Jesaja 30 | Bibelen på hverdagsdansk

Domsprofeti over et oprørsk folk

1 Ve jer, mine børn, siger Herren, for I har gjort oprør imod mig! I lægger planer, men det er ikke mine planer. I beder om hjælp fra andre nationer, men ikke fra min Ånd. Jeres synderegister bliver større og større. 2 I stedet for at spørge mig til råds har I indgået forbund med Egypten og bedt Farao om hjælp og beskyttelse. 3 Men at sætte sin lid til Farao fører kun til skuffelse og ydmygelse for jer. 4 Skønt han har guvernører i Zoan, og hans herredømme strækker sig helt til Hanes,* 5 vil I komme til at fortryde det, for han kan ikke hjælpe jer. 6 Et budskab om lastdyrene på vej gennem Negev: Jeg ser en karavane, der langsomt bevæger sig af sted gennem ørkenlandet til Egypten. De har æsler og kameler læsset med kostbarheder til betaling for egypternes hjælp. Det er en farefuld færd, for ørkenen er fuld af løver, der ligger på lur, hugorme og hurtige giftslanger. Og så er det til ingen nytte, for egypterne vil ikke hjælpe jer. 7 Egyptens løfter er tomme løfter. Derfor kalder jeg landet „Den harmløse drage”. 8 Skriv budskabet ned, så det kan bevares som et evigt vidnesbyrd om mit folks oprørskhed. 9 De er som stædige børn, der ikke vil høre, hvad Herren siger. 10 Til mine profeter siger de: „Ti stille! Vi vil ikke høre på jer.” Eller de siger: „Lad være med at sige os den ubehagelige sandhed. Vi vil hellere høre noget rart, selvom det måske ikke passer. Tag ikke livet så tungt. Vi har fået nok af al den snak om Israels hellige Gud.” 12 Hertil svarer Israels hellige Gud: Fordi I forkaster mit ord og i stedet sætter jeres lid til løgn og bedrag, 13 skal jeres synd være som en voksende revne i en knejsende mur. Revnen bliver større og større, indtil muren pludselig styrter i grus. 14 I vil blive knust som en lerkrukke og slået i tusinde stykker. Ikke et eneste skår vil være stort nok til, at man kan bruge det til at hente gløder fra ildstedet eller en sjat vand fra et vandreservoir. 15 For Gud Herren, Israels hellige Gud, har sagt: Kun ved at vende jer til mig og søge min hjælp kan I blive reddet. I får styrke ved at være stille og stole på mig. Men det vil I ikke. 16 I siger: „Vi har brug for hurtige heste.” Ja, I får brug for at flygte i fuld fart fra jeres fjender. 17 En enkelt fjendtlig rytter vil jage 1000 af jer på flugt. Fem af dem er nok til at slå jer alle på flugt. En rest bliver tilbage som et enligt banner på en bakketop.

Guds barmhjertighed—folkets redning

18 Men Herren længes efter at være nådig og barmhjertig imod jer. Han er en god Gud, og han velsigner dem, der søger hjælp hos ham. 19 Mit folk i Jerusalem, hold op med at græde, for Herren er barmhjertig. Han vil høre dig, hvis du beder om hans hjælp. Han vil svare dig, så snart du råber til ham. 20 Selv når han sender dig modgang og bitter lidelse, er han med dig for at vejlede dig. Med dine egne øjne skal du se dine vejledere.* 21 Når du er ved at komme på afveje og fare vild, skal du høre en stemme bag dig sige: „Her er den vej, du skal følge.” 22 Da vil du ødelægge alle dine forsølvede afguder og forgyldte gudestatuetter. Du vil kaste dem bort som affald. „Ud med dem!” vil du sige. 23 Da vil Gud velsigne det, du har sået, med masser af regn. Afgrøden vil vokse godt, og høstudbyttet blive stort. Dit kvæg får vidtstrakte græsgange. 24 Okser og æsler, som arbejder for dig, får det fineste og bedste foder. 25 Den dag Gud griber ind og besejrer dine fjender, vil han sende dig strømme af vand fra hvert bjerg og bakkedrag. 26 Månen vil skinne som solen, og solen vil skinne syv* gange stærkere end før, som syv dages dagslys på én gang. Sådan vil det gå, når Herren helbreder sit forslåede folk og heler de sår, han gav dem.

Dom over Assyrien

27 Se, Herren kommer langvejsfra. Hans vrede er som en vældig brand, indhyllet i et tykt røgtæppe. Han fråder af raseri, hans ord fortærer som ild. 28 Hans vrede vælder frem som en flodbølge, der fejer alt og alle bort foran sig. Han ryster folkeslagene i ødelæggelsens si, lægger bidsel i deres mund og fører dem bort til dom. 29 Men Guds folk skal synge af glæde som om aftenen, når en højtid begynder. Hans folk skal glæde sig af hjertet, som når fløjtespilleren leder pilgrimstoget op til Herrens bjerg i Jerusalem, til Israels klippe. 30 Herren vil lade sin vældige røst lyde. Han knuser fjenderne med sin stærke arm og udgyder sin vrede over dem med voldsomme lyn, med torden, skybrud og store hagl. 31 Herrens straf skal ramme assyrerne. Han slår dem med sin vredes stok. 32 Med de stokkeslag, der falder på assyrerne, slår Herren takt til sit folks frydesang, der ledsages af tamburiner og harpeklang. 33 Ligbålet står parat til Assyriens konge. Det er højt og bredt, og der er masser af brændsel. Herrens åndepust er som et vulkanudbrud, der sætter det hele i brand.

Český ekumenický překlad

— Marné naděje - Je pošetilé počítat s pomocí Egypta a nosit tam dary.

