1Hør på mine visdomsord, min søn, lyt til den indsigt, jeg har,2så du kan leve dit liv i visdom og vælge dine ord med omtanke.3En utro kvindes ord er søde som honning, hendes smiger glider ned som smør,4men bagefter bliver den bitter som malurt, skarp som et tveægget sværd.5Hun haster mod døden, hendes skridt fører lige til dødsriget.6Hun er ligeglad med livets vej, hun er på afveje, men ved det ikke.7Hør godt efter, min søn, læg mærke til, hvad jeg siger:8Hold dig fra en anden mands kone, kom ikke i nærheden af hendes hus.9Ellers spilder du din rigdom på en fremmed kvinde, bruger dine bedste år på at føje et grusomt menneske.10Fremmede mennesker vil feste på din bekostning og nyde frugten af dit slid og slæb.11Når det hele er forbi, vil du græmme dig, når du ser, hvordan du ødelagde dit liv.12„Gid jeg havde lyttet til min fars formaning!” vil du sige til dig selv. „Havde jeg dog bare hørt efter!13Jeg adlød ikke mine vejledere, rettede mig ikke efter deres råd.14Nu er mit liv ødelagt, og min synd er offentligt kendt.”15Drik vand fra din egen beholdning, det rene vand fra din egen brønd.16Brug ikke din livskraft på fremmede kvinder, men lad kærligheden blomstre i dit eget hjem.17Sats på at elske din egen kone i stedet for fremmede kvinder.18Lad Gud velsigne din egen livskilde, glæd dig over din ungdoms hustru,19din turteldue, dine øjnes fryd. Glæd dig ved hendes bryster og berus dig i hendes kærlighed!20Hvorfor vil du lade dig forføre af en fremmed, en anden mands kone?21Husk på, at Herren ser alle dine handlinger, han lægger mærke til alt, hvad du gør.22Den ondes synder bliver hans skæbne, han fanges i sine handlingers fælde.23Han dør af mangel på selvdisciplin, hans tåbelighed styrter ham i graven.
Český ekumenický překlad
VAROVÁNÍ A VÝSTRAHY - — Před cizí ženou
1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti, 2 dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty. 3 Ze rtů cizí ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej, 4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč. 5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí. 6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam. 7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst. 8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu, 9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta, 10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí. 11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá. 12 Řekneš: „Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání? 13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům. 14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti.“ 15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice. 16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky? 17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou. 18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí, 19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně. 20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral? 21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy. 22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu. 23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí pro svou velkou pošetilost.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.