1Herren sagde til mig:2„Du menneske, vend dig mod syd og profetér imod sydlandets skov af mennesker.3Profetér imod dem og sig: Hør Herrens ord: Jeg vil antænde en brand iblandt jer, så både de grønne og de udtørrede træer* bliver fortæret af ilden. Ilden kan ikke slukkes, og hele landet bliver berørt, fra syd til nord.4Alle vil kunne se, at det er mig, Herren, som har sendt ilden, og den kan ikke slukkes.”5„Åh, Herre, min Gud,” udbrød jeg. „Folk beklager sig over, at jeg altid taler i gåder.”
Profeti om Nebukadnezars angreb på Juda
6Herren sagde til mig:7„Du menneske, vend dig imod Jerusalem og profetér imod Israel og imod templet.8Sig til Israels folk: Hør, hvad Herren siger: Nu angriber jeg jer. Jeg trækker mit sværd og udrydder både de retskafne og de onde.9Jeg skåner ingen, men svinger sværdet mod alle fra syd til nord for at straffe mit folk.10Da vil alle forstå, at det er mig, Herren, der har trukket sværdet, og jeg stikker det ikke tilbage i skeden.11Du menneske, i folkets påhør skal du sukke af sorg med sønderknust hjerte.12Og når de spørger dig, hvorfor du sørger, skal du svare: ‚Fordi Herren har givet mig dårlige nyheder om noget, der snart vil ske. Når det går i opfyldelse, vil alle tabe modet og ryste af skræk. Ja, ulykken er på vej! Det sker snart, siger Herren!’ ”13Herren sagde til mig:14„Sig til dem: Sværdet er pudset, så det blinker i lyset. Det er slebet skarpt og klar til at dræbe. Mit folks konge giver ingen glæde, og sværdet vil hugge alle ned.* Nu er sværdet parat til at slagte. Det lægges i bøddelens hænder.17Begynd at sukke og jamre, du menneske, for sværdet er rettet mod mit folk, og alle Israels ledere bliver slået ned. Vis bare din store fortvivlelse.18Mit folk bliver hårdt prøvet, og det er slut med Judas kongerige, for sværdet rammer alle, siger Herren.19Profetér, du menneske, og slå hænderne sammen som tegn på start. Sværdet vil slå til igen og igen. Det er et dræbende sværd, og mange vil miste livet.20Folk vil blive grebet af rædsel, for ved hver eneste port er der et draget sværd, der blinker i lyset.21Du sværd, hug ned til højre og venstre, hvor du end kommer frem.22Nu er tiden inde, og jeg udøser min vrede over jer. Jeg, Herren, har talt.”23Herren sagde til mig:24„Du menneske, tegn et landkort og markér de to ruter, som Babylons konges sværd kan følge, den ene mod Jerusalem i Juda, og den anden mod ammonitternes hovedstad Rabba. Tegn et vejskilt dér, hvor vejen fra Babylon deler sig i to i retning af de to byer.26Dér standser Babylons konge og tager varsler for at se, hvor han først skal tage hen. Han ryster pilene ud på jorden, rådspørger sine guder og undersøger offerdyrets lever.27Resultatet peger på Jerusalem. Så begynder han sin belejring af byen. Rambukkene bliver gjort klar uden for portene, man bygger angrebsramper, kaster volde op mod murene og venter på kampråbet.28Jerusalems indbyggere tror, det er en fejltagelse. De har jo indgået en pagt med Babylons konge. Men han minder dem om deres oprør og tager dem til fange på grund af deres synd.29Gud Herren siger: Fordi I fortsatte med at synde åbenlyst, og alle jeres handlinger afslører jeres ondskab, skal I nu føres i eksil.30Og du kong Zidkija, Israels ugudelige leder, nu er tiden inde, hvor du må tage din straf.31Tag din kongekrone af, siger Herren, for dit herredømme er forbi. Nu får de svage oprejsning, og de stolte blive kastet i støvet.32Landet vil ligge i ruiner, indtil den rette hersker kommer, som jeg vil overdrage magten til.*33Du menneske, profetér også imod ammonitterne, som har hånet mit folk. Hør, hvad jeg har at sige til dem: Sværdet er pudset og slebet, klar til at dræbe. Det blinker i lyset.34Mens jeres seere fortæller jer om deres falske syner, og sandsigerne spår jer løgn, skal sværdet, når tiden er inde, ramme jer lige så hårdt som alle andre syndere.35I kan godt opgive kampen med det samme, for I bliver slået i jeres eget land.36Jeg vil udgyde min vrede over jer som en ild, der fortærer jer. Jeg overgiver jer i voldsmænds hænder, folk, der er trænede i at dræbe og ødelægge.37I bliver tilintetgjort i flammerne, og jeres blod vil blive udgydt over hele landet. Ingen vil herefter huske jer. Jeg, Herren, har talt.”
Český ekumenický překlad
— Meč proti Jeruzalému - Prorok ohlašuje pohubení a zpustošení judské země mečem.
