Jesaja 10 | Bibelen på hverdagsdansk

1 Ve jer, I, som udsteder ondskabsfulde dekreter og afsiger uretfærdige domme for at undertrykke de svage, udnytte de hjælpeløse, 2 frakende de fattige deres rettigheder og udplyndre både enker og faderløse børn. 3 Hvad vil I gøre, når straffen kommer over jer fra det fjerne? Hvem, tror I, vil hjælpe jer? Hvor vil I opbevare jeres rigdomme? 4 I bliver enten dræbt i krig eller ført bort som fanger. Alligevel er Herrens vrede ikke forbi. Hans hånd er stadig løftet til slag.

Herrens dom over Assyriens hovmod

5 Men jeg vil også dømme assyrerne, min vredes kæp. Det er min vrede, der giver dem sejr, 6 og jeg bruger dem til at straffe mit frafaldne folk, som har provokeret mig til vrede. Jeg lader den assyriske hær hærge og plyndre dem og trampe dem ned som gadens snavs. 7 Assyrerkongen ved ikke, at han er mit redskab. Han ønsker bare at tilintetgøre mange folkeslag. 8 „Er mine stormænd ikke mægtige som konger?” vil han sige. 9 „Vi indtog Kalno, som vi indtog Karkemish. Hamat måtte overgive sig nøjagtig som Arpad. Det gik Samaria som Damaskus. 10 Jeg har besejret riger, som havde langt flere guder til at beskytte sig end Jerusalem og Samaria. 11 Hvem kan så hindre mig i at gøre med Jerusalem og dets guder, som jeg gjorde med Samaria og dets guder?” 12 Men når Herren har udført sine planer imod Zions bjerg og Jerusalem, vender han sig imod Assyriens konge og straffer ham for hans hovmod, griskhed og praleri. 13 „Jeg er stærk, jeg er klog, jeg er mægtig!” praler han. „Se blot, hvor mange riger jeg har indtaget. Jeg har overskredet deres grænser, plyndret dem for skatte og stødt deres konger fra tronen. 14 Jeg har samlet deres rigdomme, som man samler æg fra en forladt fuglerede, uden at nogen gjorde modstand eller gav lyd fra sig!” 15 Men hør her, assyrerkonge! Praler en økse overfor den person, som svinger den? Bestemmer saven over den, som saver? Er en kæp herre over den, som slår med den? Kan en stok gå af sig selv? 16 På grund af dit praleri vil Herren, den Almægtige, lade sygdom tynde ud iblandt dine tropper. Under din ydre styrke ulmer ilden. 17 Lyset fra Israels Hellige vil blive som en fortærende ild. Pludselig vil han gøre det af med dig som tjørne og tidsler, der går op i røg. 18 Ja, Herren vil tynde ud både i din hær og i dit folk, som når træerne i en skov eller frugthave bliver fældet. 19 Der bliver så få tilbage, at selv et barn kan tælle dem.

Håb for Israels folks rest

20 Til den tid skal den rest, som er tilbage af Israels og Judas folk, ikke længere støtte sig til assyrerne, som forrådte dem. I stedet skal de søge hjælp hos Herren, Israels hellige Gud. 21 Denne rest skal vende sig til den almægtige Gud. 22 Selv om Israels folk engang var talrigt som sandet ved stranden, vil kun få af dem vende tilbage. Herren er hellig og retfærdig, og han har besluttet at straffe dem. 23 Den almægtige Herre og Gud vil gennemføre sin beslutning om at lægge hele landet øde. 24 Derfor siger Herren, den Almægtige: „Mit folk, som bor i Jerusalem, I skal ikke være bange for assyrerne, der undertrykker jer, som egypterne gjorde engang. 25 Det kommer ikke til at vare længe. Om kort tid er min vrede imod jer forbi, og så vil jeg vende min vrede mod assyrerne og udrydde dem.” 26 Herren, den Almægtige, vil svinge sin pisk over dem, ligesom dengang midjanitterne blev slået ved Orebs klippe. Hans stav er udrakt over dem, som dengang han druknede den egyptiske hær i havet. 27 Han vil løfte byrden fra jeres skuldre og åget fra jeres nakke. I vil nægte at bære åg, fordi Herren har gjort jer så stærke.* 28 Assyrerhæren rykkede frem til Ajjat og passerede gennem Migron. Ved Mikmas efterlod de en del af forsyningerne, hvorefter de marcherede over passet. Ved Geba slog de lejr for natten. Rama rystede af skræk, og indbyggerne i Sauls Gibea flygtede for livet. 30 Skrig af frygt, I folk fra Gallim, råb op, Laisha, stem i, Anatot! 31 Madmenas indbyggere flygtede, og Gebims indbyggere bragte sig i sikkerhed. 32 Fjendehæren nåede frem til Nob, hvor de slog lejr og nu truer med knyttede næver mod Jerusalem og Zions bjerg. 33 Men se! Herren, den Almægtige, fælder dem som grene, der hugges af træerne. Selv de stolteste stammer segner. 34 Der bliver lyst i skovens tykning. Som skovhuggeren fælder træerne på Libanons bjerge, sådan fælder den Almægtige sine fjender.

Český ekumenický překlad

— Sedmé „Běda!“ proti Judovi - I Juda porušuje Hospodinův zákon a nezná slitování s potřebnými.

1 Běda těm, kdo nařizují ničemná nařízení těm, kdo předpisují plahočení, 2 nuzným odnímají možnost obhajoby, utištěné mého lidu zbavují práva; jejich kořistí jsou vdovy a sirotky olupují. 3 Co si počnete v den navštívení, až se z dálky přižene zkáza? Ke komu se utečete o pomoc, kde zanecháte svoji slávu? 4 Nezbude než sklonit se mezi vězně či zůstat ležet mezi zabitými. Tím vším se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka zůstává napřažena.

— Výstraha Asýrii - Asýrie, kdysi metla hněvu Hospodinova, bude pro svou pýchu postižena jeho hněvem.

5 „Běda Asýrii, metle mého hněvu, té holi, skrze kterou projevím svůj hrozný hněv. 6 Posílám ji na rouhavý pronárod, proti lidu, proti němuž plane má prchlivost; dávám jí příkaz, aby kořistila a kořistila, loupila a loupila, aby jej šlapala jako hlínu na ulicích. 7 Ona si to však představit nedovede, neuvažuje o tom v svém srdci, myslí jen na to, jak by vyhubila, jak by vymýtila nemálo pronárodů. 8 Říká: ‚Což nejsou mí velitelé zároveň králi? 9 Což nedopadlo Kalno jako Karkemíš? Nebo Chamát jako Arpád a Samaří jako Damašek?‘ 10 Jako sáhla moje ruka po královstvích bůžků – a jejich tesané modly byly nad jeruzalémské i nad samařské –, 11 cožpak s Jeruzalémem a jeho modlářskými stvůrami nenaložím, jako jsem naložil se Samařím a jeho bůžky?“ 12 Až Panovník přivede ke konci celé své dílo na hoře Sijónu a v Jeruzalémě, řekne: „Ztrestám asyrského krále pro ovoce jeho velikášského srdce, i to, co je v jeho povýšených očích proslavené, 13 neboť řekl: ‚Vykonal jsem to silou své ruky a svou moudrostí – vždyť se v tom vyznám. Zrušil jsem hranice národů, co nakupily, to jsem vydrancoval a jako býk jsem svrhl vládce z trůnu. 14 Jako hnízdo nalezla má ruka bohatství národů; jako se vybírají opuštěná vejce, tak jsem vybral celou zemi. Nikdo ani křídlem nezamával, nikdo zobák neotevřel a nepípl.‘ 15 Což se smí sekera holedbat nad toho, kdo jí seká? A pila povyšovat se nad toho, kdo jí řeže? Jako by metla mohla švihat toho, kdo ji zvedá, nebo hůl se vynášet, že není dřevo.“ 16 Proto pošle Pán, Hospodin zástupů, na asyrské vypasence úbytě a pod asyrskou slávou to zapraská praskotem ohně. 17 Světlo Izraelovo se stane ohněm a jeho Svatý plamenem. Ten bude hořet a pozře její křoví a bodláčí v jediný den. 18 I slávu jejího lesa a sadu stráví se vším všudy, jako choroba užírá chorého. 19 Stromů v jejím lese zůstane tak málo, že je spočítá i chlapec.

— Hospodin pokoří pýchu útočníka - Dosud je u moci nepřítel, ale Hospodin už ohlašuje jemu zničení a svému lidu vysvobození.

20 V onen den se pozůstatek Izraele s uprchlíky domu Jákobova nebude už opírat o toho, který ho bije, ale bude se věrně opírat o Hospodina, Svatého, Boha Izraele. 21 Pozůstatek se vrátí, pozůstatek Jákoba, k Bohu – bohatýru. 22 Neboť i kdyby bylo tvého lidu, Izraeli, jak mořského písku, vrátí se k němu jen pozůstatek. Je rozhodnut skoncovat, jako záplava se valí spravedlnost. 23 Ano, Panovník, Hospodin zástupů, se rozhodl učinit konec, a to po celé zemi. 24 Proto Panovník, Hospodin zástupů, praví toto: „Můj lide, který bydlíš na Sijónu, neboj se Asýrie. Bije tě metlou a zvedá na tebe hůl jako kdysi Egypt. 25 Ještě jen kratičký čas a můj hrozný hněv skončí; je však můj hněv zničí.“ 26 Hospodin zástupů nad ní zamává bičem, jako když bil Midjána na Havraní skále, a zdvihne svou hůl na moře jako kdysi na Egypt. 27 V onen den ti spadne z ramen její břímě a její jho z šíje, jho se z tebe sesmekne jak po oleji. 28 Už táhne na Aját, prošel Migrónem a zbroj si v Michmásu složil. 29 Prošli průsmykem. Řekli: „Přenocujeme v Gebě.“ Ráma se třásla, Saulova Gibea se dala na útěk. 30 Pronikavě křič, galímská dcero, Lajšo, napjatě poslouchej, odpověz, Anatóte. 31 V Madméně je poplach, gebímští obyvatelé hledají záštitu. 32 Ještě dnes stane v Nóbu a rukou mávne proti hoře sijónské dcery, proti pahorku jeruzalémskému. 33 Hle, Pán, Hospodin zástupů, hrozivou silou klestí větvoví, pyšně se tyčící stromy jsou porubány, i ty nejvyšší jsou poníženy. 34 Železem bude vysekáno lesní houští, Libanón padne rukou Vznešeného.

Jesaja 10 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad

Herrens dom over Assyriens hovmod

Håb for Israels folks rest

— Sedmé „Běda!“ proti Judovi - I Juda porušuje Hospodinův zákon a nezná slitování s potřebnými.

— Výstraha Asýrii - Asýrie, kdysi metla hněvu Hospodinova, bude pro svou pýchu postižena jeho hněvem.

— Hospodin pokoří pýchu útočníka - Dosud je u moci nepřítel, ale Hospodin už ohlašuje jemu zničení a svému lidu vysvobození.