennesker være så magtesløse?49Kan man leve evigt og aldrig dø? Kan man undslippe dødsrigets magt?50Herre, hvor er din trofasthed blevet af? Hvor er den godhed, du lovede David?51Herre, se, hvordan din tjener foragtes, hvordan jeg må udholde folkenes hån.52Dine fjender ler ad mig, Herre, de puster mig i nakken med deres hån.53Lovet være Herren for evigt. Amen, amen.
Český ekumenický překlad
O HOSPODINOVĚ MILOSRDENSTVÍ CHCI ZPÍVAT VĚČNĚ
1 Poučující, pro Étana Ezrachejského. 2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. 3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, 4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: 5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“ -Sela- 6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. 7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu? 8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe. 9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy. 10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny. 11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele. 12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. 13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu. 14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená. 15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. 16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. 17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost, 18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá. 19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele. 20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým. 22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže. 23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří. 24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu. 26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky. 27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘ 28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. 29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu. 30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes. 31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů, 32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání, 33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti, 34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů. 36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi? 37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce, 38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“ -Sela- 39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil. 40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi. 41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky. 42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. 43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost. 44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji. 45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem. 46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. -Sela- 47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň? 48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi? 49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? - Sela- 50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost? 51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím. 52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! 53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.