Richter 17 | Bibelen på hverdagsdansk

Mikas afgudsbilleder

1 I Efraims højland boede der en mand ved navn Mika. 2 En dag sagde han til sin mor: „Jeg hørte, hvordan du forbandede den tyv, der stjal 1100 sølvstykker fra dig. Her er de. Det var mig, der tog dem!” „Må Herren velsigne dig, fordi du sagde det, min søn,” svarede moderen. 3 Så gav Mika pengene tilbage til hende. Da sagde moderen: „De her sølvstykker vil jeg indvi til Herren. Jeg vil få lavet et afgudsbillede af dem og en støbt statuette, som du skal have, min søn.” 4 Så tog hun 200 sølvstykker og gav dem til sølvsmeden, som lavede et gudebillede og en gudestatuette. Da de var færdige, blev de overdraget til Mika. 5 Han fik lavet et gudehus til sine afgudsbilleder. Han lavede også nogle små husguder af træ og en efod, hvorefter han indviede en af sine sønner til at være præst. 6 På den tid var der ingen konge i Israel, og folk gjorde, hvad de fandt for godt. 7 En dag kom en ung levit til Mikas hus i Efraims højland. Han havde boet som fremmed i Betlehem i Judastammens område og var nu på udkig efter et nyt sted at slå sig ned. 9 „Hvor kommer du fra?” spurgte Mika. „Jeg er levit og kommer fra Betlehem i Juda,” svarede den unge mand. „Jeg er ved at se mig om efter et nyt sted at bo.” 10 „Hvis du vil blive her, kan du blive vejleder og præst hos mig,” foreslog Mika. „Jeg vil give dig ti sølvstykker om året plus tøj og kost og logi.” 11 Den unge mand tog imod tilbuddet og boede derefter hos Mika, der behandlede ham som sin egen søn. 12 Desuden indsatte Mika ham til at være sin personlige præst. 13 „Nu er jeg sikker på, at Herren vil velsigne mig!” udbrød Mika. „For jeg har jo en rigtig levit som præst ved mit gudehus!”

Český ekumenický překlad

ZMATKY V ZASLÍBENÉ ZEMI - — Stěhování Danovců - Míkovo modlářství - Míka si pořizuje vlastní svatyni a modly a povolává si lévijce za kněze.

1 Byl jeden muž z Efrajimského pohoří jménem Míkajáš. 2 Přiznal se své matce: „Těch tisíc sto šekelů stříbra, které ti byly vzaty, pro něž jsi dokonce vyřkla přede mnou kletbu, to stříbro je u mne, já jsem je vzal.“ Tu jeho matka řekla: „Můj synu, buď požehnán Hospodinu!“ 3 Vrátil matce těch tisíc sto šekelů stříbra a matka prohlásila: „To stříbro jsem cele zasvětila Hospodinu. Předávám je tobě, můj synu, abys z něho dal udělat sochu tesanou a litou. Dávám ti je nyní zpátky.“ 4 Ale on vrátil stříbro své matce. I vzala dvě stě šekelů stříbra a dala je zlatníkovi; udělal z nich sochu tesanou a litou, která pak byla v Míkově domě. 5 Ten muž, Míka, měl totiž svatyni. Udělal efód a domácí bůžky a pověřil jednoho ze svých synů, aby mu sloužil jako kněz. 6 V těch dnech neměli v Izraeli krále. Každý dělal, co uznal za správné. 7 Byl jeden mládenec z judského Betléma, z Judovy čeledi; byl to lévijec a pobýval tam jako host. 8 Ten muž odešel z města, z judského Betléma, aby pobýval jako host, kde se mu naskytne. Při svém putování došel na Efrajimské pohoří k Míkovu domu. 9 Míka se ho otázal: „Odkud přicházíš?“ Odpověděl mu: „Jsem lévijec z judského Betléma a putuji, abych pobýval jako host, kde se mi naskytne.“ 10 Míka mu navrhl: „Zůstaň u mne a budeš mi otcem a knězem. Budu ti za to dávat deset šekelů stříbra ročně, ošacení a stravu.“ Lévijec na to přistoupil. 11 Přivolil zůstat u toho muže. A byl mu mládenec jako jeden z jeho synů. 12 Míka lévijského mládence pověřil, aby mu sloužil jako kněz; zůstal tedy v Míkově domě. 13 Míka si řekl: „Nyní vím, že mi Hospodin bude prokazovat dobro, neboť mám za kněze lévijce.“

Richter 17 | Bibelen på hverdagsdansk Český ekumenický překlad

Mikas afgudsbilleder

ZMATKY V ZASLÍBENÉ ZEMI - — Stěhování Danovců - Míkovo modlářství - Míka si pořizuje vlastní svatyni a modly a povolává si lévijce za kněze.