1 „Běda, synové umínění, je výrok Hospodinův, uskutečňujete záměry, ale ne moje, uzavíráte závazky, ale ne v mém duchu, vršíte hřích na hřích. 2 Odcházíte a sestupujete do Egypta, ale mých úst jste se nedoptali, záštitu hledáte u faraóna, utíkáte se do stínu Egypta. 3 Ale faraónova záštita vám bude k hanbě a utíkání do stínu Egypta k potupě. 4 Vaši velmoži jsou v Sóanu a poslové dosáhli Chánesu; 5 všichni se zklamou v lidu, který jim neprospěje, nebude jim ku pomoci ani ku prospěchu, ale k ostudě a hanbě.“ 6 Výnos o zvířatech v Negebu: Do země soužení a tísně, kde jsou lvice a lvi mezi nimi, zmije a ohnivý létající had, přivážejí Judejci na hřbetě oslů svůj majetek a na hrbech velbloudů své poklady lidu, který jim neprospěje. 7 Egyptská pomoc je prázdný přelud. Proto jsem je nazval: „Obluda vyřízená.“

— Marný útěk - Ani v útěku není záchrana. Jediná cesta je ztišit se před Všemohoucím.

8 Nyní jdi, napiš to před nimi na desku, zaznamenej do knihy a zůstane to svědectvím do posledního dne, navždy, navěky. 9 Neboť je to lid vzpurný, synové prolhaní, synové, kteří nechtějí poslouchat Hospodinův zákon. 10 Říkají vidoucím: „Nedívejte se,“ a těm, kdo mají dar vidění: „Neukazujte nám, co je správné! Jen nám pochlebujte, jen nás balamuťte! 11 Opusťte cestu, odbočte ze stezky, přestaňte se Svatým Izraele!“ 12 Proto praví Svatý Izraele toto: „Poněvadž pohrdáte tímto slovem a spoléháte na útisk a převrácenost a o ně se opíráte, 13 proto vám tato nepravost bude jako rozestupující se trhlina v bortící se nedostupné hradbě, jež se zhroutí náhle, znenadání. 14 Bude to, jako když někdo roztříští hliněný džbán napadrť, nelítostně, že se nenajde po rozbití ani střípek, aby se v něm dal přenést oheň z ohniště či nabrat voda z louže.“ 15 Neboť toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: „V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství. Vy však nechcete, 16 říkáte: ‚Nikoli! Utečeme na koních.‘ A vskutku budete utíkat. ‚Ujedeme na lehkonohých.‘ A vskutku vaši pronásledovatelé budou lehkonozí. 17 Jeden tisíc vás uteče před pohrůžkou jediného, před pohrůžkou pěti utečete všichni, až zůstanete jako opuštěná žerď na vrcholu hory, jako korouhev na pahorku.“ 18 Hospodin vyčkává, chce se nad vámi smilovat, vyvýší se, slituje se nad vámi. Vždyť Hospodin je Bohem práva, blaze těm, kdo ho očekávají.

— Veliký obrat - Obrátí-li se lid k Bohu, obrátí se Bůh k lidu a začne nový život.

19 Neboť lid bude sídlit na Sijónu, v Jeruzalémě. Nebudeš už nikdy plakat. Milostivě se nad tebou smiluje, až budeš úpěnlivě volat; uslyší a odpoví ti. 20 Ač vám dával Panovník chléb soužení a vodu útlaku, on, tvůj učitel, už se nebude držet stranou. Na vlastní oči uzříš svého učitele 21 a na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: „To je ta cesta, jděte po ní,“ ať budete chtít doprava nebo doleva. 22 Pak prohlásíš své stříbrem potažené vytesané modly i pozlacené lité modly za nečisté a jako nečisté je rozmetáš. Řekneš jim: „Táhni!“ 23 A Hospodin dá déšť tvé setbě, jíž oseješ roli; chléb z úrody role bude vydatný a výživný. V onen den se bude pást tvůj dobytek na širých lukách. 24 Býci a osli, obdělávající roli, budou žrát šťavnatou a slanou píci, nakypřenou lopatou a vidlemi. 25 Na každé vysoké hoře a na každém vyvýšeném pahorku budou potůčky tekoucích vod, v den velkého vraždění, kdy padnou věže. 26 A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené uzdraví.

— Soud nad Asýrií - Vypínavost Asýrie nezůstane bez náležité odplaty; pro Hospodinův lid to bude důvod ke zpěvu.

27 Hle, jméno Hospodinovo přichází zdáli. Jeho planoucí hněv se mocně zvedá. Rty mu překypují hrozným hněvem, jeho jazyk je jak sžírající oheň. 28 Jeho dech je jako rozvodněný potok až k hrdlu sahající. Bude prosívat pronárody řešetem jejich šalebnosti, čelisti národů sevře uzdou svodu. 29 Dáte se do zpěvu jako v noci, kdy se zasvěcuje svátek, srdce se naplní radostí jako tomu, kdo jde za zvuku píšťal, aby vstoupil na Hospodinovu horu, ke Skále Izraele. 30 Hospodin se ohlásí svým velebným hlasem, dá pocítit svou dopadající paži v prudkém hněvu, v plameni sžírajícího ohně, blýskáním a průtrží mračen a kamenným krupobitím. 31 Ašúr, jenž jiné bil holí, zděsí se Hospodinova hlasu. 32 Každé švihnutí metlou, které mu Hospodin zasadí, dopadne za zvuku bubínků a citer; vybojuje proti němu bitvy pouhým mávnutím ruky. 33 Neboť odedávna je už připraven Tófet, žároviště hluboké a široké, i pro krále. Na jeho hranici je mnoho ohně a dříví, jako proud síry je zapálí dech Hospodinův.

Jesaja 30 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad