Psalm 10 | Bibelen på hverdagsdansk

Det stolte menneske

1 Hvorfor er du så langt væk, Herre, når jeg har allermest brug for dig? 2 De gudløse undertrykker frækt de svage, fanger dem med listige intriger. 3 De praler af deres onde planer, roser de grådige, men håner Herren. 4 De er stolte og regner ikke med Gud. De mener, han slet ikke eksisterer. 5 De ser ud til at klare sig godt. De ænser ikke straffen, der venter dem. De blæser på deres modstandere. 6 „Intet kan slå os ud,” siger de. „Vi klarer alle problemer.” 7 De har munden fuld af forbandelser, løgn og trusler, deres ord skaber altid ødelæggelse. 8 De ligger på lur i mørket og myrder de uskyldige, de venter altid på et hjælpeløst bytte. 9 Som løver kryber de sammen, klar til spring, venter på at kaste sig over de svage. Som jægere fanger de deres ofre i fælden og slæber dem bort i deres net. 10 De svage overmandes og segner, falder under de gudløses magt. 11 „Gud opdager det ikke,” siger de onde, „han vil aldrig få noget at vide.” 12 Grib ind, Herre! Løft din hånd og slå dem ned. Glem ikke de svage og undertrykte. 13 Skal de onde have lov at håne dig og sige: „Han vil ikke kræve os til regnskab.”? 14 Herre, du ser hver eneste ond handling. Du ser det og straffer dem. De nødstedte regner med dig, Gud, for du er den, der hjælper de svage. 15 Sæt en stopper for de ondes adfærd, drag dem til ansvar for alle deres forbrydelser. 16 Herre, du er konge for evigt og altid. De gudløse skal ikke bo i dit land. 17 Herre, du ved, hvad de undertrykte længes efter. Du hører deres suk og trøster dem. 18 Du forsvarer de sårbare og svage, så ingen skal terrorisere dem længere.

Český ekumenický překlad

HOSPODINE, PROČ JEN STOJÍŠ V DÁLI

1 Hospodine, proč jen stojíš v dáli, v dobách soužení se skrýváš? 2 Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí! 3 Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina. (Nún) 4 Svévolník ve zpupném hněvu říká: „Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není.“ Odtud všechny jeho pikle. 5 Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům. 6 Říkává si v srdci: „Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého.“ (Pé) 7 V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti. 8 Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, (Ajin) jeho oči pasou po bezbranném. 9 Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl. 10 Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů. 11 Říkává si v srdci: „Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí.“ (Kóf) 12 Povstaň, Hospodine Bože, pozvedni svou ruku, nezapomeň na ponižované! 13 Smí svévolník znevažovat Boha, říkat si v srdci: „Ty nic nevypátráš?“ (Réš) 14 Ty však vidíš trápení a hoře. Shlédneš a vše vezmeš do svých rukou. Bezbranný se spoléhá na tebe, sirotkovi poskytuješ pomoc. (Šín) 15 Přeraz paži svévolníka, paži zlého. Jeho svévoli vypátráš, nic ti neunikne. 16 Hospodin je Králem navěky a navždy, pronárody zmizí z jeho země. (Táv) 17 Tužbu pokorných vyslýcháš, Hospodine, jejich srdce posiluješ, máš pozorné ucho, 18 zjednáš právo sirotkovi, právo zdeptanému; člověk na zemi už nebude vzbuzovat strach.

Psalm 10 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad

Det stolte menneske

HOSPODINE, PROČ JEN STOJÍŠ V DÁLI