1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:2 „Lidský synu, postav se směrem k jihu a vynes věštbu proti polední straně a prorokuj proti lesu na poli Negebu.3 Řekni Negebskému lesu: Slyš Hospodinovo slovo! Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já v tobě zaněcuji oheň a ten v tobě pozře každý strom zelený i každý strom suchý. Planoucí plamen neuhasne a budou jím popáleny všechny tváře od Negebu až na sever.4 I uzří všechno tvorstvo, že jsem je zažehl já, Hospodin; neuhasne.“5 Tu jsem řekl: „Ach, Panovníku Hospodine, říkají o mně: ‚Což nám nevypráví samá podobenství?‘“ 6 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:7„Lidský synu, postav se proti Jeruzalému a vynes věštbu proti svatyním a prorokuj proti izraelské zemi.8Řekni izraelské zemi: Toto praví Hospodin: Chystám se na tebe a tasím svůj meč z pochvy; vyhladím z tebe spravedlivého i svévolníka.9Proto, abych vyhladil z tebe spravedlivého i svévolníka, tasím svůj meč z pochvy na všechno tvorstvo od Negebu až na sever.10I pozná všechno tvorstvo, že já, Hospodin, jsem tasil svůj meč z pochvy; již se tam nevrátí.“ 11 „Ty, lidský synu, slyš. Vzdychej, jako bys měl polámaná bedra, hořce vzdychej před jejich zraky.12Až se tě zeptají: ‚Nad čím vzdycháš?‘, odpovíš: ‚Nad zprávou, která přichází.‘ Každé srdce ztratí odvahu a všechny ruce ochabnou, každý duch pohasne a všechna kolena se rozplynou jak voda. Hle, už to přichází a nastává, je výrok Panovníka Hospodina.“ 13 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:14„Lidský synu, prorokuj a řekni: Toto praví Panovník: Řekni: Meč, ano meč je naostřen a vyleštěn. 15 Je naostřen, aby porážel jako na jatkách, vyleštěn, aby se blýskal. ‚Což nemáme důvod se veselit? Vždyť řekl: Hůl mého syna zneváží každý strom!‘ 16 Ale on dal vyleštit meč, aby se ho chopil. Meč je naostřen a vyleštěn, aby jej dal do ruky zabíjejícího. 17 Úpěj a kvílej, lidský synu, neboť je na můj lid, na všechny izraelské předáky propadlé meči spolu s mým lidem; proto se bij v bedra. 18 Je to zkouška: Co, když žádná znevažující hůl nebude? je výrok Panovníka Hospodina.“ 19 „Ty, lidský synu, slyš. Prorokuj a tleskni rukama: Meč dopadne dvakrát i třikrát, bude to meč skolených, meč velikého klání, kroužící kolem nich. 20 Aby zakolísalo srdce a rozmnožily se pády, na všechny jejich brány jsem seslal meč, aby zabíjel. Byl udělán, aby se blýskal, je nabroušen, aby porážel. 21 Rozpřáhni se napravo, zasáhni doleva, kamkoli se zaměří tvé ostří. 22 Také já tlesknu rukama, až upokojím své rozhořčení. Já, Hospodin, jsem promluvil.“
— Meč krále babylónského - Vykonavatelem soudu bude babylónský král. Judský král Sidkijáš bude svržen.
23 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:24 „Ty, lidský synu, slyš. Naznač si dvě cesty, jimiž přijde meč babylónského krále. Obě budou vycházet z jedné země. A na rozcestí k městu postav ukazatele, postav jej.25Naznač cestu, kterou přijde meč k Rabě Amónovců a do Judska, do opevněného Jeruzaléma.26Babylónský král se zastaví na křižovatce, na rozcestí obou cest, aby si vyžádal věštbu. Bude potřásat šípy, bude se doptávat domácích bůžků a nahlížet do jater.27V pravici bude mít věštbu ohledně Jeruzaléma, že se mají postavit berany, že se má dát povel k vraždění, že se má zvednout válečný pokřik, že se mají postavit berany proti branám a navršit násep, že se má zbudovat obléhací val.28 Těm, kdo se zavázali přísahami, se to bude zdát šalebnou věštbou. On však připomene nepravost, pro niž budou chyceni.“ 29 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Protože připomínáte svou nepravost a odhalily se vaše nevěrnosti a vaše hříchy se staly zřejmými ve všech vašich skutcích, protože jste se sami připomněli, budete tou rukou chyceni. 30 Ty pak, bídný svévolníku, izraelský kníže, jehož den nadchází v čase, kdy nepravost spěje ke konci,31toto praví Panovník Hospodin: Sejmi turban a sundej korunu, nastává změna. Co je nízké, ať je vyvýšeno, a vysoké ať je sníženo.32Sutiny, sutiny, sutiny ze všeho nadělám, jaké nikdy nebyly, dokud nepřijde ten, jemuž přísluší soud; já jsem ho jím pověřil.“
— Meč proti Amónovcům - I na Amónovce dolehne meč babylónského krále.
33 „Ty, lidský synu, slyš. Prorokuj a řekni: Toto praví Panovník Hospodin o Amónovcích a o jejich utrhání. Řekni: Meč, ano, meč je tasen, aby porážel, je vyleštěn, aby požíral, ať se blýská.34 Mají pro tebe šalebné vidění, lživě ti věští, aby tě připojili k svévolníkům s proťatými hrdly. Jejich den nadchází v čase, kdy nepravost spěje ke konci. 35 Vrať meč do pochvy. Budu tě soudit v místě, kde jsi byla stvořena, dcero amónská, v zemi tvého původu.36 Vyleji na tebe svůj hrozný hněv, budu na tebe soptit oheň své prchlivosti, vydám tě do rukou surovců, kteří chystají zkázu.37 Staneš se pokrmem ohně, tvá krev bude prolita v zemi, už nebudeš připomínána, neboť já, Hospodin, jsem promluvil.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.